Malí nakladatelé chtějí od ministerstva kultury vyplatit granty a pokrýt ztráty

ČTK ČTK
27. 3. 2020 18:42
Téměř 30 malých nakladatelů žádá ministerstvo kultury, aby jim neodkladně a v původně schválené výši vyplatilo granty na podporu vydávání knih v roce 2020.
Jeden z iniciátorů akce, majitel nakladatelství Dauphin Daniel Podhradský.
Jeden z iniciátorů akce, majitel nakladatelství Dauphin Daniel Podhradský. | Foto: archiv HN - Anežka Podhradská

Signatáři dopisu také po ministerstvu chtějí, aby vyhlásilo speciální dotační program a poskytlo tak finanční podporu odvozenou od prokazatelné ztráty, která nakladatelstvím vznikla v době koronavirové krize.

Společnosti, mezi něž patří mimo jiné Meander, Volvox Globator, Maťa, Torst, Garamond, Akropolis, Větrné mlýny, Fra, 65. pole, Oikúmené, Kalich či Baobab, vytvořily Cech malých nakladatelů, jehož prostřednictvím se v otevřeném dopise obrátily na ministerstvo kultury.

O podporu především od veřejnosti v minulých dnech požádalo také jiných asi 20 malých a nezávislých nakladatelů sdružených do platformy Knihex. Žádají o setkání s ministrem kvůli podpoře, již chtějí poskytnout na vznik nového modelu přímé spolupráce nakladatelů s knihkupci, případně s knihovnami. Chtěli by se tak zřejmě vyhnout mezičlánku v podobě velkých distributorů. Ti v době zavřených kamenných knihkupectví dali o svých ztrátách vědět jako první, někteří přestali platit nakladatelům. Ve středu spolu s největšími knihkupeckými sítěmi požádali o pomoc premiéra Andreje Babiše z ANO.

Ministr kultury z ČSSD Lubomír Zaorálek chce příští týden požádat vládu o 1,5 miliardy korun, jež by měly pomoci české kultuře. V pátek uvedl na Twitteru, že se videokonferenčně spojil s předními českými nakladateli. "Jednání mě přivedlo k závěru, že do připravovaného balíčku záchrany kultury zařadíme také dotační program pro podporu vydávání/prodeje knih," uvedl.

Cech malých nakladatelů tento pátek uvedl, že vlivem přijatých vládních opatření přestala fungovat základní ekonomická pravidla. Zastavil se přirozený tok financí mezi jednotlivými subjekty v oboru a většina nakladatelství se ocitla bez peněz. Malá nakladatelství pak na samé hranici existence.

K signatářům dopisu patří nakladatelství Větrné mlýny, na snímku je jeden z jeho vedoucích Petr Minařík.
K signatářům dopisu patří nakladatelství Větrné mlýny, na snímku je jeden z jeho vedoucích Petr Minařík. | Foto: Martin Svozílek

"Nejen že nemáme z čeho platit nájmy, energie, služby, případně mzdy a odvody za své zaměstnance a spolupracovníky. Bez peněz nemůžeme pokračovat ani v přípravě nových knih, ani platit další profese, které jsou s naším podnikáním svázány, například redaktory, korektory, grafiky, ilustrátory, překladatele nebo tiskárny, čímž se okruh osob v případné ekonomické nouzi jen rozšiřuje," napsal cech.

Ten vítá usnesení vlády, jež se týkají dočasného odpuštění plateb záloh na sociální a zdravotní pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné, finanční pomoci pro zaměstnavatele nebo případných státních garancí za úvěry. "Ani jedno z těchto opatření nám však nepomůže natolik, abychom mohli navázat na svou činnost před krizovými opatřeními a nemuseli se obávat, že přes veškeré úsilí budeme muset naše nakladatelství zavřít," uvedli nakladatelé.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 minutami

Pravidla pro používání bezpilotních letadel Senát zpřísnil podle norem EU

Pravidla pro používání bezpilotních letadel se zpřísní podle předpisů EU. Jejich piloti budou potřebovat osvědčení, které by měli získat po absolvování výuky a zkoušek. Regulace se bude týkat hlavně provozovatelů dronů. Počítá s tím vládní novela o civilním letectví, kterou dnes schválil Senát v podobě přijaté Sněmovnou. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.

Sněmovna se souhlasem ministerstva dopravy v předloze zmírnila podmínky zákona pro provozování bezpilotních systémů prostřednictvím spolků. Nová pravidla neměla být likvidační ani pro aktivity leteckých modelářů. Novela má zpřesnit povinnost pojistit se proti škodám způsobeným provozem bezpilotních letounů.

Novela navazuje na povinnost provozovatelů i pilotů dronů registrovat se od konce předloňského roku u Úřadu pro civilní letectví (ÚCL). Používané drony i jejich provoz se podle novely nově budou rozdělovat do tří kategorií: otevřené, specifické a certifikované. Liší se účelem, hmotností a vybavením. Podle toho se liší i míra regulace a požadavky pro jejich provozovatele a piloty.

Otevřená je základní kategorie provozu, která umožní provozovat dron i bez předchozího povolení úřadu, jakkoli s řadou omezení a požadavků. Mezi nimi je například absolvování on-line výuky a následně zkoušky, po které pilot dostane k řízení osvědčení od úřadu.

Specifická kategorie umožní, po posouzení ÚCL, provoz těm, kteří potřebují překročit některý z limitů otevřené kategorie. Letečtí modeláři by podle novely měli spadat do této kategorie, pokud by působili v klubech a sdruženích leteckých modelářů. Svaz modelářů má asi 15.000 členů. Nejpřísnější certifikovaná kategorie je zamýšlená spíše pro sofistikovaný provoz do budoucna.

Zdroj: ČTK
před 14 minutami

Tarify bezpečnostních sborů se zvednou o deset a sedmnáct procent

Příslušníkům bezpečnostních sborů by se měly v příštím roce zvednout tarify neboli základy výdělku o desetinu, u prvních dvou tarifních tříd o sedmnáct procent. Počítá s tím návrh ministerstva vnitra. Podle předkladatelů je třeba zvýšit konkurenceschopnost bezpečnostních sborů na pracovním trhu, navýšení má také zabránit odchodu zkušených příslušníků.

Policisté, hasiči, příslušníci vězeňské služby a celníci, kteří jsou ve služebním poměru méně než tři roky, by měli mít podle návrhu v první tarifní třídě v základu 23 300 korun, ve druhé 25 070 korun. Po každých třech letech ve služebním poměru se částka zvyšuje. Tarifní výdělek nezahrnuje osobní a další příplatky. Při započtení příplatků například v druhé tarifní třídě by měl plat podle návrhu vnitra přesáhnout 30 tisíc korun.

Průměrná měsíční mzda v Česku stoupla podle údajů Českého statistického úřadu ve druhém letošním čtvrtletí meziročně o 1696 korun na 40 086 korun hrubého.

Zdroj: ČTK
před 21 minutami

Senát schválil měsíční informování uživatelů bytů o spotřebě tepla

Uživatelé bytů by měli od ledna 2024 dostávat údaje o spotřebě tepla a teplé vody z dálkových odečtů měřičů a indikátorů aspoň jednou měsíčně. Počítá s tím novela zákona zavádějící tuto informační povinnost, kterou dnes schválil Senát. Novinka vychází z předpisů EU. Původně měla začít fungovat již od příštího roku, ale poslanci při schvalování ve Sněmovně povinnost informovat odložili o jeden rok. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) s tím ve Sněmovně nesouhlasil a varoval před rizikem pokuty ze strany EU. Senátoři dnes schválili zákon jen těsně hlasy 38 senátorů; když zapotřebí jich bylo nejméně 37.

Senátor ČSSD Petr Vícha navrhl zákon zamítnout. Jeho návrh podpořili i senátoři z dalších klubů. Vícha uvedl, že zákon zavádí další povinnosti a zvyšuje náklady vlastníkům, kteří je potom přenesou na nájemníky. Zdůraznil, že za 28 let, co je starostou, nikdy od žádného nájemníka ani od občana ve své volebním obvodu nezaznamenal požadavek na to, aby měsíčně dostával přehled o spotřebě teplé vody a tepla. Vzhledem k tomu, že Senát zákon schválil, už senátoři nehlasovali o zamítnutí.

Senát by se podle Hany Kordové Marvanové (ODS a TOP 09) nemusel stavět za každou přehnanou regulaci. Podle ní by měla mít přednost úprava na základě svobodného rozhodnutí lidí, kterých se to týká. Jako příklad uvedla, že by si společenství vlastníků mohlo odhlasovat informování třeba jednou za čtvrt roku. "Toto je za hranou svobodného rozhodování," prohlásil Hynek Hanza (ODS a TOP 09). Doporučil zákon zamítnout stejně jako jeho klubový kolega Rostislav Koštial.

Zdroj: ČTK
před 48 minutami

Senát schválil sankční zákon proti cizincům za závažná protiprávní jednání

Senát ve čtvrtek podle očekávání schválil zákon o národních sankcích proti zahraničním společnostem a cizincům, kteří se dopustí závažných protiprávních jednání. Stát jim bude moci například zabránit ve vstupu nebo v pobytu na svém území nebo zmrazit majetek. Norma, která souvisí s ruskou agresí proti Ukrajině, umožní zavést restrikce také proti organizacím a režimům, které porušují lidská práva nebo používají teroristické metody a kybernetické útoky.

Zákon, který podpořilo 53 z 65 přítomných senátorů, nyní dostane k podpisu prezident. Normu kritizovala pouze senátorka Jana Zwyrtek Hamplová (za Nezávislé), podle ní je zákon nejednoznačný. Proti novele ale nehlasovala, stejně jako 11 dalších senátorů se hlasování zdržela.

O zařazení na sankční seznam bude podle předlohy rozhodovat vláda na návrh ministerstva zahraničí. Ke stejnému ministerstvu mají směřovat námitky proti zařazení, rozhodovat o nich bude opět kabinet. Lidé na sankčním seznamu se budou moci bránit i prostřednictvím soudu, jímž bude prvoinstančně Městský soud v Praze. Zákon umožní využívat i jiné postihy než ty, které jsou uvedeny na sankčním seznamu Evropské unie.

Zdroj: ČTK
Další zprávy