Proti režimu bojuje jen před kamarády. V románu potřebuje vylepšit kádrový profil

Aleš Palán Aleš Palán
8. 3. 2022 18:08
Nestává se často, aby spisovateli vyšla kniha více než čtvrtstoletí po smrti. Nedávno publikovaný román Malý vůz od Zena Dostála, který žil v letech 1934 až 1996, je ale pozoruhodný zejména obsahem. Na jeho stranách se ke čtenáři vrací velký vypravěč.
Hrdina románu tráví konec 50. let minulého století na vojně. Na ilustračním snímku je dobová vojenská přehlídka na pražské Letné.
Hrdina románu tráví konec 50. let minulého století na vojně. Na ilustračním snímku je dobová vojenská přehlídka na pražské Letné. | Foto: ČTK

Ačkoliv měl text vyjít už na přelomu normalizace a polistopadové svobody, byť zpracovává události již z konce 50. let minulého století, je velmi moderní, přesněji postmoderní. Sází na jazyk, to on je hybatelem děje. Dostál přechází z přímých řečí do vnitřních monologů, tematizuje prožité a obavy, snění i realitu mísí v pevný tvar.

Zejména první třetina příběhu, který hrdina Miloň Pluháček tráví na vojně, bravurně kombinuje jazykové roviny. Z obecné češtiny vplouvá do argotu, obohacuje ho o československou mluvu oficírů, o slova německá i rusínská. Výsledkem je fascinující tavicí kotlík. Sdělení přitom zůstává přehledné a neztrácí směr.

Zeno Dostál byl nesmírně pozorný pozorovatel. Reálie mazácké vojny na východním Slovensku či budování socialistické Ostravy, prostředí hospod, ubytoven a tancovaček vykresluje živě a kaleidoskopicky, jako by tam čtenáře bral s sebou. Stejně přesvědčivě líčí erotické pnutí nebo obavy, co příště udělají noví mocipáni. To vše je v Malém voze skoro trojrozměrné.

V roce 1953 zemřelého sovětského diktátora Stalina střídá Nikita Chruščov a soudruzi na nejvyšších postech se ohlížejí, jestli toho teroru přece jenom nebylo trochu moc, na moravský venkov ale změny ještě nedosáhly. Miloň Pluháček je stále občanem druhé kategorie.

Jeho rodina měla pozemky a hospodu, navíc chodili do kostela. Pod rudou hvězdou o všechno přišli, Miloň opravdu o všechno - i ten kostel. Je mladý, rebeluje proti rodičům i režimu, ale jen tak po česku, spíš slovně, když to slyší pouze kamarádi. Do Ostravy nejde z přesvědčení, aby se přiblížil iluzi komunismu, ale aby za sebou zametl stopy, vylepšil si kádrový profil a pokračoval dál. Ještě neví kam, ale jistě daleko.

Zeno Dostál (na snímku z roku 1995) byl spisovatel a porevoluční předseda pražské Židovské obce.
Zeno Dostál (na snímku z roku 1995) byl spisovatel a porevoluční předseda pražské Židovské obce. | Foto: ČTK

Zeno Dostál hrdinu provází pocitem vzpoury i poznáním, že na to, aby obstál sám za sebe, není dost pevný. Do Pluháčkovy deziluze mistrně vkládá milostnou linku, ve které mladá láska stojí proti nepřátelství rodičů. Pluháček ale nerovná se Romeo a jeho těhotná partnerka není Julie. Tragédie nespočívá ani tak v prolité krvi jako v lámání charakterů.

V závěru próza zrychluje a pozvolné pozorování se mění v překotný běh zlomových událostí. Vše uzavírá hořká, přitom otevřená pointa.

Zeno Dostál publikoval romány nazvané podle znamení zvěrokruhu: Vodnář, Labuť, Blíženci a tak dále. Nynější Malý vůz by tedy mohl evokovat souhvězdí, čemuž odpovídá i nápaditá obálka typografa Martina Peciny s vyraženými průhledy.

Vůz v názvu knihy je ale ve skutečnosti obyčejné auto - tedy spíš neobyčejné, protože jím jedou dva vysocí komunističtí činovníci, a když způsobí nehodu, ani nezastaví. Všechno se znovu obrátí naruby, jako už několikrát.

Autor nezůstává ponořen v tragických stránkách osudu, přiměřeně ho koření absurdním humorem a gejzírem paradoxů, zejména v pasážích o vojenské službě. Jak se chránit před atomovou explozí? Přece zalehnout patami k epicentru výbuchu. A co "koňáci", co jejich zvířata? Zalehnout kopyty k výbuchu.

Vyprázdněnost rudé ideologie zhušťuje Zeno Dostál do jemných vtípků i hřmotných absurdit, jež si nezadají s Černými barony od Miloslava Švandrlíka. Věčnou špínu, která se lidem v ostravských dolech zadírá hluboko pod kůži, lze zase srovnat s Ivanem Landsmannem, jehož Pestré vrstvy se deset let po listopadu 1989 staly literární událostí.

Souvislostí by bylo víc, Zeno Dostál ale zůstává především sám sebou.

Obal knihy Malý vůz.
Obal knihy Malý vůz. | Foto: Nakladatelství Akropolis

Malý vůz měl vydat Československý spisovatel někdy v roce 1990, dokonce už začaly redakční práce. Vlivem mnoha okolností se ale ke čtenáři dostává až teď, díky nakladatelství Akropolis. "Když tatínek předčasně a nečekaně zemřel, rukopis mnoho let ležel na dně velké, staré truhly s ostatními jeho rukopisy v mém rodném domě v Praze," vzpomíná autorova dcera Zuzana Dostálová, sama úspěšná spisovatelka.

Roku 2011 text ohrozila povodeň, dům byl vytopen, písemnosti ale zůstaly nedotčeny. "Truhla se dvakrát stěhovala a nakonec z Prahy doputovala do Jihlavy, kde bydlí moje maminka. Ta rukopis, přesněji strojopis, Malého vozu připravila k vydání," dodává Dostálová.

Rodina se nyní chystá předat zbytek Památníku národního písemnictví. Dobrá zpráva je, že jsou v něm další tři dosud nevydané prózy. Zeno Dostál tak ani Malým vozem neřekl poslední slovo.

Kniha

Zeno Dostál: Malý vůz
Nakladatelství Akropolis 2022, 332 stran, 299 korun.

 

Právě se děje

Další zprávy