Chalífa se narodil jako páté dítě ze 13 sourozenců ve vesnici poblíž města Aleppo. Koncem 80. let minulého století vystudoval práva a absolvoval základní vojenskou službu. Tou dobou už ale publikoval básně, mimo jiné v deníku Al-Taurá, a dokončoval první prozaický rukopis.
Patřil k básníkům a spisovatelům, kteří založili časopis Alif, jejž však po několika měsících zakázala cenzura. Syrská veřejnost Chalífu znala jako autora románů, esejistu i scenáristu několika populárních televizních seriálů z 90. let minulého století. Za prózu Chvála nenávisti o Syřance, která se zradikalizuje a přidá k džihádistům, byl v roce 2008 nominován na Mezinárodní cenu za arabskou prózu.
Podle agentury AFP autor patřil k dlouholetým kritikům vládnoucí strany Baas, která je v Sýrii u moci od roku 1963 a k níž náleží také prezident Bašár Asad. Přesto spisovatel ve vlasti setrval i po propuknutí občanské války v roce 2011. "Zůstal jsem proto, že je to moje země. Narodil jsem se tu, žiji tady a chci tu také zemřít," řekl před čtyřmi roky.
V roce 2021 vydalo nakladatelství Akropolis Chalífův román Smrt je dřina. Vypráví o třech sourozencích, kteří vezou tělo mrtvého otce, aby jej pohřbili v rodné vesnici.
Abdallatíf zemřel pokojně v damašské nemocnici. Nejmladší syn Bulbul předtím slíbil, že mu splní poslední přání a pochová jej v rodné vesnici na severu země. Ačkoliv nebyl Abdallatíf dokonalý otec a Bulbul nemá nejvřelejší vztah se sourozenci, přesvědčí staršího bratra Husajna a sestru Fátimu, aby ho s otcovým tělem doprovodili na cestě do al-Anábíje.
Z Damašku jsou to sice jen dvě hodiny, putování však komplikuje válka. Cesta je plná ozbrojenců, kteří se neřídí žádnými pravidly, zabíjejí na potkání nebo žádají úplatky. "Nebezpečí číhá všude, od odstřelovačů a bojůvek, které si zabraly kus území, přes vládní vojáky i opozici po fundamentalisty s dlouhými plnovousy, kteří ani neumějí pořádně arabsky. Ani tak absurdní situace jako zatčení několik dní mrtvého otce na checkpointu nezvedne čtenářovy koutky úst," napsalo Aktuálně.cz o knize, která podle něj "umožňuje prožít rozklad světa, hodnot a vztahů".
Za překlad tohoto románu vloni arabistka Jitka Jeníková získala tvůrčí ocenění udílené v rámci Ceny Josefa Jungmanna.
