Podle agentury AP se jednalo o záměr režiséra, oceňovaného tvůrce hororů Fedeho Álvareze. Ten si prosadil, aby herci postaru reagovali na loutkové nebo mechanické příšery.
Trikaři takto vyrobili i dvě nejslavnější monstra ze sci-fi ságy: osminohého pavoukovitého parazita anglicky zvaného facehugger, který se ve filmech lidem přisává na obličej, a samotné titulní monstrum, Vetřelce někdy označovaného pojmem xenomorph.
"Z pohledu herce je to plus, protože příšeru máte před sebou a nemusíte reagovat na tenisový míček," říká herečka Cailee Spaeny s poukazem na běžnou hollywoodskou praxi, kdy se při natáčení používá jednoduchá rekvizita a tu trikaři až v postprodukci digitálně nahradí za počítačové monstrum.
Někteří kritici však takto natočeným filmům vytýkají, že reakce herců nepůsobí vždy přesvědčivě nebo tak autenticky jako dřív, kdy digitální technologie neexistovaly a nezbývalo než budovat věrně vypadající mechanické nebo loutkové stroje. Právě k této pracnější, dražší praxi stavění skutečných kulis či modelování loutek se vrátili tvůrci nového snímku. Před kamerou se pohybovalo jak loutkové monstrum, tak i člověk v jeho kostýmu. "Pro herce to je ve výsledku méně práce," kvituje Cailee Spaeny, že se mohla soustředit na svůj výkon a nemusela si navíc představovat, že má před očima něco jiného než ve skutečnosti.
Nic neprozradit
K postupům běžným z natáčení v 70. nebo 80. letech minulého století se režisér Álvareze vrátil záměrně.
"Potřeboval jsem na plátno přenést ten pocit ze setkání s něčím v bezprostřední blízkosti, abyste viděli, že herci jsou s tou věcí fakt v jedné místnosti," vysvětluje. "Je to lepší pro diváky. Pro nás to sice znamená víc práce, ale jsem přesvědčený, že ve finále je výsledkem lepší film," věří urugayský autor hororů Lesní duch a Smrt ve tmě, který tímto způsobem zároveň vzdal poctu původnímu Vetřelci z roku 1979 a následným pokračováním.
Některé scény z nového filmu Álvarez už minulý měsíc představil zhruba šesti tisícům lidí na kalifornském festivalu popkultury Comic-Con. Podle agentury AP dav reagoval hlasitě a nadšeně. Režisér před projekcí zdůraznil, že sekvence osobně vybral a sestříhal tak, aby předem nevyzradil nic zásadního a lidé nepřišli o důvod jít do kina.
Na novém Vetřelci pracovali trikaři, kteří sbírali zkušenosti pod vedením renomovaného odborníka na filmové efekty a masky Stana Winstona, podepsaného pod sériemi Terminátor, Jurský park nebo právě Vetřelec. Álvarez záměrně angažoval veterány proslulé právě prvními díly této hororové sci-fi ságy.
Jejich přítomnost si pochvalují i herci. "Z pohledu filmového fanouška nebylo co řešit. Tihle lidi vytvořili nejlepší příšery v Hollywoodu. Mít je na place byl takový bonus," pochvaluje si herečka Cailee Spaeny. Hned ale zdůrazňuje, že jejich přítomnost nebyla symbolická. "Fakt myslím, že právě díky jejich práci se ten film vymyká," dodává.
Zachovat kontinuitu
Zatímco trikaře režisér rekrutoval mezi veterány, hlavní role obsadil neokoukanými tvářemi. Vetřelec: Romulus se odehrává mezi prvním dílem ságy z roku 1979 a následnými pokračováními, má to ale být samostatný příběh. "Aby se někdo, kdo žádný díl nikdy neviděl, necítil ani v nejmenším ochuzený," deklaruje režisér.
Zároveň nechtěl zklamat fanoušky. Proto mezi producenty jednak angažoval tvůrce ságy Ridleyho Scotta, jednak do filmu zakomponoval několik odkazů na předešlé Vetřelce.
"Stane se tam několik věcí, které nějak souvisí s dalšími filmy. Pokud je divák starší nebo klidně může být i mladší, ale prostě pokud má Vetřelce nakoukané, tak bude mít extra potěšení z toho, že si to všechno propojí. A ještě může být třeba za chytráka a pak to vysvětlit ostatním," doufá Álvarez.
Jeho práci si herci pochvalují. Představitelka další důležité role, herečka Isabela Merced, popisuje, jak jí maskéři opakovaně nanášeli na obličej kapky krve do posledního milimetru vždy stejně. "Aby byla mezi záběry zachovaná kontinuita," dodává.
Álvarez už dříve popsal třeba debatu s trikaři o tom, kterak nechat předměty na place nejlépe roztéct po zásahu žíravou kyselinou. Tu má fiktivní mimozemský tvor Vetřelec místo krve.
Trikař Alec Gillis ho nakonec naučil postup z natáčení původního Vetřelce, jenž zahrnuje použití polystyrenu a acetonu, tedy bezbarvé kapaliny rozpouštějící organické látky.
Novinka divákům představí skupinu dvacátníků, kteří letěli kolonizovat neznámý svět a cestou potkali tu "nejstrašnější formu života ve vesmíru", když jim na opuštěné stanici zkřížilo cestu krvelačné monstrum.
Vetřelec: Romulus měl mít původně premiéru jen na online platformě, podobně jako předloňský Predátor: Kořist. Producenti ale změnili názor a ještě před začátkem natáčení padlo rozhodnutí, že film zamíří do kin.
Sci-fi série, kterou koncem 70. let minulého století založil Ridley Scott, znovu ožila začátkem minulé dekády díky ne jednoznačně přijatému titulu Prometheus. Následující Vetřelec: Covenant z roku 2017 pak u kritiků narazil ještě výrazněji, přestože celosvětově nakonec utržil téměř čtvrt miliardy dolarů a zaznamenal mírný komerční úspěch.
