Praha - Umělecká skupina Ztohoven se bude po policii domáhat omluvy za zničení svého díla - občanských průkazů s pozměněnými fotografiemi, které vystavovala loni v rámci expozice Občan K.
Policie jim průkazy loni v červnu zabavila a zkoumala, zda jsou pravé. Přitom však bylo podle právního zástupce umělců Michala Pokorného vinou nesprávného úředního postupu dílo zničeno a není ho možné uvést do původního stavu, jak umělci požadovali.
Skupina proto vzala zpět svou žalobu na uvedení díla do původního stavu a vrácení 12 občanských průkazů. Soudkyně pražského městského soudu Veronika Křesťanová pak řízení zastavila.
"Postup policie však stále považujeme za nezákonný," řekl advokát. Skupina bude po krajském ředitelství policie požadovat omluvu za zničení díla, ale bude se domáhat i vrácení zabavených občanských průkazů.
Dílo bylo podle něj rozřezáno na kousky, aby mohly být vyjmuty občanské průkazy, které byly jeho součástí, čímž došlo k jeho zániku. "Už fyzicky není možné obnovení, protože originální dílo pochází vždy jen od autora," prohlásil Pokorný. "O to jejich dílo byl obrovský zájem v celé Evropě," dodal.
Inkriminované dílo je kovový válec, ve kterém byla laserem vypálená ústava EU a po obvodu bylo 12 občanských průkazů, které byly zalité v plastu. Policie pravděpodobně poškodila válec a dílo již není možné v této podobě vystavit. V září mělo být dílo prezentováno například na výstavě v Berlíně.
Členové skupiny použili při výstavě na svých občanských průkazech pozměněné fotografie, aby prý otevřeli debatu o problematice identity člověka a zpracování osobních údajů. Fotografie byly pozměněné takzvaným morphingem, při kterém se na počítači ze dvou tváří vytvoří jeden obličej s rozeznatelnými rysy obou původních podob.
Skupina objekt vystavila v galerijním prostoru v centru Prahy jako součást svého projektu Občan K. Výstavu pořádala Dvorak Sec Contemporary.
Ztohoven využili toho, že při pořízení občanského průkazu lze donést úředníkům již hotový portrét. Každý z nich navíc zažádal o občanský průkaz na jméno svého kolegy. Po šest měsíců pak prý žili pod cizí identitou.
V lednu je za to policie začala stíhat pro přečin poškozování cizích práv, za což jim v případě odsouzení hrozí až dvouleté vězení. "Při žádostech o vydání průkazů úředníky uvedli v omyl," řekla v lednu pražská policejní mluvčí Andrea Zoulová.
Skupina Ztohoven je známá svými intervencemi do veřejného prostoru. Nejznámější je jeich akce Mediální realita z roku 2007, při níž se napojili do televizního vysílání v pořadu Panarama na ČT2 se simulovaným atomovým výbuchem.
Za dílo získali cenu od Národní galerie v Praze, ale také se dostali do konfliktu se zákonem. ale nakonec čin vyhodnotil jako přestupek, příslušný městský úřad ale zamítl i to a skupina nedostala žádný trest.
Naposledy o sobě dali vědět v půli června, den před 390. výročím popravy a uctění památky 27 českých pánů, kdy umístili na pražské Staroměstské náměstí 28. kříž. Chtěli tím prý vyvolat diskusi o historii i současnosti a poukázat na význam podobných památníků.
Podle Ztohoven další kříž k ostatním patří, má uctít památku Martina Fruvajna z Podolí, který ještě před popravou spáchal sebevraždu a sťat byl posmrtně. Podle nich je tak historií neprávem opomíjen.
