Skupina Ztohoven dala na Staroměstské náměstí 28. kříž

Kultura ČTK Kultura, ČTK
22. 6. 2011 23:39
Chtějí vyvolat debatu a poukázat na význam památníků
Foto: autor: Tomáš Třeštík, zdroj: Ztohoven

Praha - Umělecká skupina Ztohoven v pondělí, den před 390. výročím popravy a uctění památky 27 českých pánů, umístila na pražské Staroměstské náměstí 28. kříž. Členové skupiny tím chtějí vyvolat debatu nejen o historii, ale i současnosti, a poukázat na význam podobných památníků.

Jednoho kříže navíc si totiž za tři dny skoro nikdo nevšiml, uvedla Česká televize. Pražská radnice i policie jsou zatím podle televize k akci skupiny neteční. Kříž tak na místě dále zůstává.

Podle skupiny Ztohoven další kříž k ostatním patří, má uctít památku Martina Fruvajna z Podolí, který ještě před popravou spáchal sebevraždu a sťat byl posmrtně. Podle nich je tak historií neprávem opomíjen.

"Já si myslím, že to umístění 28. kříže je naprosto opodstatněné. Protože těch takzvaných 27 českých pánů bylo ve skutečnosti opravdu 28," řekla ČT historička Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Marie Koldinská.

Foto: Aktuálně.cz

Na Staroměstském náměstí v Praze bylo popraveno 27 předních účastníků českého stavovského povstání proti Habsburkům 21. června 1621. Stalo se tak po porážce stavů v bitvě na Bílé hoře v roce 1620, která ukončila českou reformaci 15. a 16. století prosazující v českých zemích zásadu náboženské snášenlivosti a tolerance.

Podle slov Jana Taara ze skupiny Ztohoven jsou elity a svobodný duch svým způsobem utlačované i v dnešní době, kdy sice nedochází k popravám, ale jsou jiné nástroje omezování.

Skupina Ztohoven je známá zejména díky akci, při níž se asi před čtyřmi lety napojila simulovaným atomovým výbuchem do vysílání televize. Na ČT2 v pořadu Panorama odvysílali simulovaný atomový výbuch v Krkonoších. Dočkali se za to nově zřízené Cenu Národní galerie 333 i obžaloby.

V roce 2009 je však okresní soud v Trutnově definitivně zprostil viny. Obžaloba skupinu vinila z trestného činu šíření poplašné zprávy a státní zastupitelství pro ně u soudu požadovalo podmíněný tres. Podle soudu ale šlo jen o přestupek, který může řešit městský úřad.

Kriminální policie zahájila v lednu trestní stíhání členů skupiny v souvislosti s jejich akcí nazvanou Občan K., kterou skupina zveřejnila během loňského června. 

Akce Občan K. (občanka) se zúčastnilo dvanáct umělců. Nechali si prý legálně vydat občanské průkazy, které mají mít pozměněnou portrétní fotografii tzv. morphovacím programem. V některých případech si pak měli členové skupiny průkazy vyměnit a na cizí totožnost cestovat nebo volit.

O akcích Ztohoven:
Policie začala stíhat Ztohoven za změněné občanky
Naklonovali Ztohoven svým členům občanku?
Umělci jsou Ztohoven: mystifikovat se může
Soud: Atomový výbuch na ČT byl jen přestupek
Soud za fiktivní výbuch byl odročen

Ztohoven u soudu: Veřejně prospěšní jsme!
Atomový hřib není poplašná zpráva, řekl soud
Zničili prezentaci komunistů Ztohoven?
Za změněné semafory padl trest: 60 tisíc korun

 

Právě se děje

před 20 minutami

Moderní pětiboj by mohl na OH v Paříži trvat jen 90 minut

Na olympijských hrách v Paříži v roce 2024 by mohla soutěž v moderním pětiboji trvat pouhých 90 minut. Výkonná rada mezinárodní unie UIPM schválila návrh nového formátu tradičního olympijského sportu, jenž by měl být dynamičtější a atraktivnější pro fanoušky i televizní přenosy. V současnosti trvá závod prakticky celý den a bojuje o udržení v programu her.

Nový formát počítá s vylučovacím systémem, který pomůže výrazně zkrátit dobu soutěže. Dvacet minut je vyhrazeno na parkur, 15 minut na šerm, 10 minut na plavání a 15 na závěrečnou kombinaci přespolního běhu se střelbou. Mezi disciplínami mají být desetiminutové přestávky.

Moderní pětibojaři nový systém předloží Mezinárodnímu olympijskému výboru. Jeho výkonná rada bude 7. prosince rozhodovat o soutěžním programu OH 2024, v němž se chce moderní pětiboj udržet. UIPM také chce vedle závodů mužů a žen zařadit do programu třetí medailovou disciplínu, smíšenou štafetu.

Moderní pětiboj je jediným sportem, jenž byl vytvořen přímo pro olympijské hry. Jeho velkým propagátorem byl zakladatel moderního olympijského hnutí Pierre de Coubertin a poprvé se v něm bojovalo o cenné kovy v roce 1912 ve Stockholmu.

"Moderní pětiboj byl původně pětidenní soutěží. V Atlantě 1996 byl zhuštěn do jednoho dne a v Londýně 2012 jsme zkombinovali laserovou střelbu s během, abychom připravili ještě dramatičtější vyvrcholení. V Tokiu v roce 2021 budeme mít všech pět disciplín na jednom stadionu a nyní po dvou letech detailního zkoumání a diskuzí představujeme něco mimořádného: moderní pětiboj trvající 90 minut," uvedl prezident UIPM Klaus Schormann.

Testovací soutěže v novém formátu se konaly v září v Budapešti a Káhiře a podle federace měly u sportovců pozitivní ohlas.

Zdroj: ČTK
Další zprávy