Ohlédnutí za právě končící dekádou v českém výtvarném umění cloní velké projekty posledních dvou let, obtěžkané připomínkami historických událostí. Letošní, třicáté výročí znovunabytí svobody a loňský takzvaný osmičkový rok se staly důvodem k uspořádání desítek výstav.

Mezi těmi stále aktuálními jsou pozoruhodné především dvě přehlídky: Obrazy konců dějin v pražském Uměleckoprůmyslovém museu a Amnézie, osobní projekt umělce Jiřího Sozanského, který výtvarně ztvárnil deset osobností, jež se postavily totalitě.

V pražském Obecním domě představuje vedle nacisty umučeného Josefa Čapka, komunisty popravené právničky Milady Horákové a novináře Záviše Kalandry také studenty Jana Palacha a Jana Zajíce, kteří obětovali své životy, nebo vězněné umělce a odpůrce totality: básníky Jana Zahradníčka a Ivana Martina Jirouse či Václava Havla.

Sozanského výstava je propojena s výpravnou knihou. Přispělo do ní několik historiků, kteří se snažili vybranou desítku statečných vystihnout novým pohledem, například rozborem jejich dopisů či poezie psané z vězení. Výborné jsou také Sozanského rozhovory, třeba se spisovatelem a komunistickým vězněm Jiřím Stránským.