Dekáda v umění: Fajt vystřídal Knížáka, v Londýně uspěli Šedá a Černý

Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
31. 12. 2019 14:56
K nejvýraznějším výstavám právě končící dekády patřily připomínky Karla IV. a Františka Kupky, mezinárodní projekt Galerie Rudolfinum nebo Europa Jagellonica v kutnohorské galerii GASK. Výtvarná scéna žila změnami v Národní galerii, umělkyně Kateřina Šedá se dostala do londýnské Tate Modern a na olympijských hrách ve stejném městě zaujal klikající autobus Davida Černého.
Karel Cudlín: Vojenská přehlídka, 1985
Karel Cudlín: Vojenská přehlídka, 1985 | Foto: UPM

Před kapitalismem a po komunismu

Nejširší pohled na změny, které přinesl revoluční podzim roku 1989, však ukazuje Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze výstavou nazvanou Obrazy konců dějin. Kurátor Pavel Vančát roztřídil obrovské množství materiálu zahrnující televizní vysílání, oficiální i undergroundové tiskoviny, obaly desek a práce desítek fotografů. Zajímala ho veškerá vizuální produkce v rozmezí let 1985 až 1995.

Obrazy konců dějin jsou jakýmsi pohledem na českou realitu před sametovou revolucí a po ní. Obrovský kontrast mezi sterilní, kontrolovanou produkcí například tiskovin z totalitní doby a potom z éry bezuzdné volnosti, ve které se i pornografie zdála být projevem svobody, je ale jen jednou stránkou.

Podrobnější pohled ukazuje, že přechod k pestrosti a svobodomyslné kreativitě nebyl úplně zlomový, kořeny měl už v pracích autorů konce osmdesátých let a naopak mnoho z totalitní estetiky sametovou revoluci přežilo. "Můžeme mluvit o vizualitě prekapitalismu a posléze i postkomunismu," říká kurátor.

Konec totality připomněly ještě další velké výstavy: pražský Dox připravil retrospektivu českému emigrantovi a ilustrátorovi žijícímu v USA Petru Sísovi, pro kterého se svoboda stala životním tématem.

Národní galerie zase vystavila fotografie z roku 1989. Vedle známých snímků z demonstrací kurátor Tomáš Pospěch vybral především dokumentární práce od třiceti českých autorů. "V opozici k oficiálnímu umění, které přálo dekorativismu a povrchnosti, si víceméně neoficiálně a často podvratně rozvíjené dokumentární fotografie nesla téměř aureolu pravdy a morálního hrdinství," tvrdí Pospěch.

 

Právě se děje

před 21 minutami

Evropský parlament odsoudil polský zákaz potratů. Ohrožuje podle něj zdraví žen a povede k tajným interrupcím

Evropský parlament ve čtvrtek odsoudil říjnové rozhodnutí polského ústavního soudu zásadně omezit možnost umělého přerušení těhotenství. Podle europoslanců tento de facto zákaz potratů ohrožuje zdraví polských žen a povede k výraznému rozšíření tajně prováděných a méně bezpečných interrupcí. Omezení je podle evropských zákonodárců dalším důkazem posilování vlivu polských vládnoucích politiků na justici.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ve věku 63 let po krátké těžké nemoci zemřel prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil

Ve věku 63 let po krátké těžké nemoci zemřel prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil. V tiskové zprávě to oznámila mluvčí komory Lenka Desatová. Plášil působil od roku 2001 jako soudní exekutor v Praze 7 a v minulosti byl mimo jiné členem Legislativní rady vlády. Byl zakládajícím členem Exekutorské komory ČR a také dlouholetým členem jejího prezidia. V čele komory pak stál od roku 2018.

"Zasadil se o další transparentnost a elektronizaci komory, která za jeho působení významným způsobem zefektivnila svou činnost. Významným způsobem také přispěl k zapojení komory do legislativních procesů a k užší spolupráci s orgány veřejné moci," sdělila Desatová. Za Plášilova působení v prezidiu také podle ní posílila Exekutorská komora ČR svou pozici v Mezinárodní unii soudních exekutorů.

Exekutorská komora České republiky sdružuje soudní exekutory, vykonává jejich samosprávu a dohlíží nad jejich úřední činností. Členství v komoře je pro všechny exekutory ze zákona povinné. Komora sídlí v Praze a má pobočku v Brně.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na daňového balíčku, který bude projednávat Senát, dál není v koalici shoda. Střet je nešťastný, říká Babiš

V koalici dál není shoda na podobě daňového balíčku, který bude projednávat Senát. Premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) se ve čtvrtek na návrhu daňových změn jako lídři vládních stran nedohodli. V jednání o zvýšení přídavků na děti se posunuli ke shodě. 

Změnu daní po zrušení superhrubé mzdy, postoj k návrhu státního rozpočtu a navýšení přídavků měla ve čtvrtek projednávat koaliční rada. Vládní strany mají rozdílné postoje. Babiš jednání zrušil, místo toho se sešli jen s Hamáčkem.

"Střet ohledně daní je nešťastný," uvedl po jednání premiér. Podle něj původně shoda byla. Do předloženého vládního daňového balíčku Babiš jako poslanec doplnil návrh na zrušení superhrubé mzdy a s daní z příjmu 15 a 23 procent u vysokých výdělků. Hamáček pak také jako poslanec přidal vlastní návrh daní z příjmu 19 a 23 procent a se zvýšením daňové slevy na poplatníka z 24.840 na 30.000 korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy