Deset hrdinů. Jiří Sozanský pro Obecní dům připravil výstavu s dokumentárním přesahem

Deset hrdinů. Jiří Sozanský pro Obecní dům připravil výstavu s dokumentárním přesahem
Snímek z výstavy Jiřího Sozanského Amnézie v pražském Obecním domě.
Foto: Honza Mudra
Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
17. 12. 2019 18:58
„Říká se, že v Česku není hrdinství na pořadu dne, to je ale jenom teze,“ říká umělec Jiří Sozanský, autor monumentálního projektu Amnézie, jehož výtvarnou část nyní vystavuje Obecní dům v Praze. Zhruba šedesát velkých expresivních obrazů vystihuje osud devíti statečných mužů a jedné ženy, kteří se postavili totalitě. Přehlídka potrvá do 17. ledna 2020.

"Takových osudů byly tisíce, já si zvolil osobnosti, kterými se dlouhodobě zabývám," vysvětluje autor. Amnézie zahrnuje příběh malířů Josefa Čapka a Emila Filly, političky Milady Horákové, novináře Záviše Kalandry, básníka Jana Zahradníčka, studentů Jana Palacha a Jana Zajíce, spisovatele Jiřího Stránského, kunsthistorika a básníka Ivana Martina Jirouse a dramatika i prezidenta Václava Havla.

Sozanský kombinuje obrazy s textem, který do nich vkládá. Emotivní, umělecký účinek se prolíná s dokumentárním sdělením. Výstavu navíc rozšiřuje obsáhlý katalog, který vedle reprodukcí děl přináší původní eseje historiků a rozhovory se statečnými či jejich blízkými.

Až k nesnesení

Autor vytvořil každému z hrdinů portrét. Do detailu propracované tváře často vycházejí z podobenek z vězeňské kartotéky, které Sozanský někdy přímo vkládá do obrazu. Ale například u Václava Havla nakreslil podobiznu starého muže, realistickou až k nesnesení. Prezidentova tvář je dovedena na hranici karikatury. Z vrásčitého obličeje vystupují upřené, naléhavé oči a rty jako by se chystaly vyslovit ještě jednu myšlenku.

Naopak Janové Palach a Zajíc, kteří se v mladém věku upálili na protest vůči politické letargii po roce 1968, mají portréty symbolické, ovšem vycházející z reálného předmětu.

"Konzultoval jsem některé věci s historikem Petrem Blažkem, který je odborníkem na zápalné oběti v době totality v celém východním bloku. Zavolal mi a řekl, že se našla vlajka, kterou bylo přikryto Palachovo tělo na prosektuře, když zemřel. Jen jak mně to popsal, byl to silný stimul," popisuje umělec inspiraci, ze které vznikl cyklus obrazů. Z nich někdy přízračně, jindy ostře vystupují barvy státní zástavy.

Také za obrazy připomínajícími Jana Zajíce stála indicie od historika Blažka. "Dostal jsem od něj kriminalistické fotografie z místa činu. Na jedné z nich byl otisk na zdi. Byla to záda Jana Zajíce. Když se zapálil, ztratil rovnováhu a otřel se o stěnu. Omítka byla začouzená. Je to zvláštní otisk, vlastně artefakt," popisuje Jiří Sozanský.

Foto: Honza Mudra

Když otevřeli archivy

Oba studenti, kteří se obětovali pro společenskou věc, se stali Sozanského osudovým tématem. "Když se v roce 2008 otevřely archivy, udělal jsem kroky, abych se tam dostal. První, co jsem chtěl vědět, bylo, jak to bylo s Janem Palachem. Dostal jsem jeho vyšetřovací spis. Pro moji generaci to bylo trauma. Jan Palach i Jan Zajíc, ale především Palach, protože byl první. My jako vrstevníci jsme vůbec nevěděli, jak s tím naložit," vzpomíná letos třiasedmdesátiletý autor.

Velkou výstavu na palachovské téma nazvanou 1969 rok zlomu představil v roce 2015 v Nové budově Národního muzea. Tehdy mu pomohl sochař Olbram Zoubek. "Požádal jsem ho o Palachovu posmrtnou masku. On mi vyhověl, věnoval mi jeden odlitek. Ta maska ležela pět let v ateliéru, vůbec jsem si s tím nevěděl rady. Teprve postupem času jsem na to přišel," popisuje výtvarník.

Nynější projekt připravoval tři roky. Amnézie je jeho dodatečnou připomínkou ke 101. výročí založení Československa. "Slovo samostatnost je jen eufemismus, protože téměř polovinu z té doby tady byl komunismus a předtím nacismus. To na české kultuře a mentalitě muselo nechat stopy," říká umělec, který je od začátku své tvorby zaujatý a angažovaný proti bezpráví.

Foto: Honza Mudra

Začalo to v Terezíně

Začalo to v roce 1972 diplomovou prací na pražské Akademii výtvarných umění, kdy Sozanský zpracoval téma holokaustu.

"To mohlo rezonovat s dobou, totáč to měl rád, když se člověk vracel k nacismu, ale já to rozvíjel po svém a to už nebylo vítané," vzpomíná autor, který se na rozdíl od svých hrdinů nikdy nedostal do vězení. Zato několikrát musel k výslechu. "To člověk nikdy nevěděl, jestli pak odejde, nebo ne," dodává umělec, který se s režimem ostře střetl v roce 1980, kdy uspořádal program v památníku Terezín. 

Jiří Sozanský.
Jiří Sozanský. | Foto: ČTK

Místa jako terezínská vojenská pevnost, jež za druhé světové války sloužila coby věznice a židovské ghetto, Sozanského přitahují. V Terezíně opakovaně inicioval výstavní projekty připomínající utrpení vězněných lidí.

Podobné téma měly jeho inscenované akce v Mostě v ruinách domů určených k demolici, v pražském Veletržním paláci, vyhořelém roku 1974, nebo ve vybombardované knihovně v Sarajevu.

Po listopadové revoluci jako člen komise České národní rady jezdil také do valdické věznice. "Hrozila tam vzpoura vězňů. Snažil jsem se najít způsob, jak tu situaci zklidnit. Nebyl to problém, řada těch mládenců byla komunikativní. Jsem člověk z ulice, rychle jsem s nimi navázal řeč," říká Sozanský, který se před akademií vyučil zedníkem a mnoho let se věnoval boxu.

Foto: Honza Mudra

Kotce pro vězně

Na valdických dvorcích, určených pro vycházky vězňů, jež ale připomínají spíš kotce pro králíky, vytvořil památník obětem totality, který tam vydržel do roku 2007. Valdice se objevují na mnoha obrazech pražské výstavy. A valdické téma je silně přítomné také v knize k současné výstavě Amnézie, která je mnohem víc než katalogem.

O životě politických vězňů, krutosti bachařů i krátkých povzbudivých setkáních spřízněných vězňů během vycházek v publikaci referují nejen historici, ale především pamětníci.

Obal knihy vydané k výstavě Amnézie.
Obal knihy vydané k výstavě Amnézie. | Foto: Symposion

Sám Sozanský vede přímočaré, věcné rozhovory. Nenechává se odbýt strohým Jiřím Gruntorádem, kterého se vyptává na spoluvězně Ivana Jirouse. Konfrontuje ho s informacemi, které získal od mnohem sdílnějšího kasaře a dalšího Magorova spoluvězně Jana Staňka.

Výjimečný je také Sozanského rozhovor s Jiřím Stránským, který se vyznává z obdivu k básníku Janu Zahradníčkovi. Ten Stránského, jenž se dostal do vězení v jednadvaceti letech, "učil", jak se stát básníkem. Více než to: Zahradníček mladého budoucího spisovatele povzbuzoval, aby "přestal nenávidět".

Stejný Zahradníček, který své vězení přežil jen o pár měsíců, psal v jednom ze svých posledních dopisů před propuštěním manželce: "Ačkoli máme za sebou už málem devítiletou zkoušku čekání, čekat ještě celý další měsíc na den návratu připadá najednou nad síly mé, podle všeho i Tvé."

Jiří Sozanský: Amnézie

Obecní dům, Praha, výstava potrvá do 17. ledna 2020.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Italský Senát těsně vyslovil důvěru vládě premiéra Conteho, který přestál i pondělní hlasování Poslanecké sněmovny

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Tucet členů národních gard USA bylo postaveno mimo službu

Tucet příslušníků amerických národních gard, kteří měli ve středu posílit bezpečnost inaugurace zvoleného prezidenta Joea Bidena, bylo postaveno mimo službu. Stalo se tak po prověrkách, které mimo jiné zkoumaly možné vazby na krajně pravicový extremismus. Podle Reuters to řekli představitelé Pentagonu.

Mluvčí Pentagonu uvedl, že se prověrky nezabývaly jen možnými vazbami na extremistické skupiny.

Jeden příslušník gard byl postaven mimo službu kvůli znepokojivým textovým zprávám, zatímco jiný byl nahlášen úřadům telefonicky. Reuters to sdělil generál v čele úřadu národní gardy Daniel Hokanson.

Do Washingtonu míří na inauguraci, která se uskuteční ve středu, asi dvaapůlkrát více členů národní gardy než v minulých letech. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) přitom posuzoval jejich profil ještě nad rámec obvyklých prověrek, jimiž prochází standardně všichni členové ozbrojených sil USA. Zjišťoval mimo jiné, zda některý z nich v minulosti nečelil obviněním v případu spojeném s terorismem. Dříve dnes ministr obrany Christopher Miller řekl, že americké úřady nemají informace o tom, že by při inauguraci "hrozila hrozba zevnitř".

před 4 hodinami

Basketbalistky USK schytaly v Eurolize debakl

Basketbalistky ZVVZ USK Praha podlehly v domácí "bublině" v hale na Královce v utkání 4. kola Evropské ligy Fenerbahce Istanbul vysoko 70:99 a nedokázaly soupeři oplatit porážku 70:77 z prosincového turnaje v Turecku. O udržení naděje na postup do březnového čtvrtfinále bude hrát tým trenérky Natálie Hejkové ve čtvrtek od 19:00 proti Lyonu, který má stejně jako Fenerbahce o bod více než Pražanky.

V celku vítěze tři hráčky předvedly dvacetibodový střelecký výkon - Kayla McBrideová (26), Alina Jagupová (23) a Cecilia Zandalasiniová (20). Z domácího týmu se nejvíce dařilo Kateřině Elhotové s 19 body.

Pražanky se musely obejít bez americké opory Alyssy Thomasové a držely s tureckým celkem krok jen do osmé minuty, kdy byl stav ještě 13:18. Pak ale Fenerbahce uhrálo osmibodovou šňůru a naděje domácího výběru se postupně začaly rozplývat.

Problémy jim dělaly hlavně McBrideová s Jagupovovou a do poločasové přestávky šly suverénky české basketbalové scény s mankem 27:59. Na začátku třetí čtvrtiny prohrávaly i nejvyšším rozdílem v utkání o 33 bodů. Slabou náplastí mohlo být pro USK, že třetí i čtvrtou čtvrtinu těsně vyhrál a také se těsně ubránil stovce inkasovaných bodů.

Evropská liga basketbalistek - 4. kolo:

Skupina B (Praha - hala Královka):

USK Praha - Fenerbahce Istanbul 70:99, Gdyně - Lyon 76:79

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Nymburk prošel do osmifinále LM z druhého místa

Basketbalisté Nymburka podlehli v závěrečném 6. kole základní skupiny B tureckému celku Tofas Bursa 97:103 a postoupili do osmifinálové fáze Ligy mistrů ze druhého místa. Soupeř pořadí v tabulce ovládl, francouzský Dijon i přes výhru na Kypru nad Keravnosem klesl při shodném zisku 10 bodů vinou nejhoršího skóre ze vzájemných zápasů na nepostupovou třetí příčku v minitabulce tří týmů.

Soupeře pro osmifinálovou skupinu se tým trenéra Orena Amiela dozví při losování 2. února. Další sérii zápasů začne šestnáctinásobný český šampion přesně o měsíc později.

Úvod utkání patřil Omaru Prewittovi, který se rozehrál dvěma trojkami, za čtyři minuty měl na kontě 12 bodů a zařídil vedení 15:8. Nymburk v první čtvrtině vedl i o deset bodů, ale Tofas bojující o klíčovou výhru se ve druhé části přiblížil i na dva.

Domácí už ale soupeře do vedení v první polovině utkání nepustili. Na rozdíl od něj hráli s jistotou, že jim při shodě okolností vezme postup jen porážka téměř o 60 bodů. Nymburk dokonce ke konci druhé čtvrtiny podruhé v utkání unikl i do desetibodového náskoku.

Touha Tofasu po play off ale vyústila ve třetí desetiminutovce v obrat. Týmy se pak přetahovaly o nejtěsnější vedení. Domácí šli ještě do vedení 87:82, ale soupeř odpověděl sedmibodovou šňůrou a vybojoval vítězství. Zařídil ho 27 body Tomislav Zubčič. Domácím nestačilo Prewittových 24 bodů.

Basketbalová Liga mistrů - 6. kolo:

Skupina B:

ERA Nymburk - Tofas Bursa 97:103 (30:26, 57:52, 78:79)

Nejvíce bodů: Prewitt 24, Hruban 17, Dalton 15 - Zubčič 27, Akoon-Purcell 23, Christon 19. Fauly: 21:30. Trestné hody: 41/31 - 28/19. Trojky: 14:10. Doskoky: 38:33.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Kandidát na ministra zahraničí USA Blinken: Čína je největší diplomatickou výzvou Spojených států

Čína je bezpochyby největší diplomatickou výzvou pro USA ze všech světových zemí. Na slyšení v Senátu to dnes řekl kandidát na ministra zahraničí v nastupující administrativě Joea Bidena Antony Blinken. Naléhavou zodpovědností USA je podle něj zabránit Íránu v nabytí jaderných zbraní, k návratu Spojených států k jaderné dohodě s Teheránem z roku 2015 však podle něj v blízké budoucnosti nedojde.

Dosluhující prezident Donald Trump podle Blinkena učinil správně, když zaujal tvrdý postoj vůči Číně, protože ta pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga začala dávat jasně najevo svou asertivitu a snahu stát se vůdčí světovou velmocí. Kandidát na funkci šéfa diplomacie však vyjádřil nesouhlas s Trumpovou strategií.

"Musíme čelit Číně z pozice síly, ne slabosti," řekl Blinken, což podle něj znamená "spolupracovat se spojenci, a ne je pomlouvat, podílet se na chodu mezinárodních institucí a vést je, namísto toho, abychom z nich ustupovali". Kandidát na ministra zahraničí rovněž prohlásil, že podle jeho názoru existuje základ pro vybudování takového postoje vůči Číně, s nímž budou souhlasit zástupci obou hlavních politických stran.

USA jsou podle něj připraveny vrátit se k jaderné dohodě světových mocností a Íránu o omezení íránského jaderného programu (JCPOA), od které Trump odstoupil. Podmínkou je však to, aby Teherán začal znovu respektovat závazky, které mu dohoda ukládá. "Od toho jsme ještě daleko," poznamenal.

Zdroj: ČTK
Další zprávy