Londýn - Dlouho očekávaná kniha pamětí spisovatele Salmana Rushdieho vstoupila do prodeje. Britský romanopisec indického původu v knize popisuje desetiletí, během něhož se musel skrývat kvůli fatvě (nábožensko-právnímu přikázání), kterou ho íránský revoluční vůdce ajatolláh Rúholláh Chomejní v roce 1989 odsoudil k smrti.
Kniha vychází v době bouřlivých protestů v muslimském světě proti nezávislému nízkorozpočtovému snímku natočenému v USA a znevažujícímu proroka Mohameda. Rushdiemu je stále vyhrožováno smrtí za jeho knihu Satanské verše, která je také mnoha muslimům trnem v oku pro její kontroverzní zobrazení Proroka a jeho nejbližších.
Současný íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí potvrdil fatvu svého předchůdce Chomejního a nadace dohlížející na její vyplnění v neděli zvýšila odměnu za Rushdieho hlavu na 3,3 milionu dolarů (zhruba 62,5 milionu korun).
Rushdie se v předvečer vydání svých nových pamětí ke kontroverznímu snímku Innocence of Muslims, vyvolávajícímu násilné i nenásilné protesty, oficiálně vyjádřil. "Vždy jsem tvrdil, že to, co se stalo mně, je jen prologem a podobných případů bude mnohem, mnohem více," řekl spisovatel. Film samotný označil za "zcela jasně mizerný, nekvalitní a zlovolný," to ale podle něj není důvodem k vyvolávání chaosu a vraždění.
Rushdieho dílo vychází pod názvem Joseph Anton: Paměti a obsahuje jeho pseudonym z doby ukrývání. Kniha o 663 stránkách začíná okamžikem, kdy se autor telefonicky dozvěděl, že na něj Chomejní uvalil trest smrti.
Spisovatel ve svých pamětech píše, jak se během devíti let skrývání stále přesouval z místa na místo, jak trpěl, jak se snažil nadále angažovat ve světě literatury, čímž se z něj stala mezinárodní celebrita, i jak sledoval vraždy svých kolegů, kteří byli zabiti muslimskými fanatiky. "Jsem umlčen a uvězněn," vzpomíná Rushdie v knize. "Nemohu ani mluvit. Chci si kopat s míčem v parku se svým synem. Obyčejný, banální život: můj sen."
V pamětech také Rushdie vzpomíná na dvě ze svých čtyř manželství, která dobu skrývání nepřežila, a na budování vřelého vztahu se svými bezpečnostními dozorci. Ti prý všemožně obcházeli striktní pravidla dozoru, aby se nezbláznil. Pašovali ho například do kina, ale také ho vezli v umrlčím pytli do nemocnice, když ho rozbolely zuby.
