Londýn - Salman Rushdie nedávno řekl, že plánuje knihu o zkušenostech i omezeních, jež mu přinesl život po uvalení fatvy. Zřejmě tím neměl na mysli zavření do skříně ani vybírání nocležného od svých bodyguardů.
Shodou okolností se totiž v ten samý na pultech britských obchodů objevila kontroverzní publikace On Her Majesty's Service, jejímž autorem je spisovatelův bývalý řidič a ochránce Ron Evans.
Popisuje v ní scény z doby, kdy byl zapojen do Rushdieho ostrahy a spisovatele líčí jako lakomce, který nutil policisty nasazené na jeho ostrahu, aby platili 40 liber za nocleh v jeho domě, nebo jim účtoval, pokud si dali skleničku vína z jeho zásob.
Rozhořčení ze strany Rushdieho - kterého si policisté překřtili na Ubožáka - vzbudila i historka o tom, jak ho členové ochranky zamkli do skříně, protože jim lezl na nervy a vytratili se do hospody. Teprve když se notně posílení vrátili, zase ho pustili ven.
"Je to snůška lží, nikdy jsem nebyl zamčený ve skříní," reagoval ihned autor, který plánuje žalovat nejen Evanse, ale i vydavatele knihy, společnost John Blake Publishing Ltd.
| Čtěte také: Salman Rushdie se uchází o další Booker Prize |
"Nejsem člověk, který usiluje o zákaz vydávání knih, pouze chci, aby byly odstraněny nepravdivé pasáže," vysvětluje Rushdie. "Nejde o to, že ta kniha zesměšňuje mě, ale především si znevažuje práci policie. Pouštím se do soudního procesu, protože to dlužím lidem, kteří pro mě riskovali svůj život."
"Kniha je obviňuje z mnoha věcí, aniž by se jich kdokoli zastal," dodává a líčí chování svých bodyguardů jako mimořádně ohleduplné. Nikdy prý nepili ve službě, ba dokonce spisovateli uspořádali večírek k příležitosti ukončení jeho devítileté ostrahy.
Policie prý sama Rushdiemu nabízela peníze za nocleh policistů, poněvadž jinak by je musela ubytovat jinde; on prý ale kompenzaci nikdy nepřijal.
Na Rona Evanse, který předtím působil v ochrance Johna Majora a jako jeden z mála policistů nepodepsal smlouvu o mlčenlivosti v Rushdieho případě, si spisovatel nijak výrazně nevzpomíná.
"Kdykoli cokoli píšu, snažím se vždy být jistý, že si to dokážu obhájit. Ovšem tato kniha dané kritérium nesplňuje," dodal nakonec Rushdie, který je se svým desátým románem i v širší nominaci na letošní Bookerovu cenu.
Spisovatel prožil devět let skryt před rozsudkem smrti, jejž na něj uvalil v roce 1989 nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Chomejní. A pochopitelně charakterizuje tuhle zkušenost jako velice těžkou, zvlášť v prvním období kupříkladu nespal dvakrát na jednom místě.
Ale ani pak to nebylo jednodušší: "Nejhorších bylo celých prvních devět let. Tehdy jsem je prožíval jako něco, čeho se chci zbavit, prožít si to, aby to už skončilo."
"Myslím, že to vydá na příběh. Mnozí lidé mě přemlouvají, abych se pustil do jeho zpracování a možná to opravdu udělám," řekl BBC vítěz Bookerovy ceny za Děti půlnoci, které mu před měsícem vynesly i "absolutní" trofej Best of the Booker za nejlepší knihu za čtyřicetiletou historii udílení.
"Moje izolace způsobila mnoho omezení a nepohodlí nejen mně, ale i mé rodině a vydavatelům," říká autor Satanských veršů, které vyvolaly údajným urážením muslimů uvalení fatvy.
Rushdie si nemyslí, že by se podobně napjatá situace mohla opakovat. Jako příklad uvedl loňské uvedení své divadelní hry v Německu, která se nesetkala se sebemenšími protesty.
Nicméně velké bouře v témže roce vyvolalo v Pákistánu a Íránu oznámení, že bude povýšen královnou do šlechtického stavu.
