Připomíná, že budovy galerie jsou památkově chráněné. "Některé z nich, zejména Veletržní palác, se nacházejí ve špatném technickém stavu. Implementace sofistikovaných technických opatření je tím pádem velmi omezená," komentuje možné úspory energií Knastová.
O rekonstrukci Veletržního paláce se mluví roky. V září 2017 si tehdejší premiér z ČSSD Bohuslav Sobotka pochvaloval, že na přípravě rekonstrukce se "intenzivně pracuje", a tehdejší šéf galerie Jiří Fajt dva roky nato vyhlásil architektonickou soutěž. Poté byl ale Fajt odvolán z funkce a jeho nástupkyně odhadla, že palác nebude zrekonstruovaný dřív než okolo roku 2034. Architektonická soutěž nyní nepokračuje a stát šetří.
Národní galerie tak momentálně zavádí alespoň méně náročná, ale také méně efektivní opatření, jako je výměna žárovek za LED svítidla, minimalizace doby nasvícení budov a striktní omezení vytápění kancelářských prostor na limit daný zákonem, vypočítává Alicja Knastová.
Náklady na provoz objektů, personální náklady a výdaje na ostrahu spolknou okolo 70 procent z částky, kterou jedna z největších sbírkových institucí v zemi dostává od státu. Na pořádání výstav či stálých expozic si galerie musí vypomáhat tržbami ze vstupného, vzdělávacích aktivit, pronájmů či dalších grantů a dotací.
"Stále více a více potřebujeme sponzorskou podporu. Několik let také dostáváme stejné prostředky na personální náklady. Bez ohledu na inflaci nebo na situaci na trhu práce, zejména v Praze. Takže ano, Národní galerie je podfinancována, jak z hlediska péče o historické nemovitosti, tak z hlediska zdrojů na výstavní činnost," konstatuje ředitelka.
Od státu galerie v posledních letech dostává přibližně 300 milionů korun, z toho 137 milionů činí osobní náklady. Na provoz zbývá 163 milionů. Loni galerie obdržela od ministerstva kultury ještě mimořádný příspěvek 44 milionů na pokrytí výpadku tržeb kvůli pandemii a dalších šest milionů korun na výstavy. Loni tak od zřizovatele získala dohromady 350 milionů korun.
"Daří se nám udržovat velmi kvalitní vztahy s dlouhodobými partnery. Nicméně je znát, že v této nejisté situaci firmy pečlivě zvažují, komu své finance poskytnou a co za ně dostanou. Navazovat nová partnerství je výzvou," říká ředitelka. Vloni byla podle výroční zprávy nejvýznamnějším soukromým dárcem Komerční banka, která galerii darovala 6,5 milionu korun.
Podle Knastové je současnou tendencí v Evropě spíš spolupracovat v oblasti CSR neboli společenské odpovědnosti firem než běžný sponzoring. "Bereme to jako podstatnou součást rozvoje našeho publika. Přesto jsme v procesu jednání s potenciálními mecenáši umění. Koneckonců je to základní kámen naší instituce," připomíná Knastová vznik Národní galerie, kdy za její přímou předchůdkyní, Společností vlasteneckých přátel umění, stáli mecenáši z řad šlechty a měšťanů.
Národní galerie vloni přivítala 201 tisíc návštěvníků. Nejvíc, téměř 50 tisíc, jich přišlo na výstavu Toyen: Snící rebelka. Návštěvnost byla poznamenaná pandemií koronaviru a protiepidemickými opatřeními, více než 100 dnů byla galerie pro veřejnost uzavřená.
