reklama
 
 

Začíná architektonická soutěž na Veletržní palác, revitalizace může stát 3 miliardy

28. 2. 2019 18:57
„Jsem ztělesněním logiky a funkčnosti první republiky,“ pronáší v krátkém filmu podmanivý ženský hlas, který zosobňuje budovu Veletržního paláce v Praze.

Video, v němž ožívají historické fotografie, představuje obří architektonickou památku, jíž je potřeba vdechnout nový život. Zadavatel videa, Národní galerie, tak elegantně a emotivně oznamuje světu, že vyhlašuje mezinárodní architektonickou soutěž. "Do konce roku by mohl být znám vítěz," prohlásil dnes ředitel galerie Jiří Fajt.

Celková revitalizace pražského paláce, která by dle odhadu ministerstva kultury měla stát tři miliardy korun, by mohla začít za další dva tři roky. Tolik času bude vítězné architektonické studio pravděpodobně potřebovat na podrobné rozpracování svého návrhu. Ten by měl provozně drahou, chátrající budovu, která pro své omezené dispozice není plně využívána, přeměnit ve funkční hlavní sídlo Národní galerie.

"Stane se evropsky významným centrem, které je zaměřeno na umění posledních dvou století. Budou tu prostory pro filmová i divadelní představení, pro koncerty. Také sem přesuneme většinu administrativy galerie, která je nyní rozsypána do šesti objektů v Praze," vyjmenovává ředitel a nemá obavy, že by se to vše včetně zamýšlených depozitářů a restaurátorských dílen pod jednu střechu nevešlo.

"Veletržní palác má bezmála sto tisíc metrů čtverečních, je rozsáhlejší než pařížské Centre Pompidou," dodává Jiří Fajt.

Budoucnost plánuje, i když zatím od vlády nemá financování celé revitalizace Veletržního paláce potvrzené. "V této fázi jsme nedokázali upřesnit, kolik to bude stát," vysvětluje Fajt.

"Aby mohl stát plánovat investice, ministerstvo kultury dalo ten třímiliardový odhad, ale já jsem velice rezervovaný. Musíme projít architektonickou soutěží, která skončí návrhem. Ten přinese odhadovaný rozpočet a teprve v tom okamžiku se sejdeme s ministerstvem a s představiteli vlády a budeme řešit uvolnění financí," říká ředitel.

Nyní má galerie přichystáno 13 milionů korun na zajištění mezinárodní soutěže. "To jsou již docela silné závazky k tomu, aby ta akce mohla být dokončena," myslí si Fajt, podle něhož si ministerstvo i vláda uvědomují potřebu rekonstrukce Veletržního paláce. Dosavadní jednání prý byla "vstřícná a plná očekávání".

Během vyhlašování soutěže šéf Národní galerie představil také pětičlennou mezinárodní porotu. Kromě něj v ní zasedne Wim Pijbes, bývalý ředitel Rijksmusea v Amsterdamu, za jehož vedení slavné muzeum prošlo rozsáhlou transformací. Dalším porotcem bude americký historik architektury James S. Snyder, někdejší ředitel Izraelského muzea v Jeruzalémě, který měl také podíl na stavbě výškové budovy newyorské MoMA.

Českým porotcem se vedle Fajta stane Zdeněk Lukeš, historik architektury známý svým působením na Pražském hradě. Pátým členem poroty bude Annabelle Selldorfová, architektka původem z Kolína nad Rýnem, která vede úspěšné newyorské studio Selldorf Architects.

Porota má nyní za úkol ve spolupráci s Národní galerií určit soutěžní podmínky. Jednou z nich bude například povinnost mít ve svém portfoliu alespoň jednu realizaci novostavby, rekonstrukci nebo transformaci veřejné budovy, jako je muzeum, galerie, divadlo či koncertní sál.

Z přihlášených porota následně vyzve maximálně dvanáct studií k předložení návrhu na novou podobu pražského paláce. Povinností každého z vybraných bude také účast na veřejné přednášce. "Bude to možnost pro české odborné prostředí poznat řadu vynikajících mezinárodních osobností, které budeme v soutěži zcela jistě mít," tvrdí Jiří Fajt, který chtěl architektonickou soutěž vyhlásit již před třemi lety. Dlouho ale trvalo získat potřebná povolení od památkářů.

Fajt v mezičase ale zjistil, že o možnost proměny Veletržního paláce hodlají usilovat například Britové Norman Foster, David Chipperfield a David Adjaye, Švýcaři Herzog & de Meuron, Španělé Cruz a Ortiz nebo japonské architektonické duo Sanaa. Pro české architekty to bude jedinečná příležitost porovnat se se světovou špičkou.

I když podrobné podmínky soutěže se teprve připravují, o základních bodech má vedení galerie už jasno. Na prvním místě by se uvnitř paláce měly zvyšovat stropy, k čemuž si Národní galerie již získala souhlas památkářů.

"Máme závazná stanoviska od památkové péče, bez toho bychom se paláce nemohli ani dotknout, je to kulturní památka. Dostali jsme možnost lokálně prolamovat patra, to je zásadní," říká Fajt. Dalším vylepšením by mělo být propojení budovy s okolím, před hlavní fasádou by měla vzniknout relaxační zóna, korzo i místo pro umělecká vystoupení. Do provozu galerie by měly být zapojeny i veřejnosti dnes nepřístupné terasy s výhledem na město.

autor: Magdalena Čechlovská | 28. 2. 2019 18:57

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama