Odvolání Fajta je zdrcující, vypadáme jako banánová republika, reagují odborníci

Daniel Konrád Daniel Konrád
18. 4. 2019 16:30
Ministr kultury Antonín Staněk za ČSSD potvrdil to, co donedávna popíral. Když se ho deník Aktuálně.cz koncem ledna ptal, zda se chystá odvolat ředitele Národní galerie Jiřího Fajta, ministr to označil za spikleneckou teorii.
Jiří Fajt byl generálním ředitelem Národní galerie od léta 2014.
Jiří Fajt byl generálním ředitelem Národní galerie od léta 2014. | Foto: Honza Mudra

Dokonce se pak s Fajtem vyfotil a snímek zavěsil na svůj twitterový účet. "Společně jsme se zasmáli spikleneckým teoriím o jeho odvolání," napsal Staněk.

Ministr kultury za ČSSD Antonín Staněk odvolání Jiřího Fajta oznámil dnes dopoledne.
Ministr kultury za ČSSD Antonín Staněk odvolání Jiřího Fajta oznámil dnes dopoledne. | Foto: ČTK

Teď se situace změnila. Ve čtvrtek ráno Antonín Staněk učinil zatím nejradikálnější krok své politické dráhy, když Fajta odvolal a zároveň na něj podal hned dvě trestní oznámení. Ministr vše zdůvodnil ztrátou důvěry a poukázal na problematickou smlouvu, kterou Jiří Fajt s galerií uzavřel koncem loňského roku. Fajt své odvolání považuje za politický krok.

Ministr kultury změnu provedl v době, kdy Národní galerie čerstvě vypsala architektonickou soutěž na rekonstrukci Veletržního paláce, jedná o spolupráci s pařížským Centre Pompidou a především chystá otevření českého pavilonu na Benátském bienále.

Za necelé tři týdny tak v Benátkách na jedné z nejprestižnějších akcí ve světě výtvarného umění bude Národní galerii zastupovat dočasně pověřený ředitel Ivan Morávek. Doteď pracoval v Národní knihovně, dříve byl ředitelem pekárenské pobočky Penam Slovakia, která patřila do holdingu Agrofert premiéra Andreje Babiše za ANO. Nic v Morávkově životopisu nenaznačuje, že by měl znalosti či kontakty ve světě umění.

"Galerie za éry Jiřího Fajta obnovila kontakty se zahraničím, teď vypadáme jako banánová republika. Odvolat ředitele na hodinu bez předchozí kritiky, bez zveřejnění důvodů, to je zoufalé," míní Jan Skřivánek, redaktor časopisu Art+Antiques. "Ministr kultury je svým chováním vrcholně nedůvěryhodný. Chybí mu přehled o fungování institucí," říká Skřivánek.

Odvolání narychlo

Ministerstvo kultury akci provedlo narychlo. Audit do Národní galerie poslalo toto pondělí, tisková konference k Fajtově odvolání byla ve čtvrtek sjednána s devadesátiminutovým předstihem, pročež se jí zúčastnilo minimum novinářů. Těm se ministr na závěr omluvil, že na Velikonoce odjíždí a nebude mít čas se k věci dále vyjadřovat.

"To načasování mě zaráží. Odvolat ředitele takhle dramaticky před Velikonocemi, to se v takových institucích nedělá," poznamenává Jan Skřivánek.

Podle Leoše Války, ředitele pražského Centra současného umění DOX, je Fajtovo odvolání "zdrcující zprávou pro celou kulturní scénu", jak říká. "Způsob odvolání, to je projev arogance moci," tvrdí Válka.

Ministr kultury za ČSSD Antonín Staněk odvolal ředitele Národní galerie Praha Jiřího Fajta a ředitele Muzea umění Olomouc Michala Soukupa | Video: ČTK

Předešlí ministři vinu popírají

Důvody Fajtova odvolání přitom nejsou jednoznačně zřejmé. Ministerstvo zveřejnilo třístránkový dokument, v němž vypisuje desítky údajných Fajtových pochybení. Mnohá se týkají ještě let 2016 a 2017, kdy byli ministry kultury Daniel Herman za KDU-ČSL a později Ilja Šmíd za ANO.

Podle stávajícího ministra Staňka kontroly v Národní galerii od roku 2016 poukazují na "celou řadu pochybení, nerespektování vnitřních předpisů, porušení zákona o veřejných zakázkách" a další hospodářské prohřešky. "Výsledky kontrol nebyly uspokojivé, bohužel na ministerstvu kultury je mí předchůdci nebrali vážně," říká Antonín Staněk.

Předešlí ministři to však popírají. "Výstupy kontrol nikdy nebyly tak závažné, aby to znamenalo odvolání generálního ředitele, vždy byla zjednána náprava," reaguje bývalý ministr kultury Daniel Herman za KDU-ČSL, který za odvoláním vidí především snahu současného ministra Antonína Staňka se zviditelnit a udržet příznivé vztahy s hlavou státu. "Od roku 2014 jsem od prezidenta republiky slýchal přání, aby Jiří Fajt nestál v čele Národní galerie. Já jsem to vždy odmítl, protože prezident nemá právo zasahovat do vedení příspěvkových organizací," dodává Herman.

Současný ministr kultury Staněk dnes výslovně nepopřel, že by s prezidentem o Fajtově odvolání jednal, pouze zdůraznil, že "není povinen konzultovat personální otázky s prezidentem".

Také předešlý ministr kultury Ilja Šmíd za ANO popírá, že by během jeho úřadování audity v Národní galerii ukázaly na tak závažná pochybení, jak tvrdí Antonín Staněk. "Nepamatuji si, že by byly v Národní galerii prohřešky. Kdyby byly, tak bych je řešil," reaguje Šmíd, který prý za svého působení řešil souhrnnou zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu týkající se ministerstva kultury. "Nevzpomínám si, že by tam byla řeč o problémech v Národní galerii. Je to pro mě velmi podivné," dodává Šmíd.

Chyby v kontrolním systému

Jednotlivé body, které ministerstvo kultury předkládá jako důvody Fajtova odvolání, se týkají například toho, že "nebyl zaveden a udržován vnitřní kontrolní systém" nebo že "vedoucí zaměstnanci neplnili povinnosti zabezpečovat právní a vnitřní předpisy". Pracovníci ministerstva je při setkání s novináři blíže nerozvedli.

Ředitel odboru interního auditu a kontroly na ministerstvu kultury Miroslav Leixner zmínil, že "dlouhodobé nájemní smlouvy nebyly v souladu se zákonem". Když se ho Aktuálně.cz zeptalo, jaké smlouvy má na mysli a jestli se týkají třeba kaváren, které v budovách Národní galerie začaly fungovat za éry Jiřího Fajta, Leixner se omluvil, že věc neupřesní. "Nebyl jsem ten kontrolor, který to kontroloval, to bylo v roce 2016," sdělil.

Ministra kultury dnes doprovodil jeho podřízený Miroslav Leixner, ředitel odboru interního auditu a kontroly.
Ministra kultury dnes doprovodil jeho podřízený Miroslav Leixner, ředitel odboru interního auditu a kontroly. | Foto: ČTK

Součástí zdůvodnění Fajtova odvolání je dále například to, že při přípravě výstavy o Chartě 77 v pražském Salmovském paláci "došlo k několika nedorozuměním, nejasnostem a sporům v komunikaci i spolupráci" mezi galerií a autory expozice, což ale při přípravě výstav není ojedinělé.

Ministerstvo konkrétně odkazuje třeba na dopis jednoho z kurátorů expozice, organizátora happeningů Eugena Brikciuse, který začínal latinským oslovením a měl spíš parametry uměleckého díla.

Brikcius se svou ženou Zuzanou tehdy napsali, že sponzor výstavy, firma Kapsch, bude chtít vědět, jak byly jím darované prostředky vynaloženy na propagaci výstavy o Chartě 77.

Aktuálně.cz od té doby Kapsch několikrát kontaktovalo a ptalo se, zda firma bude žádat vrácení peněz. Kapsch to nikdy nepotvrdil a dnes jen vyjádřil přání, aby do kauzy nebyl zatahován. Také ředitel odboru interního auditu a kontroly na ministerstvu kultury Miroslav Leixner na dotaz Aktuálně.cz odvětil, že "nemáme poznatky ani dokumentaci" o tom, že by sponzor žádal vrácení peněz. "My jsme to jednání vnímali do značné míry jako záležitost dobrého jména Národní galerie," doplnil Leixner.

Návštěvnost a ostraha

Další argument, který ministr Staněk zmínil na tiskové konferenci, se týká návštěvnosti Národní galerie. "V dílčích objektech návštěvnost Národní galerie stoupá, ale celkově návštěvnost klesá," prohlásil Staněk, aniž by poskytl bližší čísla.

Dle poslední zveřejněné výroční zprávy celková návštěvnost za rok 2017 ve všech sedmi budovách Národní galerie byla 691 tisíc, za rok 2016 dokonce 712 tisíc. Naopak v roce 2013, než Fajt nastoupil do funkce, činila celková návštěvnost jen 386 tisíc.

Jiří Fajt na snímku z ledna, kdy byl ještě generálním ředitelem Národní galerie.
Jiří Fajt na snímku z ledna, kdy byl ještě generálním ředitelem Národní galerie. | Foto: Honza Mudra

Jak píše agentura ČTK, ministerstvo Fajtovi vytýká též předloňský případ, kdy kvůli potížím s bezpečnostní agenturou byly objekty galerie několik dní uzavřeny. Národní galerie při jednání s agenturou porušila rozpočtovou kázeň, tvrdí ministerstvo.

Společnost ABAS střežila majetek Národní galerie několik měsíců díky tendru v celém resortu kultury. V něm zvítězila firma s nejnižší nabídkou, což ale znamenalo, že zaměstnanci dostávali méně než minimální mzdu. S pracovníky ostrahy měly potíže i další instituce, které to tehdy řekly ČTK. Fajt i tehdejší ministr kultury Daniel Herman uváděli, že v případě památkových objektů a umění nevyčíslitelné hodnoty nelze jako rozhodující kritérium soutěže ve veřejné zakázce uplatňovat nejnižší cenu.

Smlouva za 1,12 milionu korun

Jako nejzávažnější ze všech argumentů, které dnes ministerstvo předložilo, se jeví smlouva o vytvoření autorského díla a smlouva licenční, kterou prý Národní galerie uzavřela 20. prosince loňského roku se svým ředitelem Jiřím Fajtem.

Fajt si od státní instituce údajně nechal vyplatit 1,12 milionu korun za dramaturgii a dohled nad sérií výstav, které galerie připravila u příležitosti 100. výročí založení Československa a 50. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy. Neboť jde o smlouvu o autorském díle, nebyla publikována v registru smluv.

Ministr Antonín Staněk novinářům vysvětluje odvolání Jiřího Fajta.
Ministr Antonín Staněk novinářům vysvětluje odvolání Jiřího Fajta. | Foto: ČTK

Ministerstvo v této souvislosti podezírá Fajta ze střetu zájmů a vytýká mu, že uzavření smlouvy nepředcházela veřejná zakázka. Smlouvu navíc podepsala kancléřka Národní galerie, tedy Fajtova podřízená, která je prý oprávněná podepisovat smlouvy jen do částky 0,5 milionu korun.

Jiří Fajt reaguje, že autorská smlouva je standardním nástrojem. "Odlišuje manažerskou činnost od autorské činnosti," řekl agentuře ČTK Fajt, podle nějž byla autorská smlouva uzavřena proto, že jako generální ředitel měl smlouvu manažerskou, která nepostihuje autorské činnosti. Fajt také zmínil, že má posudky od právníků z doby, kdy byla smlouva uzavřena. "Neuzurpuji si práci kurátorů, ale někdo to celé musel dát dohromady," dodal.

Jiří Fajt se coby odborník na středověké a raně novověké umění střední a středovýchodní Evropy podílel na několika výstavách Národní galerie v roli kurátora. Připravil například přehlídku o císaři Karlu IV., kterou v roce 2016 vidělo téměř 93 tisíc lidí, a stala se tak v Česku nejnavštěvovanější přehlídkou roku. Fajt byl také jedním z kurátorů sledované výstavy čínského disidenta Aj Wej-weje ve Veletržním paláci.

Na dotaz Aktuálně.cz, zda je nemyslitelné, aby mu Národní galerie práci na těchto projektech proplatila samostatnou smlouvou, zaměstnanci ministerstva kultury dnes neodpověděli jednoznačně. "Z pohledu finanční kontroly jsou s tím spojené otázky, jako jestli je cena, kterou si pan ředitel nechal zaplatit, z hlediska vynakládání státního rozpočtu ta nejlepší, za kterou to bylo možné získat," reaguje Miroslav Leixner z odboru auditu a kontroly ministerstva.

Jan Skřivánek z časopisu Art+Antiques míní, že Fajt měl nejspíš pravomoc si autorské odměny vyplatit. "Pokud se to ministerstvu nelíbí, je to na vytýkání, ne na krok, který galerii nevyhnutelně destabilizuje," říká Skřivánek. "Neříkám, že na Fajtově vedení není nic ke kritizování, jde jen o proporčnost," dodává.

Obraťte se na státní zastupitelství

Současný ministr kultury Antonín Staněk zmínil, že na Jiřího Fajta podal dvě trestní oznámení, která již byla doručena Městskému státnímu zastupitelství v Praze.

Jejich obsah ministr upřesnit odmítl, stejně jako celkovou výši škody. "Tyto dotazy směrujte na Městské státní zastupitelství v Praze, podrobnosti vám sdělí," řekl Staněk a už jen dodal, že ministerstvo výši škody nemá vyčíslenou.

Mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala však odpovídá, že úřad ještě ani nezpracoval, zda případná trestní oznámení byla podána. "Co se týká obsahu, tam se samozřejmě nebudeme moci blíže vyjádřit, abychom nezmařili další průběh trestního řízení," dodává Cimbala.

Na dotaz Aktuálně.cz, zda tedy veřejnost bude čekat třeba několik let, než policie věc prošetří, a teprve poté ministr upřesní obsah trestních oznámení, Staněk přitakal. "Hlavním důvodem (odvolání Jiřího Fajta) je ztráta důvěry," dodal Antonín Staněk.

S přispěním Magdaleny Čechlovské a využitím agentury ČTK

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 minutami

Nejméně dva mrtvé a až 20 zraněných si vyžádaly výbuchy bomb v afghánském Dželálábádu. Tamní oblast je považována za baštu Islámského státu.

Zdroj: ČTK
před 42 minutami

Policie a celníci na Vysočině zadrželi tři migranty, kteří byli schováni v autě

Policie a celníci na Vysočině zadrželi tři migranty z Turecka, které převážel rumunský řidič schované v autě. Dva migranti byli nezletilí. Novináře o tom dnes informovala policejní mluvčí z Vysočiny Dana Čírtková. Dodala, že auto zadrželi na 111. kilometru dálnice D1 ve směru na Prahu.

Migranti se pohybovali podle Čírtkové po území EU bez platných dokladů. Při výslechu uvedli, že cestovali z Turecka letecky do Srbska, poté v nákladovém prostoru nákladního vozidla jeli do Bulharska a dále do Rumunska. Zde nastoupili do dodávky, kterou řídil občan Rumunska. S ním jeli do Maďarska, odtud přes Slovensko do České republiky. Jejich cílovými státy podle policie měly být Německo a Francie.

„Po provedení všech úkonů správního řízení byli dva šestnáctiletí mladíci na základě předběžného opatření okresního soudu ve čtvrtek 16. září umístěni do zařízení pro cizince v Praze. S dospělým cizincem jsme zahájili správní řízení ve věci ukončení přechodného pobytu a poté mu udělili výjezdní příkaz,“ uvedl vedoucí odboru cizinecké policie Krajského ředitelství policie kraje Vysočina Oldřich Chaloupka.

Řidiče dodávky policisté podezírají z přečinu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice. Muž je stíhán na svobodě a v případě prokázání viny mu hrozí až dvouleté vězení.

Zdroj: ČTK
před 59 minutami

Národní pouť k výročí sv. Ludmily pokračovala mší, kterou sloužil papežský legát

Národní pouť k výročí 1100 let od smrti svaté Ludmily v Tetíně na Berounsku dnes pokračovala mší, kterou sloužil papežský legát Christoph Schönborn. Jde o jednu z hlavních částí programu. Přijelo několik tisíc věřících. Mše se konala na louce na kraji obce. Dopravu návštěvníků zajišťovala i kyvadlová autobusová doprava, přijeli také lidé v Moravy, někteří byli v krojích.

Starosta Tetína a předseda spolku Svatá Ludmila Martin Hrdlička při zahájení mše řekl, že čeští historici a genealogové zjistili, že je kardinál Schönborn přímým potomkem svaté Ludmily. "Proto jsme připravili certifikát, který tuto skutečnost dokládá," dodal Hrdlička.

Schönborn se narodil na zámku Skalka, v roce 1945 byla jeho rodina vysídlena v rámci odsunu Němců, poté žila převážně v Rakousku. Papežský legát je jmenovaný přímo papežem při mimořádných příležitostech. Schönborn také v Tetíně vyřídil osobní pozdravy od papeže Františka. V úvodní části mše se s věřícími pomodlil česky, i když nejprve zmínil, že přes své předsevzetí se česky nenaučil.

Pouť začala v pátek přivezením lebky české světice z Prahy, dnes odpoledne bude vystavena v místním kostele svaté Ludmily. Dnešní program doplní koncert, výstava i vyhlášení celosvětového srazu Ludmil a Bořivojů. Přemyslovský kníže Bořivoj byl Ludmiliným manželem.

Příběh zakladatelky přemyslovské dynastie a babičky svatého Václava dnes připomene i prezentace poutní cesty po stopách Ludmiliných potomků nebo loutkové ztvárnění legendy o této světici. Národní pouť pokračuje i v neděli.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Paříži dokončili zabezpečovací práce na katedrále Notre-Dame

V Paříži skončily práce na zabezpečení a zpevnění katedrály Notre-Dame, kterou předloni v dubnu poničil rozsáhlý požár. Nyní tak může začít vlastní obnova chrámu, oznámily v sobotu francouzské úřady. Katedrála patřila k nejnavštěvovanějším památkám v Evropě vůbec, její zničení tak vyvolalo ohlasy po celém světě.

"Práce na zabezpečení a zpevnění katedrály Notre-Dame, které začaly 16. dubna 2019 (den po požáru), byly úspěšně završeny v souladu se stanoveným harmonogramem," citovala agentura AFP z úředního komuniké. Katedrála je nyní zcela zabezpečená. Předchozí fáze zahrnovala odstranění lešení, které bylo na místě v době požáru, odmontování a odvoz velkých varhan, zkoušky čištění ve dvou kaplích, instalaci opěr pod oblouky, zajištění místa, kde trojlodím katedrály prochází příčná loď, a roztřídění a odklizení ruin.

Souběžně s tím se připravovala fáze obnovy, uvádí komuniké. První restaurační práce by měly začít nadcházející zimu. Prezident Emmanuel Macron uvedl, že rekonstrukce katedrály by měla být hotova do pěti let. Podle AFP už je ale jasné, že se stavební práce nepodaří ve stanovené lhůtě dokončit.

V hlavní lodi katedrály se má 16. dubna 2024 znovu sloužit mše, jak loni v prosinci oznámil generál Jean-Louis Georgelin. Tohoto bývalého náčelníka generálního štábu Macron před časem pověřil dohledem nad rekonstrukcí chrámu. Nyní se připravuje vypsat řízení na výběr podniků, které se budou na obnově chrámu podílet. Na začátku září také podle komuniké začalo hloubkové čištění interiérových stěn a podlah.

Světoznámou architektonickou a církevní památku v srdci Paříže zachvátily plameny 15. dubna 2019. Oheň se rozšířil v krovu a pohltil rozsáhlé části této středověké budovy. Příčina požáru ještě nebyla zcela objasněna. Katastrofu mohla způsobit závada v elektroinstalaci nebo nedopalek cigarety. Památku chráněnou organizací UNESCO před požárem navštěvovalo na 13 milionů lidí ročně.

Při požáru se uvolnilo několik desítek tun olova z konstrukce gotické budovy, které i v podobě toxického olověného prachu zamořilo okolí. Prostranství u katedrály proto muselo projít hloubkovým čištěním.

Zdroj: ČTK
Další zprávy