Poté co Louvre za rok 2018 přivítal 10,2 milionu lidí, nejvíce ze všech muzeí a galerií na světě, rozhodl se v létě 2019 cíleně odrazovat turisty.
"Ke skutečné změně došlo v červnu, červenci a srpnu," vypočítává ředitel muzea Jean-Luc Martinez dobu, během níž Louvre "cíleně snížil" počty turistů zhruba o 600 tisíc. "Snažili jsme se dosáhnout toho, abychom žádný měsíc nepřivítali přes milion lidí, jak se nám to stalo v roce 2018," dodává.
Muzeum kvůli tomu bylo v letních měsících, kdy je zájem turistů nejvyšší, několik dnů záměrně zavřené. O další - tentokrát už neplánovanou - uzavírku se pak postarala vlna veder ve francouzské metropoli.
"Jsme jedinou kulturní institucí na světě, která tohle udělala, a také vysvětlujeme, co nás k tomu vede. Chceme, aby si lidé s návštěvou našeho muzea spojovali určitý komfort, ne abychom jejich počty každý rok navyšovali," vysvětluje v rozhovoru pro agenturu AFP Martinez.
V Louvru pracuje od roku 1997. Ředitelem se stal před sedmi roky, kdy ho vybral tehdejší francouzský prezident François Hollande.
Ředitel Louvru
Jean-Luc Martinez pochází z chudých poměrů. Narodil se v březnu 1964 v departementu Seine-Saint-Denis, jeho matka pracovala jako zdravotní sestra, otec na poště. V rodině má španělské předky.
Martinez vyrůstal v sociálním bydlení na kraji Paříže a se světem umění přišel do styku až při školní návštěvě Louvru, která mu prý změnila život. Celé dospívání se pak do Louvru vracel a kreslil si vystavené řecké vázy.
Univerzitu Sorbonnu dokončil s vyznamenáním, ve studiích dějin umění a archeologie pokračoval na École du Louvre. V roce 1989 začal na pařížských předměstích vyučovat zeměpis a historii a posléze tři roky pracoval na archeologických výkopech na řeckém ostrově Délos a v Delfách, kde pomáhal renovovat tamní muzeum. Rovněž působil v archeologickém institutu École française d’Athènes. Po návratu do Francie přednášel na Katolické univerzitě v Paříži.
V Louvru je Martinez zaměstnaný od roku 1997, o deset let později převzal oddělení řeckých, etruských a římských sbírek. Jako kurátor připravil výstavy Praxitèle (2007), Richelieu à Richelieu (2011) nebo Versailles et l'Antique (2012).
Vydal několik odborných knih o řeckém a římském sochařství, staral se o sochu Venuše Mélské a dohlížel na restaurování slavného torza Niké Samothrácké. Mluví plynule anglicky, španělsky, dorozumí se italsky a německy, ovládá latinu, starou i moderní řečtinu a k tomu se navíc učí japonsky.
Už za éry předešlého ředitele se návštěvnost Louvru přiblížila 10 milionům lidí ročně, v posledních letech pod Martinezovým vedením zájem o instituci ještě vzrostl.
Dnes je na rekordních číslech, díky nimž Louvre zůstává nejnavštěvovanějším muzeem světa. V roce 2018 se mu přiblížilo jen Čínské národní muzeum v Pekingu s 8,6 milionu lidí a newyorské Metropolitní muzeum umění se 7,3 milionu návštěvníků.
Regulovat počet turistů se Louvru daří také díky omezení internetových rezervací. Například na právě probíhající výstavu děl Leonarda da Vinciho se dostanou jen ti, kdo si návštěvu předem zamluví na webu. Přesto ředitel Martinez nechce, aby se to stalo povinností pro každého, kdo do Louvru přijde.
Přehlídka děl Leonarda da Vinciho začala koncem října. Už týden předtím si vstupenku na internetu zamluvilo okolo 180 tisíc lidí.
Díky mimořádnému zájmu o Leonarda v listopadu návštěvnost Louvru vyskočila o 14 procent. A nedávno Louvre kvůli této výstavě upravil otvírací dobu, aby se na ni předtím, než koncem února skončí, mohli lidé dostat ještě v průběhu pozdních večerů.
"Snažíme se lidem vzkázat, že jediný způsob, jak mají přístup na výstavu v půlhodinových blocích garantovaný, je prostřednictvím internetové rezervace," vysvětluje Martinez.
Podle něj se na návštěvnosti muzea za uplynulý rok zřejmě podepsaly také protesty takzvaných žlutých vest, které otřásly francouzskou metropolí. Naopak nedávné demonstrace kvůli plánovaným reformám, které paralyzovaly pařížskou dopravu, vliv neměly. Kvůli výpadkům v jízdních řádech metra, autobusů a vlaků se nicméně do Louvru nedostala zhruba pětina zaměstnanců.
Z celkových 9,6 milionu návštěvníků Louvru za loňský rok jich 75 procent tvořili turisté, nejčastěji z USA a Číny.
Louvre si také chválí nedávné otevření pobočky v emirátu Abú Dhabí, která za dva roky provozu přivítala přes 2 miliony lidí. Zvlášť velký zájem o ni mají Indové.
Další pobočka Louvru ve městě Lens na severu Francie v uplynulém roce poprvé přivítala přes půl milionu návštěvníků, dodává agentura AFP.
