V Louvru začíná velká výstava Leonarda da Vinciho, prodalo se 220 tisíc vstupenek

Leonardova olejomalba Svatá rodina se svatou Annou ze začátku 16. století.
Část Leonardova deníku s nákresem principu vrtulníku.
Leonardův obraz Svatý Jan Křtitel vznikl okolo roku 1513.
Leonardo da Vinci: Svatý Jan Křtitel.
Leonardo da Vinci: Sv. Jeroným na poušti.
Foto: ČTK/AP
ČTK Reuters Kultura ČTK, Reuters, Kultura
23. 10. 2019 13:24
K letošnímu 500. výročí úmrtí Leonarda da Vinciho pařížské muzeum Louvre připravilo mimořádnou retrospektivní výstavu. Jejím cílem je co nejuceleněji představit dílo italského renesančního mistra a muže všestranného talentu, malíře, kreslíře, sochaře, architekta, inženýra, přírodovědce a vynálezce z toskánského města Vinci.

Autor Mony Lisy, nejvyhledávanějšího obrazu v Louvru, strávil poslední roky života ve Francii na pozvání krále Františka I. Ten ho jmenoval svým prvním dvorním malířem, inženýrem a architektem, dal mu k dispozici štědrou roční rentu a zámek Clos Lucé v blízkosti královské rezidence v Amboise, kde Leonardo 2. května 1519 zemřel a kde je také pohřben.

Leonardo da Vinci za život namaloval nemnoho obrazů, odborníci mu jich připisují 14 až 17. Tři nejcennější - Monu Lisu, Svatého Jana Křtitele a Svatou Annu - v roce 1516 odvezl z Itálie do Francie, aby je daroval francouzskému králi. Louvre dnes vlastní pět Leonardových obrazů a 22 kreseb.

Po deseti letech vyjednávání a příprav pořadatelé současné výstavy shromáždili 162 obrazů, kreseb, dopisů, soch a předmětů z prestižních světových muzeí, galerií a sbírek, včetně deseti maleb.

Mimo Madony ze skal, Svaté Anny, Svatého Jana Křtitele a portrétu dámy La Belle Ferronnière, které pocházejí ze sbírek Louvru, byly zapůjčeny například Madona s kvítkem (Madonna Benois) z petrohradské Ermitáže, Portrét hudebníka z Milána, Svatý Jeroným z Vatikánských muzeí, Ženská hlava z Parmy nebo variace na Svatou Annu z londýnské Národní galerie. "Přestože v době brexitu je to ironické, Velká Británie poskytla ta nejdůležitější díla," konstatuje kurátor výstavy Vincent Delieuvin.

Návštěvníci tak například mohou porovnat právě Leonardovu Madonu s dítětem, Svatou Annu a Svatého Jana Křtitele z londýnské Národní galerie se Svatou Annou, která patří do sbírek Louvru.

Součástí výstavy jsou kromě Leonardových děl práce jeho současníků, učitelů i žáků. "Domácí" Mona Lisa však z kapacitních důvodů zůstává i po dobu výstavy na svém místě ve stálé expozici.

"Ve frontě stojí tolik lidí, že se k ní dostanete snad jen na půl minuty. Tohle nikomu nemůže stačit. Je to načasované na jedno selfie, ne na to, abyste stačili zapnout mozek," napsal o současném zájmu o Monu Lisu britský deník Guardian.

Aktuální fronta v Louvru na Monu Lisu.
Aktuální fronta v Louvru na Monu Lisu. | Foto: Reuters

Leonardova retrospektiva je rozdělena do čtyř částí. "Chtěli jsme se oprostit od toho, jak je vnímán, a začít nanovo. Není například pravda, že po příchodu do Milána změnil styl," vysvětluje členění kurátor Delieuvin.

V první části se nacházejí kresby z učňovských let, kdy nemanželský syn notáře a selské dívky Leonardo sbíral zkušenosti u sochaře a malíře Andrey del Verrocchia, vlastníka florentské dílny. Leonardo v ní zvládl práci se světlem, stíny a reliéfy, stejně jako se obeznámil s technickými taji slévačské práce a jiné činnosti s kovem. Naučil se studovat rostliny a nezvyklá zvířata, která později začlenil do svých obrazů.

Leonardo psal zprava doleva, jeho poznámky tak lze číst jen za použití zrcadla.
Leonardo psal zprava doleva, jeho poznámky tak lze číst jen za použití zrcadla. | Foto: Reuters

Ač se sám stal mistrem už roku 1472, ve Verrocchiově dílně zůstal ještě dalších šest let.

Druhá část přehlídky ukazuje, jak se Leonardo vymanil z posedlosti dokonalou formou, která mu bránila věrohodně zobrazit pohyb, a ilustruje vznik jeho technik. Většinu obrazů doprovázejí stejně velké infračervené reflektografie, umožňující vidět vrstvy pod malbou včetně uhlových náčrtů a postupných změn.

"Leonardo maloval pomalu. U každého obrazu dlouze zdokonaloval tvar i obsah," upozorňuje kurátor Vincent Delieuvin.

Třetí část, zasvěcená vědeckému bádání, obsahuje bohatě ilustrované manuskripty o matematice, astronomii či anatomii včetně třeba Leonardova nákresu obecného principu vrtulníku. Vědeckou expozici uzavírá malá, ale patrně nejslavnější da Vinciho kresba, takzvaný Vitruviánský muž - rozpažená mužská postava umístěná do kružnice a čtverce.

Kresba Vitruviánský muž je pojištěna v přepočtu na 25,6 miliardy korun.
Kresba Vitruviánský muž je pojištěna v přepočtu na 25,6 miliardy korun. | Foto: ČTK/AP

Extrémně křehká kresba pojištěná na miliardu eur, což je v přepočtu 25,6 miliardy korun, pochází z benátských sbírek muzea Galleria dell'Accademia. O tom, že může být na výstavu zapůjčena, teprve před týdnem rozhodl benátský soud. Zápůjčku u soudu napadla italská skupina vlastenců. Louvre výměnou za Vitruviánského muže příští rok pošle do Říma několik maleb o 31 let mladšího Raffaela Santiho.

V závěru výstavy mohou návštěvníci vyzkoušet virtuální realitu, která originálním způsobem přibližuje Monu Lisu.

Rozsáhlá retrospektiva je výjimečná mimo jiné tím, že vystavená díla jen zřídka opouštějí své místo. Důvodem je logistická i finanční náročnost zápůjček, stáří a křehkost exponátů i to, že tyto předměty bývají hlavními lákadly muzeí, která o ně nechtějí na dlouhé měsíce přijít. Přípravy současné přehlídky tak provázely spekulace, která díla se nakonec v Louvru ocitnou.

Velký otazník do poslední chvíle visel nad obrazem Salvator Mundi. Portrét Krista, u kterého někteří experti zpochybňují da Vinciho autorství, předloni aukční síň Christie's anonymně vydražila za rekordních 450 milionů dolarů, v přepočtu 10,3 miliardy korun. Podle médií se novým majitelem stal saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán, avšak není známo, kde přesně se obraz nachází.

Obraz Salvator Mundi na výstavě zatím chybí, Louvre tak vystavuje jeho variaci z Leonardovy dílny.
Obraz Salvator Mundi na výstavě zatím chybí, Louvre tak vystavuje jeho variaci z Leonardovy dílny. | Foto: Reuters

Ještě několik dní před otevřením výstavy organizátoři doufali, že tajemný vlastník dílo zapůjčí. Při úterní vernisáži ale v Louvru stále visela jen variace z Leonardovy dílny.

Zkraje roku média citovala výroky italské náměstkyně ministra kultury Lucie Borgonzoniové z politické strany Liga severu, která pohrozila, že italským institucím zakáže půjčit do Louvru jakákoliv díla. "Leonardo byl Ital, ve Francii jen zemřel," řekla náměstkyně, která obvinila Louvre z toho, že se snaží stát středobodem oslav 500. výročí da Vinciho úmrtí. Plán zapůjčit obrazy v italském vlastnictví do Francie označila za "jednu z největších ostud kulturní politiky předešlé vlády".

Televizní síť France24 v této souvislosti připomíná, že spor o vlastnictví da Vinciho děl se vede od 16. století, kdy malíř některá z nich poskytl Francouzům. Například již roku 1911 Monu Lisu z Louvru ukradl italský dělník Vincenzo Perugia, který ji chtěl vrátit do vlasti.

Ve 30. letech 20. století se zase na Leonarda odvolávali italští fašisté. "Viděli v něm italského génia. Vystavovali modely jeho vynálezů, aby tím demonstrovali velikost italského ducha," popisuje kunsthistorik specializující se na renesanci Pascal Brioist.

Leonardova nástěnná malba Poslední večeře vznikla pro refektář milánského kláštera Santa Maria delle Grazie. Louvre vystavuje její kopii z roku 1506 od Marca d’Oggiona.
Leonardova nástěnná malba Poslední večeře vznikla pro refektář milánského kláštera Santa Maria delle Grazie. Louvre vystavuje její kopii z roku 1506 od Marca d’Oggiona. | Foto: ČTK/AP

Ten však připomíná, že da Vinci roku 1515 opouštěl Itálii z pragmatických důvodů. "Už viděl, jakou konkurenci pro něj představují malíři mladší generace jako Raffael Santi nebo Michelangelo, kteří byli v papežových očích důvěryhodnější než Leonardo," upozorňuje Brioist, podle nějž si Leonardo jednoduše spočítal, že na dvoře medicejského papeže Lva X. nemá jisté zakázky. Proto přijal nabídku francouzského krále.

Podle výtvarného kritika britského deníku Guardian Jonathana Jonese se spor mezi Italy a Francouzi na současné výstavě podepsal.

"Kvůli neshodám s italskými muzei Louvre shromáždil méně Leonardových děl, než kolik roku 2011 nabídla londýnská Národní galerie," srovnává Jones, podle kterého to však nevadí, protože Louvre uceleně představuje Leonarda jako vědce, vynálezce i nekonečně zvídavého pozorovatele života. "Je to ta velká leonardovská výstava našich časů," líčí Jones zážitek z Paříže.

Výstava děl Leonarda da Vinciho bude v Louvru pro veřejnost otevřena od tohoto čtvrtka do 24. února. Návštěvníci si on-line musí zakoupit časové vstupenky. Od zahájení prodeje muzeum odbavilo přes 220 tisíc lístků a předpokládá, že výstava přiláká okolo půl milionu návštěvníků.

 

Právě se děje

před 51 minutami

Stržená trolej zastavila tramvaje mezi I. P. Pavlova a Nuslemi

Mezi náměstím I. P. Pavlova a náměstím Bratří Synků v Praze nejezdí tramvaje. Důvodem je podle informací na webu dopravního podniku stržená trolej. Tramvajové linky číslo 6 a 11 jezdí odklonem. Mezi stanicemi I. P. Pavlova a náměstí Bratří Synků je zavedena náhradní autobusová doprava. Dopravní podnik předpokládá obnovení provozu přibližně v 10:30.

Trolej poškodilo kolem 8:00 nákladní auto v železničním podjezdu v Bělehradské ulici. Provoz tramvají je kvůli tomu přerušen v obou směrech.

Linky číslo 6 a 11 jsou odkloněny přes zastávky Náměstí Míru a Vršovické náměstí. Ve vyloučeném úseku jezdí náhradní autobusová linka X11.

před 1 hodinou

Jan Zahradil se stal předsedou skupiny přátelství EU - Čína v Evropském parlamentu

Český europoslanec Jan Zahradil (ODS) se stal předsedou skupiny přátelství EU - Čína v Evropském parlamentu. Informoval o tom web projektu Sinopsis, který se věnuje dění v Číně. Zahradilovo předsednictví předpovídal už v květnu. Podle agentury Bloomberg je skupina přátelství EU - Čína jedním z nástrojů prosazování čínského vlivu v Evropském parlamentu. 

Zahradil ve funkci nahradí britského poslance cejlonského původu Nirja Deva, se kterým český politik sedí ve stejné frakci Evropských konzervativců a reformistů (ECR).  

Zdroj: Domácí
Aktualizováno před 1 hodinou

Čtyři lidé zemřeli po střelbě na soukromém večírku v Kalifornii. Dalších šest je zraněných

Deset lidí bylo v neděli postřeleno na jihovýchodě města Fresno v Kalifornii, čtyři z nich na následky zranění zemřeli. Informovala o tom agentura AP, podle které k neštěstí došlo na zahradní party kolem 18:00 tamního času (03:00 našeho času).  Oběťmi byli muži ve věku 25 až 35 let.

Policie neví, jestli byl střelec jen jeden, nebo útočilo více osob. Útočník či útočníci se podle policie vloupali na dvůr, kde se večírek konal, a začali pálit do skupiny asi 35 lidí, kteří sledovali fotbalový zápas. Policie zatím v souvislosti se střelbou nikoho nezadržela. Tři muži zemřeli na místě, čtvrtý po převozu do nemocnice. Zbylých šest zraněných je mimo ohrožení života, informoval server CBS News.

Zdroj: Zahraničí
Další zprávy