"Už několikrát musel být transport děl kvůli pandemii odložen, proto jsem rád, že se podařilo z Paříže převézt i tuto druhou obsáhlou část daru," vzkazuje fotograf přes Irenu Šorfovou, kurátorku a zástupkyni Nadace Josefa Koudelky.
O obsáhlém daru začal s muzeem jednat už před 14 lety. V roce 2018 pak Uměleckoprůmyslové museum představilo výběr z daru na velkolepé retrospektivě Návraty, připomínající Koudelkovy tehdejší 80. narozeniny.
"Jisté završení převoz tohoto souboru fotografií do Prahy pro mě samozřejmě je, nicméně práce na daru nekončí, s Irenou Šorfovou a Tomášem Pospěchem, který má za Uměleckoprůmyslové museum zpracování daru na starosti, připravujeme publikaci, podrobný seznam celého daru, a já procházím svůj archiv, abych zjistil, co mám k dispozici. Byl bych rád, aby v Praze zůstal ucelený soubor toho nejlepšího, co jsem během svého života vytvořil," říká třiaosmdesátiletý fotograf.
Kurátorka Šorfová připomíná, že o Koudelkovy snímky je ve světě velký zájem, jsou zastoupeny ve sbírkách pařížských Centre Pompidou a Maison Européenne de la Photographie, newyorského Muzea moderního umění, Art Institute of Chicago nebo Victoria and Albert Musea v Londýně. "Nicméně zahraniční muzea díla získávají do svých sbírek převážně formou nákupu, i proto je takovýto rozsah daru, který Josef Koudelka věnuje své rodné zemi, značně neobvyklý nejen v Čechách, ale i ve světovém měřítku," upozorňuje Irena Šorfová.
Vedle Josefa Sudka
Uměleckoprůmyslové museum není jediným příjemcem Koudelkova daru, i když získává rozhodně jeho nejrozsáhlejší díl. Dva soubory obohatí také sbírku Národní galerie Praha: první cyklus nazvaný De-creazione fotograf vytvořil roku 2013 pro prezentaci Vatikánu na Benátském bienále. Jde o 18 velkoformátových snímků zachycujících nevratný zásah člověka do krajiny a před třemi roky byly vystaveny ve Veletržním paláci.
Tím druhým je pak soubor fotografií ze souboru Cikáni, z nichž několik pochází z výstavy 7 + 7, kterou roku 1967 připravila historička fotografie Anna Fárová pro Špálovu galerii.
Výběr 110 fotografií ze všech stěžejních cyklů Josefa Koudelky, rodáka z Valchova u jihomoravských Boskovic, zamíří také na Moravu. Kromě jiných souborů získává Moravská galerie v Brně i fotografie, které mají souvislost přímo s její sbírkou. Ta obsahuje cyklus Smutná krajina od Josefa Sudka, což jsou panoramatické snímky z Podkrušnohoří. "K nim přibude paralelně i Koudelkův Černý trojúhelník. I to jsou panoramatické fotografie průmyslové krajiny, které Koudelka pořídil na Mostecku," upřesňuje kurátor Tomáš Pospěch.
O soubor Invaze 68, zachycující vpád vojsk Varšavské smlouvy, projevilo zájem Historické muzeum, které je součástí Národního muzea v Praze. "Nedávno tam založili i sbírku fotografie, v Historickém muzeu se Koudelkovy práce dočkají přece jen trochu jiného kontextu," vysvětluje kurátor. Do Historického muzea půjde série 75 výstavních panelů se 169 fotografiemi ze souboru Invaze 68. Tento soubor byl také přivezen minulý týden z Paříže.
Dalším místem, kde budou Koudelkovy fotografie trvale zastoupeny, je pařížská Bibliothèque Nationale de France, kde měl loni v létě velkou výstavu nazvanou Ruins. V ní završil 30 let fotografování krajiny ve Středomoří, kde zachycoval pomíjivost času.
Přes 100 panoramatických černobílých snímků, pořízených na památných místech zaniklých civilizací v oblasti Středozemí, bylo zavěšeno od stropu v širokém, černě vymalovaném prostoru. "Myslím, že instalace této výstavy byla unikátní a je škoda, že kvůli pandemii ji nemohlo vidět tolik lidí. Výstava je v současné době uvedena v Římě a letos na podzim by měla cestovat do Athén," říká Josef Koudelka. Poté co skončí jejich zahraniční prezentace, budou i tyto snímky přidány k daru České republice.
Spal často venku
Josef Koudelka v lednu oslavil 83. narozeniny. "Je na svůj věk v úžasné kondici. Na to, kolik toho v životě nachodil a nacestoval, velmi často spal v těžkých podmínkách venku, je obdivuhodné, jak je na tom dobře," myslí si Tomáš Pospěch.
Když se Koudelka před dvěma lety vrátil z Jemenu, tak prý prohlásil, že všechno už nafotil a že je potřeba zpracovávat archiv. Od té doby nefotografuje. V poslední době se probírá naskenovanými "kontakty", jak se říká fotografickým otiskům negativů. "Procházím na počítači svou celoživotní práci. Jedná se o 30 tisíc kontaktů, to je asi jeden milion fotografií," popisuje autor z Paříže, kde ho zdržela zhoršující se epidemická situace. Světoznámý fotograf, jenž po roce 1968 žil v emigraci, za svůj domov po mnoha procestovaných letech totiž považuje Prahu.
Záleží mu na tom, aby o jeho dílo bylo v Česku dobře postaráno a fotografie mohly cestovat na výstavy. "Doufám, že muzea o ně budou náležitě pečovat. O tom mne ostatně osobně ujistil i ministr kultury Lubomír Zaorálek, za jehož přítomnosti bychom snad letos v létě, pokud to pandemie dovolí, měli dar oficiálně uzavřít. Založil jsem proto nadační fond, který by se mimo jiné o moje dílo v budoucnu staral, dohlížel na dodržování podmínek daru a byl by partnerskou institucí pro zmíněné instituce," doplňuje Josef Koudelka.
Poté co kamion z Paříže složil náklad v Praze, čeká Uměleckoprůmyslové museum hodně práce. Je třeba zajistit technologicky vybavený prostor na skladování negativů, jednotlivé položky administrativně zpracovat, zajistit restaurátorské posudky, skeny, popisky a vše potřebné k přípravě publikace seznamu daru. "Pokud si uvědomíme, že Josef Koudelka v současné době patří ve světě k nejvíce oceňovaným fotografům, jedná se o dar skutečně nevyčíslitelné hodnoty," dodává kurátorka Irena Šorfová.
Josef Koudelka
Narodil se roku 1938 v Boskovicích na Moravě. Původně letecký inženýr začal koncem 50. let fotografovat svět několika pražských divadel a také život Romů ve vzdálených osadách. V roce 1968 zdokumentoval invazi vojsk Varšavské smlouvy, jeho snímky byly následující rok u příležitosti výročí invaze publikovány v mnoha zahraničních časopisech pod pseudonymem P.P. (Prague Photographer), aniž o tom Koudelka předem věděl.
Snímky "anonymního českého fotografa" získaly od americké Overseas Press Clubu Zlatou medaili Roberta Capy a dnes jsou považovány za klasické dílo poválečné reportážní fotografie.
V roce 1970 Koudelka emigroval, o čtyři roky později se stal členem prestižní agentury Magnum Photos. Nejprve jej jako azylanta přijala Velká Británie, v roce 1987 získal francouzské občanství.
Pro Magnum Photos fotografoval po celém světě, dosud publikoval 15 knih dokmentujících vlic člověka na krajinu.
