Procházka archeologickým nalezištěm. Francouzská národní knihovna vystavuje Koudelku

Procházka archeologickým nalezištěm. Francouzská národní knihovna vystavuje Koudelku
Snímek z výstavy Ruiny.
Josef Koudelka hovoří s novinářem na výstavě Ruiny.
Snímek z výstavy Ruiny.
Snímek z výstavy Ruiny.
Foto: ČTK
ČTK ČTK
16. 9. 2020 8:00
Výstava českého fotografa a člena agentury Magnum Josefa Koudelky nazvaná Ruiny začala toto úterý ve Francouzské národní knihovně Françoise Mitterranda, která se nachází v Paříži. Soubor je výsledkem Koudelkova třicetiletého putování za antickými památkami v okolí Středozemního moře.

Dvaaosmdesátiletý Koudelka, který se proslavil snímky sovětské okupace z roku 1968, za uplynulé tři dekády navštívil přes 20 zemí a 200 archeologických nalezišť. Zaznamenal je na stovkách černobílých panoramatických fotografií.

Vystavené snímky zachycují nejznámější a nejkrásnější památky antické civilizace nejen v Evropě (Francie, Itálie, Řecko, Kypr, Španělsko, Albánie), ale také v severní Africe (Alžírsko, Egypt, Libye, Tunisko) a na Blízkém východě (Turecko, Sýrie, Libanon, Jordánsko, Izrael, Palestina).

Ačkoliv některé fotografie už byly součástí jiných knih či výstav, jako celek je Koudelka nyní ukazuje poprvé. Francouzské národní knihovně navíc daroval 170 zvětšenin z této série, 110 jich je vystaveno.

"Scénografie výstavy je inspirována mou pražskou retrospektivní výstavou, která byla architektonicky moc povedená, a tak jsem tady chtěl mít něco podobného," říká Josef Koudelka.

Výstava, která byla původně plánována na jaro a musela být odložena kvůli pandemii koronaviru, potrvá do 16. prosince. Ze sanitárních důvodů je počet návštěvníků limitován, pořadatelé doporučují rezervovat vstupnky on-line. Nakladatelství Xavier Barral u příležitosti výstavy publikovalo katalog. Obsahuje 170 reprodukcí a stojí 55 eur, v přepočtu zhruba 1500 korun.

Středobodem výstavy je 40 zarámovaných velkoformátových fotografií, zavěšených v prostoru ponořeném do tmy a jen stroze osvětlených. Divák tak může mít pocit, že se obrazy kolem něj vznášejí a ruiny starověkých civilizací vystupují ze tmy jako přízraky.

Kurátorka Héloise Conésaová v České televizi vysvětlila, že výstava je koncipována jako vizuální divadlo a divák jí prochází jako archeologickým nalezištěm.

Josef Koudelka: Myra, Turecko.
Josef Koudelka: Myra, Turecko. | Foto: © Josef Koudelka / Magnum Photos / Bibliothèque nationale de France

Koudelka v Ruinách nedokumentuje památky, ale pomíjivost a krásu krajiny i její proměny v čase. Pomíjivost evokuje také graficky zpracovaný název výstavy Ruins, navržený Alešem Najbrtem: jednotlivá písmena jako by se vytrácela do ztracena.

Josef Koudelka je jediným fotografem českého původu, jenž se stal členem prestižní agentury Magnum Photos.

V 60. letech se původním povoláním letecký inženýr začal věnovat divadelní a dokumentární fotografii, pracoval na cyklu Cikáni. V srpnu 1968 dokumentoval vstup vojsk Varšavské smlouvy do Prahy. Negativy se podařilo propašovat z Československa a fotografie byly otištěny v zahraničí, nejprve však jen pod pseudonymem P.P. (Prague Photographer).

V roce 1970 Koudelka opustil Československo a získal azyl ve Velké Británii, v roce 1974 se stal členem Magnum Photos, roku 1980 se přestěhoval do Paříže a sedm let nato obdržel francouzské občanství.

V emigraci Koudelka cestoval po Evropě a vytvořil většinu svých stěžejních cyklů jako Exily. K autorství série Invaze 68 se s ohledem na rodinu žijící v Československu veřejně nepřihlásil až do roku 1984.

V roce 2018 oceňovaný fotograf daroval velkou sbírku svých děl českému státu a měl v Praze dvě tematické a jednu retrospektivní výstavu: De-creazione a Invaze 68 ve Veletržním paláci a Návraty v Uměleckoprůmyslovém muzeu. Nedávno pak Koudelku připomněly významné přehlídky také v zahraničí.

V roce 2017 mu byla věnována výstava La fabrique d’exils v pařížském Centre Pompidou, kterému fotograf o rok dříve daroval 75 snímků ze série Exily. V roce 2019 byly na festivalu v bretaňské La Gacilly vystaveny velkoformátové snímky ze série Invaze 68.

 

Právě se děje

před 12 minutami

Za korupci při ovlivňování zakázek si lékař Dbalý odpyká sedm let

Někdejší ředitel Nemocnice Na Homolce Vladimír Dbalý si za ovlivňování zakázek a přijímání úplatků odpyká sedm let vězení. Ve středu o tom rozhodl pražský vrchní soud. Součástí verdiktu je peněžitý trest 10,9 milionu a povinnost nahradit nemocnici škodu 49,5 milionu korun. Lékař se z dnešního zasedání omluvil, svou vinu od počátku stíhání odmítá. Rozsudek je prvním pravomocným rozhodnutím v Dbalého korupčních kauzách. Muž čelí ještě dalším dvěma obžalobám.

Kauza se týká tří okruhů nemocničních zakázek z let 2008 až 2011, a to konkrétně poradenských a konzultačních služeb, účetních a medicínsko-právních služeb a právních služeb, jež nemocnici poskytovala advokátní kancelář Šachta & Partners (dnes MSB Legal) spojovaná s lobbistou Ivo Rittigem. Dbalý za uzavření smluv přijal podle obžaloby úplatky ve výši 12 milionů korun.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Končící liberecký šéf policie Husák se přesune k útvaru policejního vzdělávání

Nynější liberecký krajský policejní ředitel Vladislav Husák bude působit jako metodik Útvaru policejního vzdělávání a služební přípravy. Z místa krajského šéfa ho policejní prezident Jan Švejdar kvůli účasti na narozeninové oslavě v teplickém hotelu odvolá 1. února, od té doby nebude dostávat příplatek za vedení. Husák o přeložení sám požádal.

"Vladislav Husák dnes doručil policejnímu prezidentovi žádost o převelení na jiné místo ve stejné služební hodnosti. Policejní prezident jeho žádosti vyhověl," uvedla mluvčí policejního prezidenta Kateřina Rendlová. Husák podle ní nadále zůstane v desáté platové třídě, odebráním příplatku za vedení a zvláštního příplatku mu klesne příjem o zhruba 20 000 korun měsíčně.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Aktivisté dostali za poškození věže elektrárny peněžité tresty až padesáti tisíc

Pět aktivistů ekologické organizace Greenpeace dostalo ve středu za poškození chladicí věže elektrárny Chvaletice peněžité tresty od 28 000 do 49 000 korun. Soud jejich jednání kvalifikoval jako přečiny poškození cizí věci a poškození a omezení provozu obecně prospěšného zařízení. Rozsudek není pravomocný, státní zástupce, zmocněnec elektrárny i všichni obžalovaní si ponechali lhůtu na odvolání.

Aktivisté v říjnu 2016 od 3. do 5. října obsadili chladicí věž elektrárny na protest proti povolení její modernizace a tím prodloužení provozu do roku 2030. Za pomoci horolezecké techniky se z věže spustili a navrtali do opláštění kolem stovky děr, poté na ni ukotvili a rozvinuli transparenty. Uvnitř chladicí věže odpálili několik dýmovnic, aby vizuálně znázornili exhalace z elektrárny. Podle elektrárny tím věž znečistili.

Zdroj: ČTK
Další zprávy