Procházka archeologickým nalezištěm. Francouzská národní knihovna vystavuje Koudelku

Procházka archeologickým nalezištěm. Francouzská národní knihovna vystavuje Koudelku
Snímek z výstavy Ruiny.
Josef Koudelka hovoří s novinářem na výstavě Ruiny.
Snímek z výstavy Ruiny.
Snímek z výstavy Ruiny.
Foto: ČTK
ČTK ČTK
16. 9. 2020 8:00
Výstava českého fotografa a člena agentury Magnum Josefa Koudelky nazvaná Ruiny začala toto úterý ve Francouzské národní knihovně Françoise Mitterranda, která se nachází v Paříži. Soubor je výsledkem Koudelkova třicetiletého putování za antickými památkami v okolí Středozemního moře.

Dvaaosmdesátiletý Koudelka, který se proslavil snímky sovětské okupace z roku 1968, za uplynulé tři dekády navštívil přes 20 zemí a 200 archeologických nalezišť. Zaznamenal je na stovkách černobílých panoramatických fotografií.

Vystavené snímky zachycují nejznámější a nejkrásnější památky antické civilizace nejen v Evropě (Francie, Itálie, Řecko, Kypr, Španělsko, Albánie), ale také v severní Africe (Alžírsko, Egypt, Libye, Tunisko) a na Blízkém východě (Turecko, Sýrie, Libanon, Jordánsko, Izrael, Palestina).

Ačkoliv některé fotografie už byly součástí jiných knih či výstav, jako celek je Koudelka nyní ukazuje poprvé. Francouzské národní knihovně navíc daroval 170 zvětšenin z této série, 110 jich je vystaveno.

"Scénografie výstavy je inspirována mou pražskou retrospektivní výstavou, která byla architektonicky moc povedená, a tak jsem tady chtěl mít něco podobného," říká Josef Koudelka.

Výstava, která byla původně plánována na jaro a musela být odložena kvůli pandemii koronaviru, potrvá do 16. prosince. Ze sanitárních důvodů je počet návštěvníků limitován, pořadatelé doporučují rezervovat vstupnky on-line. Nakladatelství Xavier Barral u příležitosti výstavy publikovalo katalog. Obsahuje 170 reprodukcí a stojí 55 eur, v přepočtu zhruba 1500 korun.

Středobodem výstavy je 40 zarámovaných velkoformátových fotografií, zavěšených v prostoru ponořeném do tmy a jen stroze osvětlených. Divák tak může mít pocit, že se obrazy kolem něj vznášejí a ruiny starověkých civilizací vystupují ze tmy jako přízraky.

Kurátorka Héloise Conésaová v České televizi vysvětlila, že výstava je koncipována jako vizuální divadlo a divák jí prochází jako archeologickým nalezištěm.

Josef Koudelka: Myra, Turecko.
Josef Koudelka: Myra, Turecko. | Foto: © Josef Koudelka / Magnum Photos / Bibliothèque nationale de France

Koudelka v Ruinách nedokumentuje památky, ale pomíjivost a krásu krajiny i její proměny v čase. Pomíjivost evokuje také graficky zpracovaný název výstavy Ruins, navržený Alešem Najbrtem: jednotlivá písmena jako by se vytrácela do ztracena.

Josef Koudelka je jediným fotografem českého původu, jenž se stal členem prestižní agentury Magnum Photos.

V 60. letech se původním povoláním letecký inženýr začal věnovat divadelní a dokumentární fotografii, pracoval na cyklu Cikáni. V srpnu 1968 dokumentoval vstup vojsk Varšavské smlouvy do Prahy. Negativy se podařilo propašovat z Československa a fotografie byly otištěny v zahraničí, nejprve však jen pod pseudonymem P.P. (Prague Photographer).

V roce 1970 Koudelka opustil Československo a získal azyl ve Velké Británii, v roce 1974 se stal členem Magnum Photos, roku 1980 se přestěhoval do Paříže a sedm let nato obdržel francouzské občanství.

V emigraci Koudelka cestoval po Evropě a vytvořil většinu svých stěžejních cyklů jako Exily. K autorství série Invaze 68 se s ohledem na rodinu žijící v Československu veřejně nepřihlásil až do roku 1984.

V roce 2018 oceňovaný fotograf daroval velkou sbírku svých děl českému státu a měl v Praze dvě tematické a jednu retrospektivní výstavu: De-creazione a Invaze 68 ve Veletržním paláci a Návraty v Uměleckoprůmyslovém muzeu. Nedávno pak Koudelku připomněly významné přehlídky také v zahraničí.

V roce 2017 mu byla věnována výstava La fabrique d’exils v pařížském Centre Pompidou, kterému fotograf o rok dříve daroval 75 snímků ze série Exily. V roce 2019 byly na festivalu v bretaňské La Gacilly vystaveny velkoformátové snímky ze série Invaze 68.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Soudkyně amerického nejvyššího soudu podlehla rakovině, bylo jí 87 let

Ve věku 87 let v pátek zemřela soudkyně amerického nejvyššího soudu Ruth Baderová Ginsburgová. Podle prohlášení soudu podlehla komplikacím spojeným s rakovinou slinivky břišní a poslední momenty prožila doma se svojí rodinou. Její úmrtí by podle agentury Reuters mohlo ještě více převážit poměr sil v devítimístném senátu nejvyššího soudu na stranu konzervativců, kteří měli dosud převahu pěti ku čtyřem. Americká média předpovídají bouřlivé spory ohledně nominace náhradníka za Ginsburgovou.

Americký prezident Donald Trum označil Ginsburgovou za úžasnou ženu. "Vedla úžasný život. Co jiného můžete říct? Byla to úžasná žena… byla to úžasná žena, která vedla úžasný život," řekl prezident. "Rmoutí mne to," dodal.

"Naše země ztratila právníka historického významu. My na nejvyšším soudě jsme ztratili milovaného kolegu. Dnes truchlíme, ovšem s pevným přesvědčením, že příští generace si budou Ruth Baderovou Ginsburgovou pamatovat tak, jak jsme ji znali - coby neúnavného a rázného bojovníka za spravedlnost," uvedl předseda nejvyššího soudu USA John Roberts.

Ginsburgová byla členkou nejvyššího soudu přes 27 let. Stala se jí v roce 1993 poté, co ji jmenoval tehdejší prezident Bill Clinton, přičemž byla teprve druhou ženou, která získala post na nejvyšší soudní instanci Spojených států.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

OSN neobnoví sankce proti Íránu za porušování jaderné dohody

Německo, Francie a Británie v pátek společně vzkázaly Radě bezpečnosti OSN, že sankční režim odvolaný na základě jaderné dohody s Íránem nebude tento víkend obnoven, jak požadují Spojené státy. Napsala to agentura Reuters, která se dostala k dopisu adresovanému RB OSN třemi evropskými stranami zmíněné dohody z roku 2015.

"Neúnavně jsme pracovali na zachování jaderné dohody a zůstáváme odhodláni v tom pokračovat," uvedla trojice západoevropských velvyslanců při OSN. V dopise se podle Reuters mimo jiné píše, že jakékoli rozhodnutí či krok ve snaze obnovit protiíránské sankce OSN je bez "právního efektu". Odpuštění sankcí prý zůstane v platnosti i po víkendu.

Šéf americké diplomacie Mike Pompeo v srpnu oznámil, že zahájil třicetidenní proces, který by měl vést k obnovení sankcí OSN vůči Íránu. Učinil tak prostřednictvím stížnosti zaslané Radě bezpečnosti ohledně toho, že Teherán údajně jadernou dohodu porušuje. Sankce by se podle Washingtonu měly vrátit v noci na neděli.

Zdroj: ČTK
Další zprávy