Národní galerie oživila Koudelkovy fotografie z invaze, doprovází je zvuk střelby a křik lidí

Josef Koudelka pózuje před svými fotografiemi ve Veletržním paláci.
Snímek z výstavy Koudelka: Invaze 68 ve Veletržním paláci.
Z Koudelkových fotografií vloni Národní galerie udělala multimediální výstavu.
Foto: Lukáš Bíba
Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
22. 8. 2018 13:27
Fotografie Josefa Koudelky z invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa jsou od včerejška k vidění také v pražském Veletržním paláci. Doprovází je prostorová videoinstalace: autentické zvukové nahrávky střelby, křik lidí i útržky filmů, které natočil režisér Jan Němec.

Výstavu svého proslulého cyklu Invaze 68 otevíral fotograf Josef Koudelka už mnohokrát. Tentokrát měl ale obavy. "Jak se vám to líbí?" ptal se prvních návštěvníků v pražském Veletržním paláci chvíli před úterní vernisáží. Viditelně si oddechl, když se mu dostalo ujištění, že je to dobré.

Přehlídkou, která začala v den padesátého výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa, se Národní galerie pokusila Koudelkovu slavnou reportáž oživit. Režisér Zdeněk Jiráský vymyslel prostorovou videoinstalaci, v níž jsou za doprovodu autentických zvukových nahrávek střelby, křiku lidí i dobového rozhlasového vysílání promítány Koudelkovy snímky spolu s filmovými fragmenty, jež při invazi natáčel režisér Jan Němec.

Výsledek je strhující. Devět pláten lícuje s podlahou, černobílé záběry jsou v životní velikosti, křik a zmatek, lítost a vztek se snadno přelévají k divákům. Na ně doléhá hrůza z valících se tanků i pocit, že je potřeba něco udělat. Návštěvníkovi běhá mráz po zádech, když slyší vážný a rozhodný hlas rozhlasového hlasatele, který před padesáti lety vyzýval: "Prosíme, abyste okupantům nekladli odpor, protože obrana je nemožná."

"Chtěli jsme výstavu naplnit emocemi, rekonstruovat náladu z pražských ulic," komentuje nekonvenční instalaci ředitel Národní galerie Jiří Fajt.

Mezi plátny jsou na podlaze rozlité velké skvrny. Lesklá, ztvrdlá barva imituje louže krve, promítané záběry se v nich zrcadlí. Symbolické výtvarné gesto je možná na hranici kýče, ale v kontextu výstavy sem patří.

Videoinstalací ale výstava nekončí. Na druhé straně ochozu pátého patra malé dvorany Veletržního paláce jsou umístěny další fotografie z cyklu Invaze 68. Jsou tu ikonické záběry - mladíci mávající zkrvavenou vlajkou, starý muž s aktovkou vrhající cihlu na obrněné vozidlo nebo chlapec sedící na chodníku s namalovaným terčem na zádech. Ten se v roce 1969 ocitl na obálce desky Karla Kryla Bratříčku, zavírej vrátka, které se v krátkém čase, než zasáhla cenzura, prodalo zhruba 50 tisíc kusů.

Soubor zahrnuje ale stovky dalších silných záběrů. Některé jsou neostré, jako by je fotograf Koudelka pořizoval v běhu či skoku do úkrytu před střelbou. Snímky skutečně vznikaly těsně před hlavněmi samopalů a tanků. Tehdy třicetiletý fotograf se den před okupací vrátil z Rumunska, kde v romských osadách zachycoval své oblíbené cikány - jak je postaru stále nazývá. Koudelkovým druhým tehdejším tématem byla divadelní fotografie. Reportáž nikdy předtím ani potom nefotografoval.

Události srpna 1968 jej však natolik strhly, že bez oddechu zaznamenával pouliční vřavu z bezprostřední blízkosti. Jako by se ocitl ve fotografickém transu, nevnímal nebezpečí, když například přes hledáček fotoaparátu sledoval rozjařené mladíky na jedoucím tanku - na němž stál zády ke směru jízdy také.

Koudelkovi se s pomocí kunsthistoričky Anny Fárové podařilo fotografický soubor propašovat do ciziny. Postarala se o něj prestižní agentura Magnum Photos. Soubor vyšel v desítkách časopisů i v televizním zpravodajství v západních zemích roku 1969 na první výročí invaze. Ve stejném roce byla reportáž oceněna zlatou medailí Roberta Capy, cenu však Koudelka získal anonymně. Ačkoli v roce 1970 emigroval, k autorství se až do osmdesátých let nehlásil, aby svou rodinu v Československu ušetřil případné perzekuce.

Světově proslulý fotograf, jediný český člen agentury Magnum, se ke svému nejznámějšímu souboru nerad vrací. "Je to tak dávno, už si ani neumím představit, že se to stalo. Dívám se na to s velkým odstupem," říká dnes Koudelka, který se vždy snažil zachovávat od svých fotografií odstup.

Ani emotivní srpnové snímky nejsou výjimkou. "Rád si poslechnu, co o nich lidé říkají, jestli to slouží k něčemu dobrému, ale jinak je vnímám, jako by byly od někoho jiného."

Svou slavnou reportáž vystavoval v mnoha zemích světa. Obzvlášť mu záleželo, aby se fotografie objevily v Rusku. To se před sedmi lety povedlo, Invaze 68 byla vystavena v moskevském Centru fotografie bratří Lumièrů. "Je to na ostrově proti Kremlu. Do té doby jsem netušil, že se mně podaří přivézt ruské tanky zpět do Moskvy," usmívá se fotograf.

Výstavu v Moskvě sám instaloval a tehdy prý cítil tlak, aby se o ní příliš nemluvilo. Vzpomíná, jak jej pozvali do rádia. Rozhovor byl vysílán živě. "Chtěli, abychom se bavili o umění, ne o politice. Překladatelka mě uklidňovala, že člověk, který se mnou rozhovor povede, je protiputinovský. Když jsme tam ale dorazili, zjistili jsme, že ho odvolali. Namísto něj tam na mě čekala nějaká zpěvačka, která nic nevěděla. Nezbylo mi nic jiného než se zmocnit mikrofonu a nepustit ji ke slovu," vzpomíná Koudelka.

Vystoupení v ruském rozhlase prý zakončil protiruským vtipem z osmašedesátého roku: "Bůh se ptá Čecha, jaké je jeho největší přání. On třikrát zopakuje, že by rád, aby Číňané udělali invazi do Československa. Proč? ptá se Bůh. A Čech odpoví, že by museli třikrát přejít Rusko."

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Volejbalisté Itálie po 16 letech vyhráli mistrovství Evropy

V Katovicích italští volejbalisté udolali Slovince v pětisetové bitvě a celkově slaví sedmé zlato. Mladý italský celek na šampionátu neprohrál jediný zápas, suverénně prošel i ostravskou základní skupinou, v níž přehrál i českou reprezentaci (3:1) a také své dnešní soupeře. Tehdy 3:0, dnes 3:2. Dva týdny po ženské reprezentaci slaví Itálie zlatý volejbalový double.

Slovinci hráli již třetí finále za poslední čtyři Eura, ale opět se museli spokojit jen se stříbrem. Nad Italy vedli 1:0 a 2:1 na sety, ale rozhodující zkrácenou sadu ztratili 11:15. Jejich cesta za druhým místem přitom začala nečekanou porážkou v Ostravar Aréně s Čechy. Ti obsadili na turnaji osmou příčku.

Finálovou bitvu začali lépe Slovinci, dařil se jim servis i příjem, a byť Italové sedmibodovou ztrátu stáhli na minimum, víc už nedokázali. Karta se však záhy obrátila, mladý italský výběr se dostal do tempa a naboural sebevědomí soupeře. Koncovku třetí sady si vzal do své režie slovinský univerzál Tončen Štern, servisem ji rozhodl a přiblížil slovinský celek k vytouženému titulu. Dařilo se i jeho spoluhráčům blokařům, kteří často nacházeli mezery v italské obraně.

Kouč Ferdinando de Giorgi měl nicméně po další změně stran šťastnou ruku a střídáním univerzála Romana za Pinaliho zastavil nápor slovinských volejbalistů. Ti ještě začali rozhodující dějství tříbodovou šňůrou, ale druhá polovina tie-breaku patřila Italům pod vedením teprve devatenáctiletého smečaře Michieletta a nahrávače Giannelliho.

Bronzové medaile získali volejbalisté Polska. Úřadující dvojnásobní mistři světa si po semifinálové porážce se Slovinskem spravili chuť a před domácím publikem v Katovicích porazili šampiona z roku 2019 Srbsko 3:0.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

PSG zažilo proti Lyonu obrat. V nastavení rozhodl Icardi

Fotbalisté Paris St. Germain otočili utkání 6. kola francouzské ligy s Lyonem a po vítězství 2:1 zůstali v nejvyšší soutěži nadále stoprocentní. O třech bodech pro domácí rozhodl ve druhé minutě nastaveného času Mauro Icardi. Lionel Messi hrál od začátku duelu, ale v 76. minutě střídal.

Tým z hlavního města tak drží v čele soutěže pětibodový náskok před druhým Marseille, které porazilo 2:0 Rennes.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Poslední debatu kandidátů na kancléře SRN provázely spory o sociální témata

Spory o sociální témata, ochranu klimatu a také budoucí německou vládu provázely třetí televizní debatu kancléřských kandidátů konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta, sociální demokracie SPD Olafa Scholze a Zelených Annaleny Baerbockové. Dnešní společné vystoupení trojice kandidátů bylo před nadcházejícími parlamentními volbami poslední. Vybírat nové složení Spolkového sněmu budou Němci za týden, tedy v neděli 26. září.

Další zprávy