Především plátna inspirována krajinou a příběhy Islandu jsou k vidění na výstavě nazvané Časná rána Helgiho Fridjónssona, která se do 28. října koná v olomoucké Galerii Caesar. Jeden z nejznámějších současných islandských malířů se zde představuje po 13 letech.
Vztah mezi otcem a synem, respektive jejich obory archeologií a konceptuálním uměním, zkoumá nová výstava Moravské galerie v Brně. Zaměřuje se na dvě osobnosti. Karel Valoch byl nestorem moravské archeologie, zemřel v roce 2013. Jeho syn, dnes šestasedmdesátiletý Jiří Valoch, se věnuje umění jako osobitý tvůrce, kurátor i sběratel.
Malby Tomáše Plesla z posledních dvou tří let představuje nová výstava liberecké galerie. Pořadatelé shromáždili velkoformátová abstraktní plátna, k jejichž tvorbě vystudovaného skláře z Jablonce nad Nisou inspirovala krajina.
Svou první výstavu v Česku pojal německý výtvarník Gregor Hildebrandt zároveň jako dosud největší, kterou kdekoliv připravil. Jmenuje se A Blink of an Eye and the Years are Behind Us, volně přeloženo Jednou mrkneš a uplynou roky. K vidění je v Kunsthalle Praha do 13. února příštího roku.
Galerie Millennium na pražské Malé Straně připomíná výtvarníka, spisovatele, diplomata i cestovatele Adolfa Hoffmeistera. Od narození renesanční osobnosti české kultury, která jako by celé půlstoletí byla u všeho podstatného, letos uplynulo 120 let.
Národní galerie Praha, která v hlavním městě spravuje šest historických budov, letos za energie zaplatí přibližně o 40 milionů korun víc než loni. "Snažíme se interními opatřeními snižovat spotřebu," říká její generální ředitelka Alicja Knastová.
Portrétoval hudebníka Davida Bowieho, dramatika Harolda Pintera i anglickou královnu Alžbětu II. Na svou první samostatnou výstavu v Česku však malíř Justin Mortimer přivezl plátna prosycená pocity odloučení i mnohoznačnými výjevy. Pod názvem Kammer jsou do 12. října k vidění v pražské galerii DSC.
Jako výpravu ke kořenům svých sbírek pojala Moravská galerie v Brně novou výstavu, která je od pátku k vidění v Místodržitelském paláci. Přibližuje historii někdejší Obrazárny Moravského zemského muzea, včetně vybraných děl.
Ve věku 78 let tento pátek zemřel výtvarník, básník, publicista a kurátor Jiří Hůla. Oznámila to jeho dcera Galina Miklínová. Hůla v 80. letech se svým bratrem v Kostelci nad Černými lesy otevřel Galerii H. Založil také Archiv výtvarného umění a informační systém abART, dnes zřejmě největší sbírku dokumentů o současném českém a slovenském výtvarném umění.
Ze třech nových přehlídek, kterými zahájila podzimní sezonu pražská Národní galerie a od tohoto pátku jsou přístupné v pražském Veletržním paláci, zřejmě největší pozornost poutá ta nazvaná V kroužcích dýmu. Potrvá do 8. ledna příštího roku a představuje portréty i autoportréty moderních umělců zachycených v roli kuřáků cigaret, doutníků či dýmek.
Výtvarnice, režisérka a raperka Marie Lukáčová sní o době, kdy už se nebude mluvit o feminismu. Zatím však dělá všechno pro to, aby na něj přišla řeč co nejčastěji.
V letech 1989 až 1992 existovala undergroundová výtvarná skupina Přirození, která ovlivnila porevoluční ostravskou uměleckou scénu. Tvorbu jejích členů i přátel teď představuje retrospektivní výstava, kterou lze od středy navštívit v ostravském Domě umění.
Poslední, dosud nepřístupné výstavní sály Humboldtova fóra mohou od tohoto víkendu navštívit obyvatelé německé metropole. Nové berlínské středisko kultury a umění najdou v budově, která vyrostla na místě sídla pruských králů i německých císařů.
Ve vietnamské zahradě rostou dýně, papája i malabarský špenát. Kus od jezírka s červenými rybkami kvete perila, bylinka připomínající směs máty a kopřiv. Záhony ústí do klidného dvorku s cihlovými budovami porostlými břečťanem. Nejsme však ve Vietnamu, nýbrž v německém městě Kasselu. A tohle celé je jedno ze stovek děl na přehlídce současného umění Documenta. Potrvá do 25. září.
Obrovská socha psa, kterou vytvořil výtvarník František Skála, nově stojí na náplavce Rašínova nábřeží v Praze. Zvíře navzdory své sedmimetrové délce působí dojmem malého opuštěného tvora se sklopenýma ušima, k vidění zde bude dva týdny. Poté zamíří do Drážďan, kde bude součástí výstavy v rámci tamní České sezony. Oznámil to její kurátor Jiří Fajt, bývalý ředitel pražské Národní galerie.
Po městě maluje kočky v ukrajinských barvách, co chytají rakety do sítě, jinde chrání děti, o kus dál se smějí ruské propagandě. Jsou fenoménem města a odporu. "Běžně mi lidé píší, jak jim zvedly náladu," říká umělec LBWS na lavičce v ukrajinské Oděse. Identitu prozradit nehodlá. I proto, že se bojí o život. "Rusové dělají genocidu, v Chersonu mi mizí přátelé." Chce, aby za něj mluvilo jeho dílo.
Kateřina Illnerová jako první česká ilustrátorka vyhrála soutěž Silent Book Contest na veletrhu v italském Turíně, přitom stále ještě studuje v ateliéru Komiks a ilustrace pro děti na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni. „Kreslím třeba do čtyř hodin do rána. Jako studentka jsem ráda, že o moji práci lidé stojí, ještě neumím říkat ne,” říká.
Bylo mu osmdesát, když v pražském Veletržním paláci na hromadu navršil především filmové kostýmy a obehnal je průhlednými stěnami. Na své tehdejší retrospektivní výstavě Theodor Pištěk vytvořil cosi jako měkce oblou obdobu hory Říp – ostatně kinematografie, které se roky věnoval, má k mýtům nebezpečně blízko.
Gertruda Goepfertová-Gruberová se ve 40. letech minulého století mihla českou kulturou jako tajemný meteorit. Její slibně se rozvíjející uměleckou dráhu přerval komunistický puč, po němž musela uprchnout z vlasti. Novým domovem i inspirací se jí stalo Bavorsko.
Martin Salajka povyšuje konvenční dekadenci na osobité umění. Výrazný český expresivní malíř se dočkal své zatím největší samostatné výstavy. Jmenuje se Mimikry, v pražské Ville Pellé potrvá do 2. října a zaujme nejen množstvím velkoformátovými obrazů nabitých energií a hýřících barvami i démonickými motivy, ale především tvůrčí silou.
