Někdy o lidských osudech rozhodují banální prkotiny. V životním příběhu prozaičky, básnířky a malířky Gertrudy Goepfertové-Gruberové, jež své kresby, grafiky a oleje podepisovala trojnásobným GGG, se mezníkem staly obyčejné zápalkové krabičky. Přesněji jejich etikety.
Podcast věnovaný Gertrudě Goepfertové-Gruberové si můžete poslechnout zde:
Květen 1949. Čtyřiadvacetiletá studentka pražské UMPRUM, v té době již vdaná za právníka Lea Grubera, vypracovala v ateliéru Antonína Strnadela návrhy krabiček na zápalky. Dráček, plameňáci, kouzelník vydechující plamen… Koncem školního roku se na studentské práce přišel podívat zástupce ministerstva průmyslu - a návrhy GGG jej zaujaly natolik, že jim udělil zvláštní cenu.
Když se pár týdnů nato manželé Gruberovi připravovali na odchod do exilu, aby unikli předpokládanému zatčení komunistickou policií, pomohly jim právě Gertrudiny návrhy. Díky nim obdržela od ministerstva průmyslu pracovní stipendium do jedné švýcarské tiskárny. Manžel se za ní dostal o pár měsíců později, když se mu "za čáru" podařilo utéci nočním lesem.
Gertruda Goepfertová se narodila roku 1924 v Janštejně u Jihlavy, gymnázium studovala v Kyjově. Jako mladičká dívka publikovala ve druhé polovině 30. let a za války povídky a črty, především na stránkách Studentského časopisu a literární revue Akord. Po válce začala studovat na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové v ateliéru Františka Tichého a Antonína Strnadela.
Učitelé i mnozí renomovaní literáti - například Janové Zahradníček a Čep - jí prorokovali slibnou uměleckou budoucnost. Jenže po komunistickém puči Goepfertová-Gruberová s manželem emigrovala a její jméno se dostávalo zpět domů za železnou oponu pouze na rušených vlnách Svobodné Evropy nebo na stránkách exilových časopisů a knih.
V zahraničí vydala dvě básnické sbírky - Hejno stehlíků a Ohňostroj marnosti, německy pak i několik cestopisných črt. Od šedesátých let žila se svou početnou rodinou v bavorském Rosenheimu. Do rodných Čech se literárně začala vracet až po roce 1990. Po prózách Choroš a Rodokmen jí brněnské nakladatelství Atlantis vydalo také soubor básní Zimní klavír. V Česku se též konalo několik jejích výstav, naposledy v Litoměřicích.
Zemřela roku 2014 a esejista Pavel Švanda o jejím díle prohlásil: "Básnířka nesledovala ani tak 'dny v rocích', jako spíše situace duše ve dnech a desetiletích."
Vítejte u podcastu Na cestě, jehož dnešní díl Miloš Doležal věnoval výtvarnici a spisovatelce Gertrudě Goepfertové-Gruberové. K poslechnu na platformách: Soundcloud, Spreaker, Spotify, Apple Podcasty a Google Podcasty.
