Modernistický malíř Marc Chagall si ve svých barvitých dílech povětšinou vystačil s osmi pigmenty a takřka nepoužíval černou. Naznačuje to nový výzkum zaměřený na tvorbu umělce, který začínal v malé vesnici poblíž Vitebsku a později působil v Petrohradu, Paříži či New Yorku.
Autorské knihy Petra Síse určené dětem vždy měly zvláštní kouzlo, pro které je brali vážně i dospělí. Pověst českého emigranta, jenž zná cenu lidské svobody, a přitom neztratil pouto k vlastní zemi, zesílila ve chvíli, kdy jeho novinová kresba reagující na úmrtí Václava Havla začala žít vlastním životem.
Brněnská výstava finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého bude letos čerpat energii ze slunečních paprsků.
Pětapadesát bílých triček s grafickými návrhy z dílny předního představitele českého grafického designu Aleše Najbrta nově vystavuje Západočeská galerie v Plzni. Přehlídka nazvaná Studio Najbrt Basics mapuje Najbrtovu více než pětatřicetiletou kariéru a práce jeho studia. Funguje od roku 1994 a dnes patří k nejznámějším v oboru.
Čtyřicítka na krku přinesla nabitou sezonu umělci, jenž si říká Pasta Oner. Autor, který začínal jako sprejer a nyní se nejčastěji vyjadřuje popartově laděnými obrazy, přichystal jednu skupinovou výstavu a dvě sólové.
Jak co nejlépe připomenout nedělní 100. narozeniny Medy Mládkové, tanečnice, ekonomky, kunsthistoričky, mecenášky a zakladatelky Musea Kampa?
Kdyby současné výtvarné umění zachvátil showbyznys, pražské Malostranské náměstí by ode dneška nadvakrát obtočila fronta fanoušků.
Osud opuštěného ateliéru a pod širým nebem stojících soch mezinárodně uznávaného, před čtyřmi lety zemřelého umělce Aleše Veselého leží na srdci mnoha lidem včetně premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO.
Před hlavním vchodem zámku Hluboká v jižních Čechách se proud návštěvníků rozdvojuje. Tenčí pramínek nemíří na hlavní nádvoří a odtud na klasické zámecké prohlídky, ale do zámecké jízdárny, kde má svůj výstavní prostor Alšova jihočeská galerie.
"Drahá Kateřino, budu se stěhovat. Kolik turistů mi může přijít pomoct?" Česká umělkyně Kateřina Šedá začíná mít pověst experta na řešení společenských problémů.
Konec světa ještě počká. Chrlící sopky a lámající se ledovce možná odkrývají něco nového, čemu člověk ze své výšky ještě neporozuměl.
Zelený panáček z reklamy na Alzu leží na zemi s prostřelenou hlavou. Vedle něj nápis Silentium, tedy „ticho“, vyvedený písmeny, která firma užívá ve svém logu.
Jsou kamarádi, i když si občas konkurují. „Třeba když se hlásíme na veletrh, ale to bereme čistě profesionálně. Dokážeme jít spolu na pivo,“ říká pražská galeristka Lucie Drdová a na mysli má dalších přibližně deset kolegyň a kolegů, kteří také zastupují vybrané české umělce.
Hrávali jsme občas takovou hru na rozmysl: v bytě hoří a vy můžete zachránit jen tři věci – které to budou? Autor tohoto textu by dnes s jistotou vzal záložní disk s fotografiemi a doklady. Taky že se vejdou do kapsy. A to třetí – milovaný obraz? Vázu po tetě? Takových věcí doma je.
Čtyři bronzové sochy, které znázorňují postavy z řecké mytologie a bible, jsou nově vystaveny před libereckou radnicí.
S fotografem Josefem Koudelkou jsme se sešli u něj doma ve francouzském Ivry. Bylo vedro, tak udělal průvan, otevřel okna i dveře. Do bytu, který slouží také jako ateliér, se nesl křik dětí ze sousedství. „Nic tady nemám, co bych vám nabídnul. Jenom gaspacho. V tom vedru se taky nic jiného jíst nedá,“ omlouvá se krátce předtím, než vyrazí na cestu do Prahy.
K obrazu Mony Lisy každých pár minut přistoupí zhruba dvě stovky turistů s mobilními telefony, aby si co nejvíc užili a zaznamenali každou vteřinu strávenou se zřejmě nejznámějším obrazem světa.
Místa spojená s životem Václava IV., uměleckořemeslné práce gotiky 14. a 15. století, architekturu či liturgické předměty představuje výstava, která právě začala v Císařské konírně Pražského hradu. Stalo se tak u příležitosti dnešního 600. výročí úmrtí českého a římského krále, který někdy bývá skryt ve stínu svého otce Karla IV. a bratra Zikmunda Lucemburského.
Na první pohled to byl od pražské Hunt Kastner Gallery skvělý nápad: u příležitosti jubilea uspořádat jakýsi remake slavné výstavy Zory a Jana Ságlových z roku 1969.
Kreslíř Jiří Slíva ztvárňuje Franze Kafku tak často, až jsou jeho portréty možná známější než dobové fotografie slavného spisovatele.
