Krajiny před kolapsem. Malíř Mirek Kaufman reaguje na ohrožení klimatickou krizí

Mirek Kaufman: Láva, 2019, akryl a olej na plátně, 50 x 60 cm.
Mirek Kaufman: Dvojitá sopka, 2018 až 2019, akryl a olej na plátně, 150 x 130 cm
Mirek Kaufman: No comment, 2018, 70 x 50 cm.
Mirek Kaufman: Seismograf, 2019, akryl a olej na plátně, 100 x 90 cm
Mirek Kaufman: Solitude Standing, 2019, akryl a olej na plátně, 120 x 100 cm
Foto: Topičův salon
Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
28. 8. 2019 11:59
Konec světa ještě počká. Chrlící sopky a lámající se ledovce možná odkrývají něco nového, čemu člověk ze své výšky ještě neporozuměl.

Malíř Mirek Kaufman na výstavě nazvané In extremis předkládá obrazy světa těsně před kolapsem, který ale nemusí nastat. Přes dvě desítky Kaufmanových maleb a jednu fotoprojekci lze nyní vidět v Topičově salonu na pražské Národní třídě.

Různě velká, až dvoumetrová plátna jsou většinou abstraktní, se složitou strukturou barevných skvrn, které se do sebe vpíjejí, překrývají se nebo energickým zásahem štětce mísí. Syté odstíny pulzují zpoza jemných barev, jako by přicházely z pozadí. Často jde o krajiny, kterým teprve název a občas také figura dává měřítko.

"Ocitáme se v bodu zlomu, něco se bude dít, ale tak se to jeví člověku, který je jen malou součástí vesmíru," popisuje kurátorka Lucie Šiklová, podle níž šestapadesátiletý malíř reaguje na všeobecný pocit ohrožení v souvislosti s klimatickou krizí.

Aniž by problematiku chtěl zlehčovat, nachází vlastní východisko. "Ve skutečnosti se nic extrémního neděje, jen se prolamujeme do dalších vrstev. Podobně se to stalo Kryštofu Kolumbovi, když se mu otevřel nový svět tam, kde to vůbec nečekal. Není třeba propadat panice - to je, myslím, zpráva Kaufmanovy výstavy. Jeho obrazy jsou o těch průlomech do dalších prostorů."

Dynamický a také vtipný úvod výstavy představuje filmová koláž sestavená z umělcových pouličních fotografií a jeho situačních kreseb z deníků.

Projekce běží rychle, jako obrázky za oknem jedoucí tramvaje. Naučené oko přesto zachytí desítky nápisů, upozornění a reklamních "mouder", které autor skládá do komického, absurdního obrazu a prokládá je internetovými zprávami ze světa.

"Mirek Kaufman fotografuje to, co považuje za projevy extrémního stavu současnosti. Od nich se dostává k velkým hrozbám přírodního kolapsu, jež tematizuje na svých obrazech," odkrývá souvislost fotografií a maleb kurátorka. I když je podle ní důležité zdůraznit lidské měřítko, postavy z Kaufmanových obrazů téměř zmizely.

Mirek Kaufman: Zoom, 2019, akryl a olej na plátně, 170x190 cm
Mirek Kaufman: Zoom, 2019, akryl a olej na plátně, 170x190 cm | Foto: Topičův salon

Jen na jednom plátně vystupuje šaman, na jiném je velká hlava rozložená do barevných polí a na dalším několik siluet. Nejistou postavu lze tušit na malém plátně nazvaném Vulkanolog. A na obraze Zoom lidskou přítomnost zastupuje triedr, vytvářející rámec díla.

Racionální podstata abstraktních obrazů Mirka Kaufmana, kterou prozrazují hlavně názvy, je překvapující. Rozpíjivé, melancholicky či dramaticky komponované barevné plochy vytvářejí krajiny a prostory, které by obstály i bez názvu, jako svébytný malířský projev.

"Mirek Kaufman spojuje racionální a intuitivní přístup. Hodně o obraze dopředu přemýšlí, ale nedělá žádné skici. Pak maluje intuitivně, soustředěně, alla prima. Před dokončením ale obraz ještě odkládá. Nechává to uležet, týdny i měsíce. Teprve pak se k tomu vrátí a dokončí jej," líčí kurátorka Šiklová.

Mirek Kaufman: In extremis

Topičův salon, Praha, výstava potrvá do 27. září.

Podle ní jsou pro Kaufmana nejpřirozenější naředěné, až akvarelové barvy, které působí jemně a těkavě. "Odpovídá to i jeho podstatě, on je takový větrný muž, stále rozcuchaný. Člověk z něj má někdy pocit neuzemnění. Všechny své věci promýšlí a má je rozumově dobře zformulované, ale jeho projev vychází z opačné, intuitivní strany."

Mirek Kaufman na konci 80. let minulého století studoval pražskou Akademii výtvarných umění a na École nationale supérieure des beaux-arts v Paříži. Vystavuje v Česku i zahraničí, kromě malby se věnuje také fotografii a autorským knihám. Příležitostně vede malířské dílny.

 

Právě se děje

před 22 minutami

Moderní pětiboj by mohl na OH v Paříži trvat jen 90 minut

Na olympijských hrách v Paříži v roce 2024 by mohla soutěž v moderním pětiboji trvat pouhých 90 minut. Výkonná rada mezinárodní unie UIPM schválila návrh nového formátu tradičního olympijského sportu, jenž by měl být dynamičtější a atraktivnější pro fanoušky i televizní přenosy. V současnosti trvá závod prakticky celý den a bojuje o udržení v programu her.

Nový formát počítá s vylučovacím systémem, který pomůže výrazně zkrátit dobu soutěže. Dvacet minut je vyhrazeno na parkur, 15 minut na šerm, 10 minut na plavání a 15 na závěrečnou kombinaci přespolního běhu se střelbou. Mezi disciplínami mají být desetiminutové přestávky.

Moderní pětibojaři nový systém předloží Mezinárodnímu olympijskému výboru. Jeho výkonná rada bude 7. prosince rozhodovat o soutěžním programu OH 2024, v němž se chce moderní pětiboj udržet. UIPM také chce vedle závodů mužů a žen zařadit do programu třetí medailovou disciplínu, smíšenou štafetu.

Moderní pětiboj je jediným sportem, jenž byl vytvořen přímo pro olympijské hry. Jeho velkým propagátorem byl zakladatel moderního olympijského hnutí Pierre de Coubertin a poprvé se v něm bojovalo o cenné kovy v roce 1912 ve Stockholmu.

"Moderní pětiboj byl původně pětidenní soutěží. V Atlantě 1996 byl zhuštěn do jednoho dne a v Londýně 2012 jsme zkombinovali laserovou střelbu s během, abychom připravili ještě dramatičtější vyvrcholení. V Tokiu v roce 2021 budeme mít všech pět disciplín na jednom stadionu a nyní po dvou letech detailního zkoumání a diskuzí představujeme něco mimořádného: moderní pětiboj trvající 90 minut," uvedl prezident UIPM Klaus Schormann.

Testovací soutěže v novém formátu se konaly v září v Budapešti a Káhiře a podle federace měly u sportovců pozitivní ohlas.

Zdroj: ČTK
Další zprávy