Krajiny před kolapsem. Malíř Mirek Kaufman reaguje na ohrožení klimatickou krizí

Mirek Kaufman: Láva, 2019, akryl a olej na plátně, 50 x 60 cm.
Mirek Kaufman: Dvojitá sopka, 2018 až 2019, akryl a olej na plátně, 150 x 130 cm
Mirek Kaufman: No comment, 2018, 70 x 50 cm.
Mirek Kaufman: Seismograf, 2019, akryl a olej na plátně, 100 x 90 cm
Mirek Kaufman: Solitude Standing, 2019, akryl a olej na plátně, 120 x 100 cm
Foto: Topičův salon
Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
28. 8. 2019 11:59
Konec světa ještě počká. Chrlící sopky a lámající se ledovce možná odkrývají něco nového, čemu člověk ze své výšky ještě neporozuměl.

Malíř Mirek Kaufman na výstavě nazvané In extremis předkládá obrazy světa těsně před kolapsem, který ale nemusí nastat. Přes dvě desítky Kaufmanových maleb a jednu fotoprojekci lze nyní vidět v Topičově salonu na pražské Národní třídě.

Různě velká, až dvoumetrová plátna jsou většinou abstraktní, se složitou strukturou barevných skvrn, které se do sebe vpíjejí, překrývají se nebo energickým zásahem štětce mísí. Syté odstíny pulzují zpoza jemných barev, jako by přicházely z pozadí. Často jde o krajiny, kterým teprve název a občas také figura dává měřítko.

"Ocitáme se v bodu zlomu, něco se bude dít, ale tak se to jeví člověku, který je jen malou součástí vesmíru," popisuje kurátorka Lucie Šiklová, podle níž šestapadesátiletý malíř reaguje na všeobecný pocit ohrožení v souvislosti s klimatickou krizí.

Aniž by problematiku chtěl zlehčovat, nachází vlastní východisko. "Ve skutečnosti se nic extrémního neděje, jen se prolamujeme do dalších vrstev. Podobně se to stalo Kryštofu Kolumbovi, když se mu otevřel nový svět tam, kde to vůbec nečekal. Není třeba propadat panice - to je, myslím, zpráva Kaufmanovy výstavy. Jeho obrazy jsou o těch průlomech do dalších prostorů."

Dynamický a také vtipný úvod výstavy představuje filmová koláž sestavená z umělcových pouličních fotografií a jeho situačních kreseb z deníků.

Projekce běží rychle, jako obrázky za oknem jedoucí tramvaje. Naučené oko přesto zachytí desítky nápisů, upozornění a reklamních "mouder", které autor skládá do komického, absurdního obrazu a prokládá je internetovými zprávami ze světa.

"Mirek Kaufman fotografuje to, co považuje za projevy extrémního stavu současnosti. Od nich se dostává k velkým hrozbám přírodního kolapsu, jež tematizuje na svých obrazech," odkrývá souvislost fotografií a maleb kurátorka. I když je podle ní důležité zdůraznit lidské měřítko, postavy z Kaufmanových obrazů téměř zmizely.

Mirek Kaufman: Zoom, 2019, akryl a olej na plátně, 170x190 cm
Mirek Kaufman: Zoom, 2019, akryl a olej na plátně, 170x190 cm | Foto: Topičův salon

Jen na jednom plátně vystupuje šaman, na jiném je velká hlava rozložená do barevných polí a na dalším několik siluet. Nejistou postavu lze tušit na malém plátně nazvaném Vulkanolog. A na obraze Zoom lidskou přítomnost zastupuje triedr, vytvářející rámec díla.

Racionální podstata abstraktních obrazů Mirka Kaufmana, kterou prozrazují hlavně názvy, je překvapující. Rozpíjivé, melancholicky či dramaticky komponované barevné plochy vytvářejí krajiny a prostory, které by obstály i bez názvu, jako svébytný malířský projev.

"Mirek Kaufman spojuje racionální a intuitivní přístup. Hodně o obraze dopředu přemýšlí, ale nedělá žádné skici. Pak maluje intuitivně, soustředěně, alla prima. Před dokončením ale obraz ještě odkládá. Nechává to uležet, týdny i měsíce. Teprve pak se k tomu vrátí a dokončí jej," líčí kurátorka Šiklová.

Mirek Kaufman: In extremis

Topičův salon, Praha, výstava potrvá do 27. září.

Podle ní jsou pro Kaufmana nejpřirozenější naředěné, až akvarelové barvy, které působí jemně a těkavě. "Odpovídá to i jeho podstatě, on je takový větrný muž, stále rozcuchaný. Člověk z něj má někdy pocit neuzemnění. Všechny své věci promýšlí a má je rozumově dobře zformulované, ale jeho projev vychází z opačné, intuitivní strany."

Mirek Kaufman na konci 80. let minulého století studoval pražskou Akademii výtvarných umění a na École nationale supérieure des beaux-arts v Paříži. Vystavuje v Česku i zahraničí, kromě malby se věnuje také fotografii a autorským knihám. Příležitostně vede malířské dílny.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 26 minutami

Akademiky, které Zeman odmítal, jmenuje Pavel profesory v červnu

Prezident Petr Pavel jmenuje historika umění Jiřího Fajta a fyzika Ivana Ošťádala profesory pravděpodobně v červnu, oznámila mluvčí Hradu Markéta Řeháková. Pavlův předchůdce Miloš Zeman jim nejvyšší akademický titul odmítl přiznat, zdůvodnil to jejich prohřešky z minulosti.

"Předpokládáme, že budou (Fajt a Ošťádal) jmenováni společně s ostatními profesory v červnu," uvedla Řeháková. Pavel se stal prezidentem letos v březnu. Nedlouho poté řekl, že jmenuje Fajta a Ošťádala profesory, pokud dostane potvrzující stanovisko příslušných orgánů vysoké škol. Spolehne se podle svých slov na akademické prostředí, aby posoudilo, zda dotyčný splnil všechna kritéria pro přiznání profesorského titulu.

Zdroj: ČTK
před 42 minutami

Dva členové Zemanovy ochranky zpronevěřili tisíce nábojů, od soudu odešli s pokutou

Peněžité tresty Obvodní soud pro Prahu 1 uložil dvěma mužům, kteří jako členové Útvaru pro ochranu prezidenta ČR podle obžaloby zpronevěřili tisíce nábojů. Podle nepravomocného rozsudku tím státu způsobili škodu přes 142 tisíc korun. Oba muži vinu odmítají, proti verdiktu se na místě odvolali. Případem se tak bude zabývat ještě pražský městský soud.

Obžaloba tvrdí, že Martin Tiefenbach a Patrik Přibyl, kteří u útvaru působili jako instruktoři, si z policejního skladu mezi lety 2018 a 2020 po vzájemné dohodě brali různé náboje. Celkem si jich podle státního zástupce pro soukromé účely přisvojili přes 20 tisíc. Střelivo pak podle nepravomocného verdiktu vykázali jako použité při střelecké přípravě.

Soudkyně Šárka Šantorová dnes uložila Tiefenbachovi peněžitý trest 150 tisíc korun, Přibylovi 100 tisíc korun. Druhému muži, který je na rozdíl od Tiefenbacha i nadále zaměstnán u policie, také na tři roky zakázala činnost v ozbrojených bezpečnostních sborech. Oba muže soudkyně potrestala za zpronevěru, Tiefenbacha navíc za nedovolené ozbrojování.

Ministerstvu vnitra musí podle verdiktu muži nahradit 105 tisíc korun, jde o částku se kterou se úřad do řízení jako poškozený přihlásil.

Zdroj: ČTK
před 50 minutami

Evropská unie zdvojnásobí svou hasičskou flotilu, připravuje se na dopady klimatické změny

Evropská unie oznámila, že na letošní léto zdvojnásobí svou leteckou hasičskou flotilu. Učiní tak kvůli výzvám, jako je narůst počtu a intenzity lesních požárů v důsledku změny klimatu. Informovala o tom agentura Reuters.

"V několika posledních letech jsme byly svědky dosud největších výzev," uvedl komisař pro krizové řízení Janez Lenarčič. Během uplynulých deseti let byl podle něj zaznamenán v průměru 350procentní nárůst žádostí o pomoc skrze unijní mechanismus RescEU.

"Katastrofy jsou stále častější a intenzivnější," řekl Lenarčič s odkazem na riziko lesních požárů v oblastech, kde dříve nebyly běžné, a povodně v Belgii, Německu a Itálii.

Pro nadcházející sezonu lesních požárů bude rezerva RescEU zahrnovat 24 hasičských letadel a čtyři helikoptéry z deseti členských států. K tomu 11 unijních zemí vyšle téměř 450 hasičů, kteří budou mít základnu ve Francii, Řecku a Portugalsku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Věkové rozpětí pro dobrovolná očkování proti HPV a meningogkokům se rozšíří

Věkové rozpětí pro hrazené dobrovolné očkování dívek a chlapců proti lidskému papilomaviru (HPV) a proti meningokokům se zřejmě rozšíří. Nově budou moci očkovat také hygienici a epidemiologové. Změny přinesou senátní úpravy vládní novely o ochraně veřejného zdraví, které dnes schválila Sněmovna. Předloha pojednávala v původní podobě jen o bezpečnosti dodávek pitné vody. Nyní ji dostane k podpisu prezident Petr Pavel.

Očkování proti HPV, který je původcem rakoviny děložního čípku, je nyní hrazeno z veřejného zdravotního pojištění lidem mezi 13. a 14. rokem věku. Schválený návrh senátorů rozšiřuje toto "očkovací okno" na 11 až 15 let věku. Podobně se rozšíří i věkové rozpětí pro hrazené očkování mládeže proti meningokokům, které nyní stát platí dívkám a chlapcům od 14 do 15 let. Nově to bude mezi 14. a 16. rokem věku. "Je to všechno v souladu s vědeckými poznatky," uvedl před poslanci senátor Roman Kraus (ODS).

Od uzákonění obecné možnosti, aby očkovali i hygienici a epidemiologové, si senátoři slibují zvýšení počtu očkovacích míst. Očkovat tak bude moci podle Krause dalších zhruba 300 lékařů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy