Jeho šálek Kafky. V Plzni vystavuje kreslíř Slíva, ve zkratce shrne to podstatné

Součástí výstavy je také Slívova litografie Kohout na víně.
Jiří Slíva: Husiti kontra kavárna, kresba pro týdeník Euro.
Jiří Slíva: Jste vzdálená realitě, kresba pro týdeník Euro.
Litografie Jiřího Slívy.
Litografie Jiřího Slívy.
Foto: archiv Jiřího Slívy
Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
13. 8. 2019 20:41
Kreslíř Jiří Slíva ztvárňuje Franze Kafku tak často, až jsou jeho portréty možná známější než dobové fotografie slavného spisovatele.

Vedle Kafky se dvaasedmdesátiletý přední český ilustrátor a humorista Jiří Slíva ale rád zaobírá jazzem, vínem či kávou. Žádné z témat nechybí na aktuální výstavě jeho děl v Plzni. Jmenuje se Kresbou ke smyslu, v Západočeské galerii potrvá do 25. srpna.

Jiří Slíva při vernisáži předloňské výstavy v Praze.
Jiří Slíva při vernisáži předloňské výstavy v Praze. | Foto: Milan Bureš

Kurátorka Helena Musilová charakterizuje kreslíře jako fenomén absurdního a intelektuálního humoru. Myslí tím nejen výběr témat, ale také rafinované zpracování. Vtip čitelný na první podívání zpravidla nebývá jedinou zprávou k pobavení. Právě výstava, na které vedle kreseb vynikají akvarely, grafiky a olejové obrazy, je k objevování spodních vrstev Slívových prací vhodná.

Umění mě nenapadlo

Slíva, narozený roku 1947 v Plzni, začal publikovat počátkem sedmdesátých let minulého století. V následující dekádě se jeho kresby s charakteristickou linkou objevovaly téměř ve všech významných periodikách: v časopisech Mladý svět, Stadion, Květy, Gramorevue, Věda a technika mládeži, Dikobraz.

Přitom Slíva výtvarnou tvorbu nestudoval, tedy kromě plzeňské lidové školy umění. "Dělali jsme tam krajinky a jiné běžné věci. Těšil jsem se na vysokou do Prahy kvůli Semaforu, Redutě a Viole, ale abych si troufnul živit se uměním, to mě opravdu nenapadlo. V Plzni z každé rodiny minimálně jeden člověk pracoval ve Škodovce. Včetně mých rodičů," vzpomíná.

V Praze absolvoval Vysokou školu ekonomickou a s titulem inženýra nastoupil do oddělení Sociální prognostiky Ústavu pro filozofii a sociologii Československé akademie věd. Stále ale kreslil a psal nonsensové básničky. Také k hudbě měl vřelý vztah. Stal se bubeníkem při představeních Petra Skoumala a Jana Vodňanského v Činoherním klubu.

Foto: Západočeská galerie v Plzni

"Jednou jsem Vodňanskému ukázal pár svých písniček a básniček a on mě poslal do víkendové přílohy Mladé fronty. Tam byla bezvadná redaktorka paní Hníková. Díky ní jsem získal vlastní sloupek Slívky Jiřího Slívy. V záhlaví vycházela každý týden jedna moje kresba," popisuje své začátky.

"Po půlroce redaktorku přeřadili do balírny, protože byla vyškrtnuta z KSČ. Přišel nový redaktor, podle kterého na takové básničky už přestala být atmosféra. Ale kresby jsem měl nosit dál. Tak jsem se stal publikujícím kreslířem," dodává.

Kolej k zacouvání

Práce v Československé akademii věd jej zpočátku bavila. Když se ale objevily politické tlaky, Jiří Slíva se začal rozhlížet, co dál. "Přemýšlel jsem, na jakou jinou kolej bych vycouval. Nabízelo se rozvinout to své kreslení. Za pomoci kamarádů a kolegů se to povedlo," říká a vyjmenovává své učitele. "Jiří Šalamoun mě naučil litografii a Jiří Anderle lepty. Adolf Born mě propagoval na festivalech, takže jsem dostal i nějaké ceny."

Začátky na volné noze mu usnadnila spolupráce s Art Centrem, přes které umělci ze socialistického státu směli oficiálně a za příslušné odvody prodávat svá díla do ciziny. To se Slívovi i díky jeho rozhledu a jazykové výbavě dařilo.

Foto: Západočeská galerie v Plzni

"Člověk se snažil nebýt na okraji společnosti, ale zároveň se nechtěl namočit. To kličkování bylo hrozný. Nikdy jsem nedělal politické vtipy, většinou jsem kreslil o muzice, literatuře a sportu. V Dikobrazu se za angažovaný vtip platil dvojnásobný honorář. Ale když se mi povedlo udat obrázek v cizině, bylo za to peněz ještě víc, i když si z toho Art Centrum strhlo procenta," vzpomíná na léta komunismu.

S přibývajícími zkušenostmi přišly i nabídky k ilustrování knih. Někdy se poštěstilo, že kreslíře oslovilo nakladatelství s vysněnou knihou. Takovou byly například povídky kanadského spisovatele Stephena Leacocka Literární poklesky.

"V šedesátých letech, když jsem chodil na hodiny angličtiny, jsme si to s kamarády četli a byli jsme nadšení. O dvacet let později mně volal redaktor z nakladatelství Mladá fronta, že budou vydávat nějakého Leacocka a jestli bych ho chtěl ilustrovat," vypráví Jiří Slíva.

Jiří Slíva: Ilustrace ke knihám Stephena Leacocka.
Jiří Slíva: Ilustrace ke knihám Stephena Leacocka. | Foto: archiv Jiřího Slívy

Podobnou euforii zažil také s povídkami scenáristy a režiséra Woodyho Allena. "Kupoval jsem si je v angličtině nebo němčině. Dokonce jsem dvě nebo tři přeložil pro deník Práce. A potom mně zavolali z Odeonu, že Michael Žantovský přeložil výběr jeho povídek a jestli bych je ilustroval," vzpomíná na knihu Vedlejší příznaky.

Desatero v podpaží

Akvarel, jenž zdobí obálku českého vydání Allenových povídek, je k vidění také na současné plzeňské výstavě. "V jedinečné zkratce se mu podařilo shrnout vše podstatné," píše kurátorka Helena Musilová o kresbě.

Je na ní smutný Woody Allen s ušima Mickey Mouse a desaterem v podpaží. "Dosáhl zvláštní směsi humoru, ironie, tragiky a jisté nostalgie, to vše svázané s konkrétními reáliemi, tedy vše tak typické pro filmy a texty Woodyho Allena," dodává kurátorka.

Jiří Slíva: Obálka knihy Woodyho Allena Vedlejší příznaky.
Jiří Slíva: Obálka knihy Woodyho Allena Vedlejší příznaky. | Foto: archiv Jiřího Slívy

Jiří Slíva ilustroval skoro všechny povídky Franze Kafky, teď pracuje na románu Zámek. Kromě několika autorských knih doprovodil ilustracemi povídky Jaroslava Haška, Karla Pacnera, Patrika Ouředníka či Ruth Bondyové.

O své pracovní metodě Slíva říká, že se neustále snaží hledat vizuální souvislosti.

"Cestou tramvají nebo na procházce mě často něco napadne. Potom se těším do ateliéru nebo domů, že si to vyzkouším nakreslit. V hlavě se to vždycky jeví jako dobrý nápad, ale na papíře to nemusí být ono," vysvětluje.

Jiří Slíva: Kresbou ke smyslu

Autorka výstavy: Helena Musilová
Kurátorka: Marcela Štýbrová
Západočeská galerie v Plzni, výstava potrvá do 25. srpna.

Průběžné nápady si zaznamenává do notýsků, které mu občas jsou inspirací i při zakázkách. Například obrazové glosy pro týdeník Euro kreslí už přes 20 let. "Dílem si prohlédnu své zápisníčky a potom si přečtu zadaný text. Je to spolupráce vnitřního s tím vnějším. Průnik toho, co mě napadne a co po mně chtějí," shrnuje kreslíř a přidává nejnovější nápad.

"Když jsem včera jel kolem zmrzlinárny, napadlo mě, že kdyby se Eiffelovka otočila na špičku, mohla by být kornoutem se zmrzlinou. Ice cream de Paris."

Druhý den vstal a ten obrázek nakreslil.

Jiří Slíva: Glace de Paris
Jiří Slíva: Glace de Paris | Foto: archiv Jiřího Slívy
 

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Dálnici D5 u Berouna zavřela nehoda tří aut

Dálnici D5 poblíž Berouna v neděli večer zhruba na hodinu zavřela ve směru na Plzeň nehoda dvou osobních aut a kamionu. Jeden muž je těžce zraněný, záchranáři na místo poslali i vrtulník. Vyplývá to z informací od policejní mluvčí Lucie Novákové a Národního dopravního informačního centra.

"Máme tam havarovaná dvě osobní vozidla. Kousek před nimi je zastavený ještě kamion, který byl taky účastníkem dopravní nehody," popsala Nováková místo havárie. Těžce zraněný muž je z jednoho z osobních aut, dodala.

Zdroj: ČTK
Další zprávy