Pop-art válcuje náboženství. Pasta Oner slaví čtyřicátiny výstavou na zámku Hluboká

Pastova výstava na zámku Hluboká potrvá do 6. října.
Snímek z výstavy děl Pasty Onera na zámku Hluboká.
Foto: Martin Polák
Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
10. 9. 2019 18:40
Čtyřicítka na krku přinesla nabitou sezonu umělci, jenž si říká Pasta Oner. Autor, který začínal jako sprejer a nyní se nejčastěji vyjadřuje popartově laděnými obrazy, přichystal jednu skupinovou výstavu a dvě sólové.

Třetí samostatná přehlídka, plánovaná pro slovenskou Danubianu, se posunula na leden 2020. Ještě do 6. října však trvá výstava v Alšově jihočeské galerii, k níž vyšel i výpravný katalog.

Pasta Oner.
Pasta Oner. | Foto: Milan Bureš

Londýnská síň Sotheby's navíc na začátek listopadu zařadila Pastův obraz nazvaný Pipe and Phone do aukce s cenou odhadovanou mezi 10 a 15 tisíci liber, což je zhruba 280 až 422 tisíc korun.

Pasta Oner se v roce svých kulatin představil nejprve v ostravské galerii Magna. Na začátku léta tam vystavil práce svázané se street artem. Muraly, což je většinou legální podoba graffiti, jsou pro něj dnes už minulostí. Jeho rukopis nese například několik vestibulů pražského metra. Na Letním výtvarném salonu v pražské Galerii Kodl vedle dalších pěti umělců představil své nejnovější obrazy. U Kodla bylo k vidění také plátno Pipe and Phone předtím, než bylo odesláno na předaukční výstavu do Londýna.

Ta největší a nejpropracovanější z letošních výstav Pasty Onera je umístěna na zámku Hluboká, kde má jedno ze svých sídel Alšova jihočeská galerie. Západní sál zámecké jízdárny se proměnil v podivný sakrální prostor křížený s Disneylandem.

Pokácený kříž

Koberec, zlatavé závěsy a blikající neony připomínají estetiku laciného kasina. Jiné atributy mají vzbuzovat pocit náboženské architektury. Novogotické okno je potažené barevnou fólií imitující vitráž, která zejména v odpoledních hodinách vrhá do expozice působivé barevné světlo.

Masivní samostojné rámy modré barvy, v nichž jsou některé obrazy upevněné, mohou připomínat jednotlivá zastavení křížové cesty. Ani kříž nechybí: pokácený a posetý blikajícími nápisy "open", jaké zdobí večerky nebo nonstop herny.

Podobné kontrasty se míchají na obrazech, které jsou malovanými kolážemi. Pasta Oner kombinuje "výstřižky" z komiksů původem ze 40. až 60. let minulého století, reklamní pin-up girls a historické sakrální motivy. "Snažím se onu dogmatickou mytologii sekularizovat a zbavit má plátna nálepky náboženských obrazů," říká.

Jeho "sekularizace" vyhrává na celé čáře. Proti křiklavě barevným, černou linkou obtaženým komiksům a reklamám nemají citace z obrazů Tiziana, Caravaggia či Rubense moc šanci. Témata jako ukládání Krista do hrobu, obrácení svatého Pavla na cestě do Damašku či obecněji víra a pokora jsou stěží čitelná.

Sakrální motivy působí jen jako odkaz na něco historického, na práce starých mistrů. Jako pozadí, které sice nedovoluje odmávnout Pastovy malby coby nezávazně líbivé umění, náboženstvím v původním smyslu slova se však ani náhodou nezabývají.

Snímek z Pastovy výstavy na zámku Hluboká.
Snímek z Pastovy výstavy na zámku Hluboká. | Foto: Martin Polák

Přenesené náboženství

S přeneseným "náboženstvím", zbožšťováním konzumních produktů, si naopak malíř ví rady lépe. Staví vedle sebe nesourodé ikonické výjevy, které se navzájem ironizují.

Slastně přivírá očka slunící se žena, která pochází ze staré reklamy na plavky. Už nevypadá moc idylicky. Na stejném obraze je "výstřižek" z komiksu, na němž z ženského zápěstí pořezaného nůžkami crčí krev.

Pasta Oner kopíruje a také pozměňuje. Občas do rukou citovaných postav dává něco jiného. Podnikavá žena v modrácích s puntíkatým šátkem ve vlasech, již si na své plakáty rády půjčují soudobé feministky, drží v ruce autogen.

Okřídlené baculaté dítě, vypůjčené z barokního obrazu, ji vyjeveně sleduje, jak v plameni svářečské pistole opaluje toust. Do dalších obrazů se míchají zbraně, léky, dynamit, zlaté patrony nebo plechovky od koly.

Snímek z Pastovy výstavy na zámku Hluboká.
Snímek z Pastovy výstavy na zámku Hluboká. | Foto: Martin Polák

Kristus, dealer doplňků stravy

K největším obrazům výstavy patří jediný, kterému dominuje sakrální téma: Last Supper z roku 2018. U Poslední večeře se ve své stati v katalogu zastavuje i kunsthistorik Karel Srp. Ten jako předobraz identifikoval plátno od Juana de Juanese, který se inspiroval Leonardovou milánskou freskou.

Na rozdíl od Da Vinciho dal Juanes Kristovi do pozdvižené pravice hostii. Pasta Oner to změnil na želatinovou kapsli, univerzální symbol doplňku stravy.

"Kapsle učinila z Krista marketingového agenta, prosazujícího nový výrobek, avšak podbízivé gesto lze vnímat i jako kritické varování, mířící do spotřebního prostředí," míní Karel Srp. V popředí scény opět vystupuje vyzývavá dáma v plavkách a mladík s lízátkem. Kunsthistorik je označuje za nového Adama a Evu, "kteří se již bez kapslí neobejdou".

Pasta Oner.
Pasta Oner. | Foto: Milan Bureš

Srp oceňuje Pastu jako malíře, který pomíjí základní princip moderního umění, originalitu. "Potlačuje osobní rukopis, považovaný za nosný rys moderního umění. Výrazovou škálu poskytují již existující, předem dané typy znázornění, jež přizpůsobil vlastním potřebám."

Kromě starých komiksů a reklam z časopisů využívá filmové plakáty či motivy z počítačových her.

Výstava na zámku Hluboká představuje Pastovu tvorbu z let 2017 až 2018. "Jsou to obrazy, které šly z ateliéru rovnou do soukromé sbírky, nikdy nebyly vystavené," říká umělec. Plátna doplňují velká zlatá vejce, ze kterých se líhne myšák Mickey, a v průčelí sálu velká abstraktní instalace z barevných neonových trubek.

Levičák s charitativními sklony

Pasta Oner patří k nejznámějším a nejprodávanějším českým autorům. "Myslím, že je to taková stopa. Když se někde mé práce objeví, je to asi tak výrazné, že si mě lidé zapamatují. Pak mají pocit, že furt někde jsem. Už mockrát jsem slyšel, že je 'přepastováno'," řekl umělec v pořadu České televize Artzóna. Dodal, že letošní výstavy následují po rok a půl dlouhé pauze.

Pasta Oner, civilním jménem Zdeněk Řanda, vytvořil také mnoho děl ve veřejném prostoru. Podle jeho návrhu byla v roce 2013 zhotovena barevná skleněná vitráž takzvaného Zrcadlového sálu v pražském paláci Lucerna. Několikrát se rovněž představil v zahraničí.

Pasta Oner

Zámek Hluboká, Alšova jihočeská galerie, výstava potrvá do 6. října.

V českém pavilonu na šanghajském Expu roku 2010 připravil svůj Candy Shop. O dva roky později v průběhu olympijských her na popud Českého centra pomaloval jednu zeď. Stejný úkol mu zadalo České centrum v Moskvě, kde vytvořil velký "mural" jménem Nothing Worth Having Comes Easy. A v ruském Magnitogorsku pomaloval tramvajový vagon.

Komiksové motivy od Pasty Onera se objevují též v kampaních neziskových organizací. Nejnověji vytvořil plakát pro nadaci Naše dítě. Dále spolupracuje s Amnesty International, s Nadací Terezy Maxové, Centrem Paraple, Cestou domů či Nadací Via.

"Je to prostě můj styl," odbývá své charitativní aktivity malíř, jehož značkou se stala okřídlená pasta na zuby. Kořeny svého sociálního cítění spatřuje v dospívání a přijímání levicových názorů, které si prý v 90. letech tříbil v komunitě tvůrců graffiti a vyznavačů techna.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 minutami

Při sebevražedném útoku v Somálsku zemřelo nejméně sedm lidí

Nejméně sedm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentské rezidence v somálské metropoli Mogadišo, informovala agentura Reuters s odvoláním na místního představitele. Osm lidí je po výbuchu zraněných., dalších osm je zraněnýc

Bomba nastražená v autě explodovala ve chvíli, kdy byl vůz na křižovatce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Kdo za útokem stojí, zatím není zřejmé. Podobné útoky nicméně často provádí islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Šabáb chce v africké zemi svrhnout vládu a prosadit svůj přísný výklad islámského práva.

Zdroj: ČTK
před 17 minutami

Kanadská katolická církev se omluvila za utrpení, které musely snášet domorodé děti v internátních školách

Kanadská katolická církev se veřejně omluvila za utrpení, které musely snášet statisíce domorodých dětí v internátních školách, kde se usilovalo o jejich násilnou asimilaci. Biskupové v prohlášení napsali, že cítí hlubokou lítost a upřímně se omlouvají za to, že se církev podílela na systému, jehož cílem bylo vymazání domorodé kultury a spirituality, a za to, že její představitelé týrali a zneužívali své svěřence.

Internátními školami, které financoval stát a které provozovaly povětšinou katolické misionářské kongregace s cílem asimilovat děti původních obyvatel, prošlo v Kanadě v 19. a 20. století na 150 000 nezletilých. Vyšetřovací zpráva kanadských úřadů z roku 2015 označila systém, který vynucoval odloučení dětí od rodičů, za "kulturní genocidu". Děti navíc byly často vystaveny týrání, sexuálnímu zneužívání a hladovění, odhadem 6000 jich zemřelo.

Letos se o zločinech spáchaných v těchto školách a otřesných podmínkách, které tam panovaly, opět začalo mluvit kvůli nálezům hromadných pohřebišť na pozemcích internátů. Na místě bývalé internátní školy v Marievalu v provincii Saskatchewan objevili vyšetřovatelé na 750 neoznačených hrobů. U někdejší církevní školy ve městě Kamloops v Britské Kolumbii se našly ostatky 215 dětí, těm nejmladším byly zhruba tři roky.

"Řada katolických komunit a diecézí se podílela na systému, který vedl k potlačování domorodých jazyků, kultury a spirituality a nedokázal respektovat bohatou historii, tradice a moudrost původních obyvatel. Uznáváme, že někteří členové katolického společenství spáchali těžké přečiny," uvedli biskupové.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Kajakářka Galušková postoupila do finále MS ve vodním slalomu

Kajakářka Antonie Galušková postoupila do finále mistrovství světa ve vodním slalomu. Předloňská juniorská mistryně světa obsadila v dnešním semifinále v Bratislavě páté místo. Vypadly naopak olympionička Kateřina Minařík Kudějová a Lucie Nesnídalová. Semifinálovým sítem neprošly ani obhájkyně titulu Eva Tercejlová ze Slovinska a trojnásobná mistryně světa Jessica Foxová z Austrálie.

Dvacetiletá Galušková postupovala ze druhé kvalifikační jízdy, takže jela v semifinále už jako pátá. Všechny branky projela čistě a neudělala výraznější chybu a dostala se do čela. Nakonec ji předjely jen čtyři ze zbývajících 25 závodnic. Při premiéře na seniorském MS si tak vyjela finále. "Je to úplně neuvěřitelné. Před jízdou jsem na tom nebyla psychicky nejlíp. Půl hodiny před semifinále jsem brečela, protože to pro mě bylo strašně psychicky náročné, ale pak jsem si povídala s tátou a trenérem a natolik mě uklidnili, že jsem mohla jet s klidnou hlavou. A když jsem dojela do cíle, měla jsem z toho dobrý pocit," svěřila se.

Řada kajakářek v semifinále chybovala. Jízda se nevyvedla ani Minařík Kudějové, která po doteku osmé branky ztratila hodně času v protivodné dvacítce a stejně jako na mistrovství Evropy a olympijských hrách skončila před branami finále. "Začátek jsem jela dobře, ale pak mi odešly ruce. Nemohla jsem pořádně zabrat a ztrácela jsem všude," řekla po konečné 15. příčce. Podepsalo se na ní nachlazení, od středy ji trápila rýma. "Ale za ty dva dny jsem se vykurýrovala, dneska jsem už byla fakt dobrá. Ale možná to tam zůstalo," uvažovala.

Nadějně se vyvíjela jízda Nesnídalové, která ale ztratila v závěru a obsadila 18. pozici. Světová šampionka z roku 2019 Tercejlová pádlem odhodila tyčku na deváté brance a dostala padesátisekundovou penalizaci. Australská superhvězda Foxová, která jela jako poslední, po dojezdu figurovala na vedoucí pozici, ale pak dostala padesátisekundovou penalizaci za špatný průjezd dvanácté branky. Nedostala do branky celou hlavu, což rozhodčí potvrdili z videozáznamu.

O finálovou účast nyní bojují kajakáři včetně českého tria Jiří Prskavec, Vít Přindiš, Vavřinec Hradilek.

Zdroj: ČTK
Další zprávy