Pop-art válcuje náboženství. Pasta Oner slaví čtyřicátiny výstavou na zámku Hluboká

Pastova výstava na zámku Hluboká potrvá do 6. října.
Snímek z výstavy děl Pasty Onera na zámku Hluboká.
Foto: Martin Polák
Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
10. 9. 2019 18:40
Čtyřicítka na krku přinesla nabitou sezonu umělci, jenž si říká Pasta Oner. Autor, který začínal jako sprejer a nyní se nejčastěji vyjadřuje popartově laděnými obrazy, přichystal jednu skupinovou výstavu a dvě sólové.

Třetí samostatná přehlídka, plánovaná pro slovenskou Danubianu, se posunula na leden 2020. Ještě do 6. října však trvá výstava v Alšově jihočeské galerii, k níž vyšel i výpravný katalog.

Pasta Oner.
Pasta Oner. | Foto: Milan Bureš

Londýnská síň Sotheby's navíc na začátek listopadu zařadila Pastův obraz nazvaný Pipe and Phone do aukce s cenou odhadovanou mezi 10 a 15 tisíci liber, což je zhruba 280 až 422 tisíc korun.

Pasta Oner se v roce svých kulatin představil nejprve v ostravské galerii Magna. Na začátku léta tam vystavil práce svázané se street artem. Muraly, což je většinou legální podoba graffiti, jsou pro něj dnes už minulostí. Jeho rukopis nese například několik vestibulů pražského metra. Na Letním výtvarném salonu v pražské Galerii Kodl vedle dalších pěti umělců představil své nejnovější obrazy. U Kodla bylo k vidění také plátno Pipe and Phone předtím, než bylo odesláno na předaukční výstavu do Londýna.

Ta největší a nejpropracovanější z letošních výstav Pasty Onera je umístěna na zámku Hluboká, kde má jedno ze svých sídel Alšova jihočeská galerie. Západní sál zámecké jízdárny se proměnil v podivný sakrální prostor křížený s Disneylandem.

Pokácený kříž

Koberec, zlatavé závěsy a blikající neony připomínají estetiku laciného kasina. Jiné atributy mají vzbuzovat pocit náboženské architektury. Novogotické okno je potažené barevnou fólií imitující vitráž, která zejména v odpoledních hodinách vrhá do expozice působivé barevné světlo.

Masivní samostojné rámy modré barvy, v nichž jsou některé obrazy upevněné, mohou připomínat jednotlivá zastavení křížové cesty. Ani kříž nechybí: pokácený a posetý blikajícími nápisy "open", jaké zdobí večerky nebo nonstop herny.

Podobné kontrasty se míchají na obrazech, které jsou malovanými kolážemi. Pasta Oner kombinuje "výstřižky" z komiksů původem ze 40. až 60. let minulého století, reklamní pin-up girls a historické sakrální motivy. "Snažím se onu dogmatickou mytologii sekularizovat a zbavit má plátna nálepky náboženských obrazů," říká.

Jeho "sekularizace" vyhrává na celé čáře. Proti křiklavě barevným, černou linkou obtaženým komiksům a reklamám nemají citace z obrazů Tiziana, Caravaggia či Rubense moc šanci. Témata jako ukládání Krista do hrobu, obrácení svatého Pavla na cestě do Damašku či obecněji víra a pokora jsou stěží čitelná.

Sakrální motivy působí jen jako odkaz na něco historického, na práce starých mistrů. Jako pozadí, které sice nedovoluje odmávnout Pastovy malby coby nezávazně líbivé umění, náboženstvím v původním smyslu slova se však ani náhodou nezabývají.

Snímek z Pastovy výstavy na zámku Hluboká.
Snímek z Pastovy výstavy na zámku Hluboká. | Foto: Martin Polák

Přenesené náboženství

S přeneseným "náboženstvím", zbožšťováním konzumních produktů, si naopak malíř ví rady lépe. Staví vedle sebe nesourodé ikonické výjevy, které se navzájem ironizují.

Slastně přivírá očka slunící se žena, která pochází ze staré reklamy na plavky. Už nevypadá moc idylicky. Na stejném obraze je "výstřižek" z komiksu, na němž z ženského zápěstí pořezaného nůžkami crčí krev.

Pasta Oner kopíruje a také pozměňuje. Občas do rukou citovaných postav dává něco jiného. Podnikavá žena v modrácích s puntíkatým šátkem ve vlasech, již si na své plakáty rády půjčují soudobé feministky, drží v ruce autogen.

Okřídlené baculaté dítě, vypůjčené z barokního obrazu, ji vyjeveně sleduje, jak v plameni svářečské pistole opaluje toust. Do dalších obrazů se míchají zbraně, léky, dynamit, zlaté patrony nebo plechovky od koly.

Snímek z Pastovy výstavy na zámku Hluboká.
Snímek z Pastovy výstavy na zámku Hluboká. | Foto: Martin Polák

Kristus, dealer doplňků stravy

K největším obrazům výstavy patří jediný, kterému dominuje sakrální téma: Last Supper z roku 2018. U Poslední večeře se ve své stati v katalogu zastavuje i kunsthistorik Karel Srp. Ten jako předobraz identifikoval plátno od Juana de Juanese, který se inspiroval Leonardovou milánskou freskou.

Na rozdíl od Da Vinciho dal Juanes Kristovi do pozdvižené pravice hostii. Pasta Oner to změnil na želatinovou kapsli, univerzální symbol doplňku stravy.

"Kapsle učinila z Krista marketingového agenta, prosazujícího nový výrobek, avšak podbízivé gesto lze vnímat i jako kritické varování, mířící do spotřebního prostředí," míní Karel Srp. V popředí scény opět vystupuje vyzývavá dáma v plavkách a mladík s lízátkem. Kunsthistorik je označuje za nového Adama a Evu, "kteří se již bez kapslí neobejdou".

Pasta Oner.
Pasta Oner. | Foto: Milan Bureš

Srp oceňuje Pastu jako malíře, který pomíjí základní princip moderního umění, originalitu. "Potlačuje osobní rukopis, považovaný za nosný rys moderního umění. Výrazovou škálu poskytují již existující, předem dané typy znázornění, jež přizpůsobil vlastním potřebám."

Kromě starých komiksů a reklam z časopisů využívá filmové plakáty či motivy z počítačových her.

Výstava na zámku Hluboká představuje Pastovu tvorbu z let 2017 až 2018. "Jsou to obrazy, které šly z ateliéru rovnou do soukromé sbírky, nikdy nebyly vystavené," říká umělec. Plátna doplňují velká zlatá vejce, ze kterých se líhne myšák Mickey, a v průčelí sálu velká abstraktní instalace z barevných neonových trubek.

Levičák s charitativními sklony

Pasta Oner patří k nejznámějším a nejprodávanějším českým autorům. "Myslím, že je to taková stopa. Když se někde mé práce objeví, je to asi tak výrazné, že si mě lidé zapamatují. Pak mají pocit, že furt někde jsem. Už mockrát jsem slyšel, že je 'přepastováno'," řekl umělec v pořadu České televize Artzóna. Dodal, že letošní výstavy následují po rok a půl dlouhé pauze.

Pasta Oner, civilním jménem Zdeněk Řanda, vytvořil také mnoho děl ve veřejném prostoru. Podle jeho návrhu byla v roce 2013 zhotovena barevná skleněná vitráž takzvaného Zrcadlového sálu v pražském paláci Lucerna. Několikrát se rovněž představil v zahraničí.

Pasta Oner

Zámek Hluboká, Alšova jihočeská galerie, výstava potrvá do 6. října.

V českém pavilonu na šanghajském Expu roku 2010 připravil svůj Candy Shop. O dva roky později v průběhu olympijských her na popud Českého centra pomaloval jednu zeď. Stejný úkol mu zadalo České centrum v Moskvě, kde vytvořil velký "mural" jménem Nothing Worth Having Comes Easy. A v ruském Magnitogorsku pomaloval tramvajový vagon.

Komiksové motivy od Pasty Onera se objevují též v kampaních neziskových organizací. Nejnověji vytvořil plakát pro nadaci Naše dítě. Dále spolupracuje s Amnesty International, s Nadací Terezy Maxové, Centrem Paraple, Cestou domů či Nadací Via.

"Je to prostě můj styl," odbývá své charitativní aktivity malíř, jehož značkou se stala okřídlená pasta na zuby. Kořeny svého sociálního cítění spatřuje v dospívání a přijímání levicových názorů, které si prý v 90. letech tříbil v komunitě tvůrců graffiti a vyznavačů techna.

 

Právě se děje

před 13 minutami

Právo na první hokejovou ligu získaly Šumperk, Vrchlabí a Kolín

Hokejisté Šumperku, Vrchlabí a Kolína získali právo účasti v první lize. Po předčasném ukončení sezony kvůli pandemii koronaviru rozhodl o postupu nejlepších týmů základní části jednotlivých skupin druhé ligy Východ, Sever a Střed výkonný výbor Českého hokeje.

V případě, že využije možnosti hrát druhou nejvyšší soutěž celé trio i všechny další kluby, rozšíří se první liga z dosavadních 16 na 19 účastníků. Původně měla mít v sezoně 2020/21 první liga 17 týmů. Postup si měl zajistit nejlepší z trojice vítězů jednotlivých skupin druhé ligy z play off. Druhá liga ale byla ukončena po třetích duelech předkola play off.

"Výkonný výbor současně rozhodl, že kluby, které získaly právo účasti postupem z nižší soutěže v předčasně ukončené sezoně, ho nemohou postoupit jinému zájemci. Pokud klub práva účasti ve vyšší soutěži nevyužije, zůstává mu zachováno právo účasti v soutěži, v níž nastupoval v sezoně 2019/20," uvedl tiskový mluvčí svazu Zdeněk Zikmund.

Přihlášky mohou kluby podávat do 22. května. "Po podání přihlášek rozhodne výkonný výbor o herním systému soutěží pro sezonu 2020/21 včetně postupu a sestupu tak, aby byly v nejbližším následujícím ročníku dosaženy počty účastníků stanovené jeho rozhodnutím z 19. prosince 2019. Na základě tohoto rozhodnutí bude v sezoně 2021/22 nastupovat v první lize šestnáct účastníků," doplnil Zikmund.

Od sezony 2022/23 bude mít první liga podle prosincového rozhodnutí výkonného výboru 14 týmů. Přímé postupy a sestupy mezi jednotlivými soutěžemi budou sjednoceny.

Šumperk ovládl základní část skupiny Východ se 103 body ze 40 zápasů a měl náskok 35 bodů před druhou Opavou. Do první ligy se může vrátit poprvé od sezony 2015/16.

Vrchlabí ve skupině Sever nasbíralo také 103 bodů ze 40 duelů a druhý Dvůr Králové nad Labem za ním zaostal o 18 bodů. V druhé nejvyšší soutěži hrálo naposledy v ročníku 2010/11, po kterém ze soutěže odstoupilo. Po dvou sezonách v Královéhradecké krajské lize působilo v druhé lize. V uplynulé sezoně za Vrchlabí hráli například útočníci Jaroslav Bednář, Jan Hlaváč, Petr Sýkora a před návratem do Pardubic i Tomáš Rolinek.

Kolín ve skupině Střed nasbíral 93 bodů z 42 utkání a měl osmibodový náskok před druhým Táborem i třetí Příbramí. V druhé nejvyšší soutěži hrál naposledy v sezoně 1982/83.

Právo účasti ve druhé lize získaly na základě výsledků před ukončením soutěží Frýdek-Místek B, Pelhřimov, Rakovník, Moravská Třebová, Cheb, Jičín, TNP Praha, Klášterec nad Ohří, Velké Meziříčí a Nový Bydžov. Postup do nejvyšší juniorské soutěže si zajistil AZ Havířov 2010.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Bulharsko se přihlásí do "čekárny na euro" koncem dubna

Bulharsko se přihlásí do "čekárny na euro", tedy do mechanismu směnných kurzů ERM-2, koncem dubna. V pátek to uvedl bulharský premiér Bojko Borisov. Podle něj současná koronavirová krize ukazuje, že členské státy eurozóny a ty země, které jsou už do ERM-2 zařazeny, budou mít po odeznění pandemie k dispozici miliardy eur na oživení ekonomiky, zatímco ostatní si budou muset půjčovat za vyšší úrok.

Země původně předpokládala, že k ERM-2, kde musí vydržet dva roky před přijetím eura, a k bankovní unii se připojí letos v červenci. V posledních týdnech se pak zdálo, že globální krize vyvolaná šířením koronaviru Sofii přiměje plán odsunout až na příští rok.

Borisov ale dnes vysvětlil, že se jeho vláda rozhodla po konzultacích se šéfkou Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeovou a s vysoce postavenými úředníky ECB přípravy naopak urychlit. Dodal také, že je přesvědčen, že jak jeho země, tak Chorvatsko do eurozóny přijaty budou.

Zdroj: ČTK
Další zprávy