Romanopisec zkraje 90. let minulého století získal Národní knižní cenu za prózu Všichni krásní koně o šestnáctiletých chlapcích, kteří utíkají z domovského Texasu na koních do Mexika.
Celosvětovou slávu mu však zajistilo až zfilmování díla Tahle země není pro starý z roku 2005. Novodobý western z prostředí americko-mexických hranic v režii bratří Coenových s Javierem Bardemem v hlavní roli obdržel čtyři ceny Oscar.
Agentura AP označuje Cormaca McCarthyho za dost možná největšího amerického romanopisce od dob Ernesta Hemingwaye nebo Williama Faulknera, k nimž býval přirovnáván. Literární kritik Harold Bloom ho svého času zařadil mezi čtyři nejvýznamnější žijící romanopisce z USA.
Ve spojitosti s McCarthym často zaznívalo i spojení "kronikář moderní Ameriky", především rozlehlých a málo obydlených plání Středozápadu, přes které v 19. století táhly statisíce osadníků směrem na západ. Hlavním tématem jeho knih byl právě těžko definovatelný prostor těchto plání, ve kterém se "spíše než duch zákonů a demokracie uplatní vyhrocený individualismus a právo silnějšího".
Rodák z Providence ve státě Rhode Island prožil dětství v Knoxville ve státě Tennessee, kam se přestěhoval s rodiči. Na tamní univerzitě studoval umění, poté nastoupil k letectvu a sloužil na Aljašce. Nakonec se usadil v Chicagu, kde roku 1965 vydal svůj první román Strážce sadu. Ten vzbudil pozornost literární kritiky a McCarthy za něj obdržel Faulknerovu cenu.
Z pobytu v Tennessee "vytěžil" krátkou knihu Dítě Boží, a především částečně autobiografický román Suttree, na němž pracoval s přestávkami téměř 20 let. Vydal ho roku 1979. Suttree vypráví o mladíkovi v Kristových letech, jenž sešel z pravé životní cesty jako kdysi Dante a nyní hledá sám sebe i vlastní spásu. Na živobytí si vydělává rybařením na řece Tennessee a protlouká se knoxvillským peklem plným odpadlíků, vyděděnců a zatracenců.
Šest let nato následoval Krvavý poledník aneb Večerní červánky za západě. V tomto historickém příběhu autor popisuje řádění Glantonova gangu na texasko-mexických hranicích v letech 1849 až 1850. Většina dobových událostí a postav je skutečná, do děje jsou pak vpleteny také smyšlené osudy hrdiny, bezejmenného "kluka".
Celonárodní i světový ohlas tvůrci přinesla šestá kniha Všichni krásní koně z roku 1992. Získala prestižní Národní knižní cenu a stala se první částí takzvané Hraniční trilogie. Ta pokračovala díly nazvanými Hranice a Města na planině.
Tou dobou byl McCarthy dávno ceněný literární kritikou, avšak nikoliv ještě široce a celosvětově známý. List The New York Times jej nazval "nejlepším z neznámých" spisovatelů USA. K tomu přispělo, že autor žil v ústraní v Novém Mexiku, poskytoval jen minimum rozhovorů a bedlivě si hlídal soukromí. Nepořádal veřejná čtení, nepublikoval články, nevedl kurzy tvůrčího psaní. Velkou část života neměl vlastního agenta.
V roce 2005 vydal svou nakonec nejznámější knihu Tahle země není pro starý. Vypráví o muži, jenž šťastnou náhodou najde na poušti v kabele pohádkovou hotovost coby výsledek války drogových gangů. Od té chvíle hrdinu i s jeho manželkou, která se odjede skrýt k matce, začne pronásledovat ten, jemuž peníze patřily. Všem třem je zároveň na stopě celkem stoicky uvažující šerif - těm dvěma chce život zachránit, třetího dopadnout.
Tento novodobý western či detektivní příběh ve stylu noir z prostředí texasko-mexické hranice natočili bratři Coenové. Snímek získal čtyři Oscary a způsobil celosvětový zájem o autorova díla. Zfilmována byla i Cesta z roku 2006, syrově líčící, jak otec s osmiletým synem prochází světem po blíže nespecifikované apokalypse. Sám autor měl v té době stejně starého potomka.
McCarthy napsal také divadelní hry Kameník nebo Sunset Limited a filmové scénáře. V češtině vyšla většina jeho knih, vydává je Argo.
To výhledově pošle na pulty i oba autorovy poslední romány Pasažér a Stella Maris, oba v překladu Ladislava Nagye. Těmito příběhy se romanopisec po 16 letech nedávno rozloučil se čtenáři.
Ten první se odehrává v roce 1980 a sleduje osudy záchranáře Bobbyho Westerna, který se z člunu pobřežní hlídky vrhá k potopenému vraku letadla. V něm se nachází těla devíti lidí, stále ještě připoutaných k sedadlům. Chybí však pilotova taška, černá skříňka, a hlavně desátý pasažér. Jako někteří dřívější hrdinové McCarthyho románů se i Bobby Western stává nechtěným svědkem událostí, jež se pro něj nakonec ukážou hrozbou.
Druhý autorův nový román Stella Maris je pak věnován Bobbyho sestře Alici, doktorandce matematiky na Chicagské univerzitě. Ta se znenadání objeví v nemocnici ve Wisconsinu se čtyřiceti tisíci dolary v igelitové tašce. Záhy se ukáže, že trpí paranoidní schizofrenií a že v její mentální nestabilitě možná hraje určitou roli právě bratr Bobby, o němž za žádnou cenu nechce mluvit.
Cormac McCarthy byl třikrát ženatý, má dva syny. Roku 2011 měla v Brně českou premiéru jeho hra Sunset Limited, kterou tamní divadelníci nastudovali v režii Hany Mikoláškové pod názvem Expres na západ. Čtyři roky nato ji uvedl rovněž pražský Ungelt.
