McCarthy opět servíruje neředěný kovbojský smutek

Jarmila Křenková
10. 6. 2010 15:40
Argo vydalo závěr autorovy pohraniční trilogie.
Cormac McCarthy a bratři Coenové, kteří adaptovali jeho román Tahle země není pro starý
Cormac McCarthy a bratři Coenové, kteří adaptovali jeho román Tahle země není pro starý | Foto: Time

Recenze - Města na planině, závěrečná část pohraniční trilogie Cormaca McCarthyho, volně navazuje na texty Všichni krásní koně a Hranice. Tematicky a žánrově provázané romány se odehrávají v prostředí americko-mexické hraniční zóny a jejich svorníkem je cesta na jih, která pro hrdiny představuje mezní a existenciální zkušenost.

Foto: Aktuálně.cz

V Hranici ji absolvuje Billy Parham, jehož snaha o navrácení zatoulané vlčice zpět do mexických hor přerůstá v pátrání po vrazích rodičů. Všichni krásní koně jsou road story, během níž na útěku do Mexika dospívá šestnáctiletý John Grady Cole. V Městech na planině se tyto postavy střetávají, aby se jim půda "za řekou" opět stala osudnou.

John Grady se zamiluje do mexické prostitutky - a je pouze otázkou času, kdy ho zničí její svět podléhající pravidlům, jejichž existenci tuší a zároveň jsou pro něj neakceptovatelná. Stejně evidentní je ovšem i skutečnost, že zkrátka nemůže jinak. A vědomí této definitivy McCarthy přenáší na čtenáře. Neředěný smutek a svíravý pocit, že už na příští stránce dojde k něčemu strašnému, je tu všudypřítomný.

Na pomezí reality a snu

I tentokrát autor úročí smysl pro práci se žánrem, když svůj westernový opus brilantně propojuje s milostným příběhem. Láska v jeho podání je osudová, zničující i otřepaná; prvky červené knihovny fungují bezchybně. Navíc si se žánrovými klišé elegantně pohrává, když sarkasticky přiznává, že fatálních střetů lze prožít hned několik.

John Grady už potkal jednu osudovou ženu v románu Všichni krásní koně a Billy Parham zase dvakrát ztratil svého sourozence (pokrevního bratra Boyda v Hranici, duchovního sourozence Johna Gradyho v Městech na planině). Klasické westernové vyprávění je navíc oslabené tím, že události nesměřují k finálnímu střetu, který by vše radikálně objasňoval, a tím byl pro příběh stěžejní.

Foto: Aktuálně.cz

Jde naopak o sled obrazů a epizod, jež se často odehrávají na pomezí reality a snu. A stejně lze číst celou pohraniční trilogii; je možné ji vnímat jako celistvý monument, nebo se naopak podrobně zaobírat dílčími romány. Vždy před sebou máme text, nad kterým se lze bavit i kontemplovat.

Onen hraniční prostor přestupu tu není vymezen pouze geograficky, ale i tím, že život a zánik zde koexistují v podobě objektů, jež nelze jednoznačně označit za živé, či mrtvé. Ptáci, které bouře zahnala do trní, "němé skučení" vlčat snažících se dostat z těla matky pohřbené v zemi nebo štěňata uvězněná ve skále působí bizarně i esteticky.

V putování touto dravou a spirituální krajinou pokrytou symboly se odráží McCarthyho emblematické tvůrčí gesto. Minimalistickým jazykem popisuje svět, kde každé zrnko prachu i pohyb ve vzdáleném stromoví může nést zvláštní význam. 

Svět, který se rozpadá pod rukama

Města na planině jsou zprávou o definitivním konci jedné epochy (zanikající svět kovbojů), výpovědí o snaze překlenout hranice společenství založených na zcela odlišných principech (vztah Američana Johna Gradyho s mexickou dívkou) i o překonávání osobních limitů každého z nás (dilema Billyho Parhama, zda Johnovi Gradymu bratrsky pomáhat, ale zároveň tím uspíšit jeho cestu do záhuby).

O světě, který se svým obyvatelům rozpadá pod rukama, se zde hovoří rozmáchle, melancholicky a s kapkou patosu. Hraniční území pro kovboje představuje poslední výspu, kde ještě platí staré uspořádání. Poslední okamžiky práce na ranči či dražby a krocení divokých koní ubíhají v naprostém bezčasí.

Jsou poslední přeživší původního řádu, odkázaní na vyprávění historek "ze starého západu, který už dávno zanikl". Psanci, již nepatří nikam a stále pociťují rozpor mezi potřebou úniku a snahou o zachování původní kontinuity. Představa jihu jako země kovbojům zaslíbené je romantizující a lákavá. 

Foto: Aktuálně.cz

Přehledná perspektiva plání na severu, kde je každý kámen pevně vklíněn do svého reliéfu, je tu paradoxně zdrojem otázek a nejasností. Vyprázdněná krajina, kterou projíždějí poslední kovbojové, se svou životností se podobá ztěžka oddechujícímu pravěkému zvířeti; je mořem i pustinou, po níž kráčejí archetypální bytosti z jiných dimenzí.

Prchavé a neskutečné město rozdělené řekou, jehož mexická část vyvolává představu přízračného zásvětí, je naopak prostor, který je sice od pohledu fantaskní, šílený a plný mystiky, ale pod komplikovanou slupkou se nachází přehledný systém nepsaných zákonů. A všechny, kdo se těmto pravidlům vzepřou, tento svět nemilosrdně smete.

Odsouzeni k nezdaru

Stejně jako Johna Gradyho, který namísto přizpůsobení neustále pátrá po signálech, jež by potvrdily jeho romantické vidění. Sovu, která roztříštila čelní sklo auta, považuje za znamení; pohledy do kávové sedliny a roje padajících hvězd navozují zdání osudovosti, ale fungují pouze jako háčky a uzlíky v předivu vyprávění, které mohou dění pozdržet, nebo naopak urychlit.

Foto: Aktuálně.cz

Rytmizují běh událostí, konečný stav věcí však neovlivňují - ten je dán postojem McCarthyho hrdinů, kteří při střetu se zákony cizího společenství doplácejí na představu, že budou-li jasně deklarovat své úmysly, tento systém je pochopí. Jejich snažení je ale vždy odsouzeno k nezdaru - Billy Parham se třikrát vydává na jih, aby se "pokaždé vrátil s něčím jiným", než si přál, Johna Gradyho zničí vztah k Mexičance.

V řádu McCarthyho světa, kde jsou přání a touhy jedince nepodstatná, je pak bezpředmětná i otázka po podstatě dobra a zla; natož aby špatné činy byly automaticky trestány a dobrý úmysl odměněn. McCarthy jen lapidárně konstatuje naši podřízenost pravidlům, která nás přesahují - a nezáleží, jestli je jejich strůjcem lidské společenství, příroda, boží záměr nebo čas, který nekompromisně přetváří krajinu a pohlcuje vše živé.

Pohraniční trilogii dominují poetické obrazy přírodních scenerií a kovbojská romantika,  hypnotickým tempem vyprávění se blíží filmu Zabití Jesseho Jamese zbabělcem Robertem Fordem (jehož režisér Andrew Dominik má údajně Města na planině adaptovat). Ani explicitní krutosti a brutality tu tentokrát není tolik jako v případě Cesty nebo Krvavého poledníku.

V důsledku je však kniha svým naturalismem a metafyzickou dikcí stejně znepokojivá jako ostatní McCarthyho romány a připomíná spíše obrazy z westernu Proposition Johna Hillcoata (který zase nedávno adaptoval román Cesta).

Cormac McCarthy: Města na planině. Přeložil Jiří Hrubý, 296 stran. Vydalo Argo, Praha 2010. Doporučená cena 298 Kč.

 

Právě se děje

Další zprávy