Třiačtyřicetiletý moskevský rodák proslul bestsellerovou sci-fi trilogií, jež začala knihou Metro 2033 a inspirovala sérii videoher. Vypráví o Moskvanech, kteří po rozeznění poplašných sirén stihli doběhnout do spletitého labyrintu metra a po dopadu jaderných střel teď živoří v šachtách desítky metrů pod povrchem, kde co stanice, to osobitá komunita a mikrostát.
Protože ruský prezident Vladimir Putin i další tamní politici v posledním roce opakovaně mluvili o možnosti jaderné války se Západem, není překvapivé, že Rusové se snaží představit si, jak by jejich život po takovém incidentu vypadal, uvažuje spisovatel.
"Dostává nás to mnohem blíž ke katastrofě. Za sovětských časů, v době studené války, si nikdo netroufl strašit armagedonem," říká Dmitrij Gluchovskij v rozhovoru, který agentuře Reuters poskytl z neznámého místa. "Žádný diplomat, natož prezident, si tehdy netroufl vyhrožovat supervelmoci atomovkami. Už jen kvůli tomu je dnes riziko větší," myslí si.
Jaderní vědci tento týden o deset vteřin posunuli ručičku symbolických hodin posledního soudu, což je projekt Bulletinu amerických jaderných vědců. Symbolické hodiny umístěné na Chicagské univerzitě upozorňují, nakolik je lidstvo blízko zničení planety. Půlnoc znamená katastrofu globálních rozměrů jako právě jadernou válku. Momentálně do ní zbývá 90 vteřin, nejméně od vzniku hodin v roce 1947.
Dmitrij Gluchovskij je dle svých slov zděšený, že ruští politici začali atomovými zbraněmi hrozit jako na běžícím pásu. Přesto si myslí, že k jaderné válce kvůli konfliktu na Ukrajině nedojde. "Ruská moc by tím spáchala sebevraždu. Ale oni nejsou náboženští nebo političtí fanatici, jsou to pragmatici," myslí si. "Pohánějí je věci jako nenasytnost nebo samolibost. Ale nenasytnost ani samolibost k jadernému holokaustu nepovedou," doufá.
Gluchovského vloni ruské ministerstvo vnitra zařadilo na seznam hledaných osob kvůli údajnému šíření lživých zpráv o armádě. Spisovatel na sociálních sítích zkritizoval válku a obvinil z jejího rozpoutání prezidenta Vladimira Putina. Pokud by se teď do země vrátil, hrozí mu až 15 let vězení a vysoké pokuty. Zákon umožňující takový postih v Rusku platí od loňského března.
Literát nechce prozradit, kde dnes žije. "Nejhorší na tom je, že se nemohu vrátit domů. V Moskvě mám nejvíc kamarádů, část rodiny a krásný byt, který teď zabavila policie. Podle zákona mi hrozí 15 let ve vězení a pokuta až stovek tisíc eur. Obstavili mi majetek," popsal na podzim berlínskému deníku Tagesspiegel.
Od chvíle, kdy po něm úřady začaly pátrat, se jeho knihy v Rusku smí prodávat jen s varováním, že se jedná o díla "zahraničního agenta", jak nařizuje jiný zákon. Lidé mladší 18 let je správně koupit nesmí.
"Ale podle mého nakladatele se z románu Metro 2033 opět stal bestseller. A můj nakladatel je největším nakladatelem v Rusku. Takže tu zase máme nějakou zvláštní schizofrenii, kdy mě na jednu stranu pronásledují, ale na druhou stranu jdou moje knihy v ruských knihkupectvích na dračku," diví se spisovatel.
Metro 2033 a jeho pokračování byly přeloženy do desítek jazyků. Autor je před sedmi lety představil také na pražském veletrhu Svět knihy. Vloni trilogii znovu vydalo nakladatelství Listen v českém překladu Rudolfa Řežábka.
Když začala ruská invaze, obyvatelé ukrajinské metropole Kyjeva i města Charkov se před ostřelováním začali schovávavat mimo jiné v metru. A odtamtud psali Gluchovskému na sociální sítě, že "teď už žijeme ve vašem románu", sdělil německému týdeníku Spiegel. "Je naprosto zjevné, že tahle válka Rusku strašně ubližuje, že ničí jakoukoliv budoucnost Ruska," shrnuje spisovatel.
Někdejší novinář Gluchovskij, který je také autorem scénáře k filmu podle svého románu Text, začal trilogii psát kvůli vzpomínce na dětství. Jako kluk za studené války jezdil moskevským metrem. Vzpomíná si, jak se v jednu chvíli dozvěděl, že metro v ruské metropoli bylo vybudované 40 až 100 metrů pod zemí, aby v případě nebezpečí posloužilo jako protiatomový kryt.
"Začal jsem si představovat, jaké by to bylo, kdyby opravdu přiletěly jaderné hlavice a všichni jsme se museli přesunout pod zem a žít tam jako v nějaké novodobé Noemově arše, kdybychom z metra už nikdy nesměli vyjít na vzduch," popisuje.
Jaderná válka, kterou v knihách líčí, se odehrála v roce 2013. "Takže i kdybych měl nakonec pravdu, netrefil jsem se o celých deset let," usmívá se Dmitrij Gluchovskij.
