Společnost, která vlastní nakladatelství Odeon, Universum, Ikar či Kalibr a provozuje desítky knihkupectví značky Luxor, momentálně funguje především na dálku. Větší část zaměstnanců využívá home office, knihkupectví mají otevřená jen výdejní okénka.
"Oběhl jsem pár prodejen, byl jsem ve skladě, kde jsme ještě předtím, než to začalo být povinné, používali respirátory a sami jsme dělali antigenní testování. Nejčastěji se ale s kolegy seznamuji přes videohovory," vysvětluje Mala, pod nějž nyní spadá zhruba 600 zaměstnanců. "První týdny byly hlavně o komunikaci. Abych Euromedii co nejlépe poznal, potřebuji slyšet názory kolegů."
Ti si novému řediteli na home office nestěžují. "V době mého nástupu už to byla zavedená praxe," konstatuje Mala, podle nějž bude Euromedia i po skončení pandemie zřejmě víc využívat práce z domova.
"Nezůstaneme na home officu trvale, ale do původního stavu před pandemií se také asi nevrátíme. Osobně práci z domova podporuji, za správných podmínek může zvyšovat spokojenost zaměstnanců. Ani z vlastní zkušenosti nemám pocit, že by to bylo na úkor produktivity. V mém předchozím zaměstnání v T-Mobilu jsem též hodně pracoval z domova," líčí šestačtyřicetiletý Slovák, který v telekomunikační společnosti vlastněné Deutsche Telekomem působil posledních 20 let. Postupně vystřídal českou i slovenskou pobočku T-Mobilu nebo Telekom Romania. Kvůli němu se v roce 2016 s manželkou a třemi dcerami na tři roky přestěhoval do Rumunska.
Říká, že ke knihám má vztah, z nedávné četby jmenuje Druhou derivaci touhy od ekonoma Tomáše Sedláčka nebo román Vrány od Petry Dvořákové. Euromedie, která vznikla roku 1994 a nyní ji pátým rokem vlastní investiční skupina Rockaway Jakuba Havrlanta a společnost Czech Media Invest podnikatelů Daniela Křetínského a Patrika Tkáče, se teď ujímá po nejobtížnějším roce v její historii.
Když při loňské březnové první vlně koronaviru musela zavřít knihkupectví, firma vzbudila rozruch na trhu oznámením, že pozastavuje platby třetím stranám, tedy například nakladatelům, jejichž knihy prodává v obchodech Luxor. Krátce nato tehdejší ředitel Lukáš Novák avizoval, že bez pomoci od státu již Luxory neotevřou. To se v květnu stalo, ale jen díky akcionářům, kteří společnosti poslali vyšší desítky milionů korun.
Novák neúspěšně lobboval u ministra kultury Lubomíra Zaorálka z ČSSD. Ten nakonec celému knižnímu trhu poskytl jen 20 milionů korun určených zejména menším nakladatelům, nikoliv velkým společnostem jako Euromedia.
Novákův nástupce Mala přiznává, že pandemie firmu poznamenala. Nemusela sice propouštět, dočasně ale snižovala platy, upravila náklady a zredukovala i počet vydávaných titulů. Část zaměstnanců pobírala náhradu mzdy ve výši 60 procent z vládního programu Antivirus, kromě toho Euromedia využila bezúročných půjček Covid III a financování z dalšího programu Covid nájemné.
Jestli bude od majitelů potřebovat další peníze, nový ředitel zatím neumí odhadnout. "Vše závisí na tom, jak dlouho potrvá lockdown a jak dlouho budou uzavřené prodejny Luxor, kde nás protipandemická opatření zasahují nejsilněji," vysvětluje Mala. Přesná čísla ještě nejsou uzavřena, vloni ale obrat Luxoru klesl o více než 20 procent, což by vzhledem k dřívějším výročním zprávám mohlo být až 200 milionů korun.
Síť existuje od roku 2002, kdy byl na pražském Václavském náměstí otevřen Palác knih Luxor. Dnes ho doplňuje dalších 36 poboček po celé republice. "Situace je vážná, ale nejsme před nějakým dramatickým rozhodnutím," odpovídá František Mala na dotaz, zda nebude natrvalo uzavírat například pobočky v obchodních centrech nebo zmenšovat prodejní plochu. "Samozřejmě plánujeme různé alternativy financování. Teď je ale vůbec těžké odhadovat, kdy budeme smět znovu otevřít."
Ještě před pandemií firma povzbuzovala čtenáře, aby v Luxorech trávili co nejvíc času. Za tímto účelem otevírala kavárny nebo investovala do takzvaných klubových koutků, určených zhruba 200 tisícům členů Knižního klubu, což je věrnostní program zahrnující tištěné katalogy a slevy na vybrané tituly.
Teď zákazníci Luxoru nakupují jen na e-shopu. Protože ale zhruba 70 procent z nich si pro knihy chodí osobně k výdejním okénkům, Mala zatím neočekává dlouhodobější změnu obchodního modelu. "Věřím, že kamenná knihkupectví mají budoucnost a že až se vrátíme do normálu, lidé budou opět nakupovat jako dřív, stejně jako budou opět chodit do obchodních center. Pandemie je zatím relativně krátkodobá na to, abychom predikovali výraznější změny," uvažuje nový ředitel, jehož firma bude zřejmě silněji komunikovat na síti, dál ale počítá s tím, že nejvíc zákazníků do prodejen nakonec přijde osobně.
Pandemie může některé menší knihkupce či nakladatele přivést do bodu, kdy nebudou schopni dál pokračovat. Už před koronavirovou krizí se však český knižní trh takzvaně konsolidoval. Nové pobočky Luxoru často otevíraly v místech, kde dříve působila soukromá knihkupectví. A stejně tak Euromedia například roku 2018 koupila nakladatelství Brána, Laser a Listen, všechna založená v 90. letech minulého století.
Poslední výrazný pohyb na trhu se udál před několika týdny, kdy hlavní konkurent Euromedie, firma Albatros, převzal zkrachovalé nakladatelství Mladá fronta.
František Mala nevylučuje, že trend bude pokračovat a že také Euromedia ještě koupí další nakladatelství či knihkupectví. "Na příležitosti se vždy budeme oportunisticky dívat dle možností. Prodejny, které by prosperovaly méně, můžeme zavřít, jiné zase otevřít. Chceme růst, ale naše strategie není založená na akvizicích," říká.
Euromedia je s posledním zveřejněným obratem 1,65 miliardy korun za rok 2019 největší na českém knižním trhu, jenž má objem 8,6 miliardy. Co do počtu vydaných titulů zaostává za prvním Albatrosem. "Firmu přebírám s cílem podpořit ji v dalším růstu, zvýšit kvalitu služeb a zajistit, aby ten růst byl dlouhodobě udržitelný," shrnuje své cíle Mala. Nemyslí si, že 1,65 miliardy byl předpandemický rekord, který už nepůjde překonat. "Knižní trh před krizí rostl o dvě tři procenta ročně. Až se dostaneme zpět do normálu, předpokládám, že mírný růst bude pokračovat," odhaduje.
Ještě v roce 2019 publikovala Euromedia 828 titulů, vloni už kvůli pandemii jen okolo 700. Jako tradičně vycházejí v několika edicích, z nichž nejprestižnější je Odeon, specializovaný především na překladovou beletrii s díly předních světových autorů jako Haruki Murakami, Ian McEwan nebo Michel Houellebecq.
Kromě toho pod Euromedii spadá Kalibr, specializovaný na thrillery, Ikar s beletrií pro ženy, Laser, publikující sci-fi a fantasy, nebo Pikola pro dětské čtenáře. Široký žánrový rozptyl umožňuje reagovat na trendy. "Třeba v roce 2019 jsme až příliš vsadili na zahraniční tituly, zatímco preference čtenářů se začaly posouvat k domácím autorům. Tomu jsme přizpůsobili ediční plán a skutečně tři nejprodávanější knihy loňského roku už byly české," ilustruje Mala.
Nejvíce, přes 80 tisíc výtisků, se prodalo knihy Třicet let pod přísahou, kterou sepsal novinář Josef Klíma s bývalým ředitelem Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robertem Šlachtou. "To byl velký úspěch. Stejně jako další dva nejprodávanější tituly, Myšlenky za volantem od Marka Ebena a beletristický přepis scénáře k filmu Šarlatán od Marka Epsteina a Josefa Klímy," vyjmenovává Mala bez upřesnění čísel.
Další podobné trendy ale zatím nevidí. "Nejrůstovější jsou audioknihy, byť mají pořád relativně nízký podíl," zmiňuje segment, který již za rok 2020 navzdory pandemii narostl o 12,4 procenta na 230 milionů korun. I proto Euromedia vloni založila značku Témbr, která se zhruba 70 vydanými audioknihami dosáhla sice jen na osmiprocentní podíl na trhu, stála však za nejprodávanější audioknihou roku - opět Šlachtovou a Klímovou Třicet let pod přísahou.
Podobná je situace s elektronickými knihami. Ještě v roce 2019 narostly meziročně o 12 procent, z mnohamiliardového trhu ale tvoří jen vyšší desítky milionů korun. "Obavy, že elektronické knihy vytlačí ty papírové, už myslím můžeme definitivně opustit. Podíl prodejů i na zahraničních trzích se stabilizoval a je to nadále zajímavá, ale pořád doplňková část portfolia," říká František Mala. A podle něj na tom nic nezmění ani doba, kdy teď lidé víc pracují z domova. "Spíš naopak. Z vlastní zkušenosti vím, že když celý den koukám do monitoru, večer raději vezmu do ruky papírovou knihu než přístroj s dalším displejem," dodává.
