Začalo s Meyrinkem a Joycem. Nakladatelství Argo slaví 30 let

ČTK Kultura ČTK, Kultura
23. 1. 2021 17:46
Produkci nakladatelství Argo, které letos slaví 30. výročí, zpomalila pandemie koronaviru. Ta na podstatnou část loňského roku uzavřela knihkupectví, která zůstávají zavřená také v současnosti. Zatímco několik posledních let Argo vydávalo v průměru 220 nových knih a desítky dotisků starších titulů, loni kvůli pandemii vyrobilo 178 novinek.
Sedmapadesátiletý Milan Gelnar je výkonným ředitelem Arga.
Sedmapadesátiletý Milan Gelnar je výkonným ředitelem Arga. | Foto: Michaela Danelová

Nakladatelství se muselo přizpůsobit novým podmínkám, přenastavit dohody se spolupracovníky a tiskárnami, přehodnotit pohled na výši nákladu a tvorbu cen. I letos chystá nové tituly, říká jeho spoluzakladatel a výkonný ředitel, sedmapadesátiletý Milan Gelnar.

"Vydali jsme 178 novinek, což nakonec není tak špatné číslo vzhledem k zavřeným knihkupectvím. Není totiž dost dobře možné zastavit práce na knihách, protože jsme vázáni smlouvami uzavíranými před epidemií a práva na vydání a prodej titulů jsou časově omezená," vysvětluje.

Argo se orientuje převážně na překlady angloamerické literatury i světovou literaturu obecně. K autorům, které vydává, patří Orhan Pamuk, Bob Dylan, Kazuo Ishiguro, Louise Glücková, Mario Vargas Llosa, Umberto Eco, Hermann Hesse, Woody Allen, Isaac Asimov, Dan Brown či Paulo Coelho.

"Beletrii jednoznačně dominuje angličtina, silné máme tradičně i překlady ze severských jazyků, i díky komiksům následuje francouzština, polština, italština, španělština a němčina, na vzestupu je slovenština," vypočítává Milan Gelnar.

"Každý rok vydáme i několik knih z méně frekventovaných jazyků, v letošním roce například mýty přeložené z faerštiny. U odborných titulů je pak podíl jiný, dominují původní práce českých historiků, překlady z francouzštiny, angličtiny, polštiny a italštiny," doplňuje.

Českou literaturu vydávalo Argo zprvu výjimečně, nyní pro něj ale píše mnoho autorů i autorek. Některé nakladatelství objevilo, z některých z nich se postupně stali kmenoví autoři. Prvním českým spisovatelem spolupracujícím s Argem se stal Miloš Urban. Dnes je jedním z jeho redaktorů.

Milan Gelnar na archivním snímku z roku 2006.
Milan Gelnar na archivním snímku z roku 2006. | Foto: Petr Králík

"Cílevědomě se v posledních letech zaměřujeme na vyhledávání a spolupráci s českými autory odborných prací, dětské tvorby a zejména autory beletrie. Nutno říct, že v Čechách vyrostla za poslední dekádu přehršel kvalitních autorů a že nás spolupracovat napřímo s autory baví. Postupně jsme si vychovali redaktory na původní tvorbu, naplňuje nás to radostí a čtenáři na nová i zavedená jména rádi slyší," říká Gelnar.

Argo svůj název odvozuje od bájné lodi, která podle antických mýtů vezla Argonauty do Kolchidy pro zlaté rouno.

Historie nakladatelství se začala psát roku 1991, kdy se dva spolužáci z Českého vysokého učení technického v Praze a absolventka historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, Jiří Michek a Milan s Hanou Gelnarovými, rozhodli vydávat knihy, které jim chybí v jejich knihovničkách. Michek se jako jednatel staral o obchodní záležitosti, Gelnar řídil vydávání.

Založili společnou firmu a pod značku Argo vypsali sedm různých podnikatelských činností, včetně cestovní kanceláře. Nakonec zůstali jen u vydávání knih, přičemž tou první byl roku 1992 Anděl západního okna od Gustava Meyrinka v překladu Antonína Bayera.

V prvních letech se nakladatelství zaměřovalo na pražskou německou literaturu a obecně literaturu spjatou s židovstvím, mimo jiné postupně vydalo téměř kompletní dílo Isaaca Bashevise Singera. Následovaly knihy odborné a populárně naučné, hlavně z oblasti historie. Za výtvarnou a grafickou podobou prvních titulů s logem Arga stál Libor Batrla a později i prestižní Studio Marvil.

"K prvním nakladatelským úspěchům patřilo vydání Odyssea od Jamese Joyce v legendárním překladu Aloyse Skoumala, které přineslo nakladatelství prestiž, a velké projekty vydání reprintů patnáctidílného kompletu Augusta Sedláčka Hrady, zámky a tvrze Království českého a později Ottova slovníku naučného, který jsme vydali společně s nakladatelstvím Paseka," připomíná Jiří Michek, zakladatel a nynější majitel Arga i distribuční společnosti Kosmas, kterou s Gelnarovými založil roku 1999.

Majitel nakladatelství Argo a distribuční společnosti Kosmas Jiří Michek.
Majitel nakladatelství Argo a distribuční společnosti Kosmas Jiří Michek. | Foto: ČTK

Právě Michek v roce 2015 odkoupil padesátiprocentní podíl v Argu, který vlastnili manželé Gelnarovi. "Prodával jsem podíl v depresích," vysvětlil tehdy Gelnar pro Hospodářské noviny, proč měl potřebu Argo předat.

Součástí dohody s o dva roky mladším Michkem však bylo, že Gelnar zůstane v roli ředitele.

V prvních dvou letech Argo dohromady vydalo kolem 20 knih, poté začal počet ročně vydaných publikací stoupat, až v roce 2005 dosáhl 100 svazků. Dnes se pohybuje okolo 200 titulů ročně.

Za 30 let existence dohromady Argo připravilo přes 4500 publikací. Získalo mnoho ocenění v anketách a soutěžích, jeho knihy pravidelně bodují v odborných cenách, Magnesii Liteře, Zlaté stuze, Nejkrásnější knize, Ceně Josefa Jungmanna za překlad i čtenářských anketách.

Směřování nakladatelství výrazně ovlivnila zkušená amerikanistka Eva Slámová, která žila v letech 1959 až 2010. "Vy jste z Arga? Vydáváte docela hezké knížky," oslovila prý tehdy Gelnara.

Dnes již nežijící šéfredaktorka Arga Eva Slámová se spisovatelem Robertem Fulghumem, 2007.
Dnes již nežijící šéfredaktorka Arga Eva Slámová se spisovatelem Robertem Fulghumem, 2007. | Foto: ČTK

Slámová roku 1995 nastoupila do funkce šéfredaktorky krásné literatury Arga. "Našli jsme se s ní v poloprázdných kancelářích rušeného Odeonu. Líbilo se jí, co děláme. Výrazně nás posunula ve vydávání kvalitních zahraničních autorů, často to byly její osobní kontakty," vzpomíná dnes Gelnar.

Slámová tak stála u zrodu nejdéle trvající edice AAA, zaměřené na moderní prózu anglicky píšících autorů, kteří byli před revolucí do češtiny překládáni zřídka nebo vůbec. "V Odeonu jsem byla nejmladší, v Argu jsem zase nejstarší," srovnala Slámová roku 1996 pro Denní Telegraf, když vysvětlovala, že například knihy Nicka Cavea by tehdejším Odeonem "prošly stěží, neboť by byly lektorovány jiným editorským a překladatelským pokolením, než kterému byly určeny". Slámová se nakonec stala šéfredaktorkou nakladatelství.

V současnosti edici AAA řídí Petr Onufer. Vyhledává autory a autorky mladší generace, pro něž je příznačná jistá kontroverznost a vzbuzují nadšení mezi anglofonními kritiky i čtenáři. Vedle angloamerické literatury se Argo věnuje i světové literatuře obecně, spolupracuje s nejlepšími překladateli v zemi.

V jeho edičním plánu nechybějí komiksy a grafické romány, fantastika, kterou má na starosti Martin Šust, či knihy pro děti, které řídí Alena Pokorná.

Výraznou linií nakladatelství je též naučná literatura, především historická, o niž se starají Martin Nodl a Magdalena Moravová. "Martin a Magdalena vybudovali edice, které čtenáři sbírají, protože co titul, to skvost," doplňuje Hana Gelnarová, programová ředitelka a spoluzakladatelka nakladatelství.

Letos Argo chystá mimo životopis Woodyho Allena v překladu Michaela Žantovského, knihu Maria Vargase Llosy Rozhovor u Katedrály v překladu Anežky Charvátové, thriller Jozefa Kariky Smršť nebo romány Dámský gambit a Muž, který spadl na Zem od Waltera Tevise.

"Osobně se těším také na alternativní historický 'román' Civilizace od skvělého Laurena Bineta, který rozvádí myšlenku, co by nastalo, kdyby Inkové dobyli Evropu," dodává Milan Gelnar.

V edičním plánu jsou dále Kočičí oko od Margaret Atwoodové, novinka finské spisovatelky Katji Kettu, první svazek souboru o renesančním umění od kunsthistorika Ernsta Gombricha nebo Země těch druhých, což je novinka ve Francii populární marocké rodačky Leily Slimaniové.

 

Právě se děje

před 52 minutami

Frankfurt remizoval doma s Mohučí a přišel o čtvrtou příčku

Frankfurt pouze remizoval doma 1:1 s Mohučí a po 32. kole německé fotbalové ligy přišel o čtvrté místo, které zajišťuje účast v Lize mistrů. Mohuč potvrdila na hřišti favorita skvělou formu a neprohrála podeváté v řadě.

Mohuč dokonce až do 86. minuty vedla po trefě Karima Onisiwa, v závěru ale srovnal střídající Ajdin Hrustic. Frankfurt ztratil body potřetí z posledních čtyř utkání a pustil před sebe Dortmund, který si v sobotu poradil s Lipskem. Dvě kola před koncem ztrácí na Borussii jeden bod.

Na sestupovém 17. místě zůstává Kolín nad Rýnem, který doma podlehl 1:4 Freiburgu. Kolín ztrácí na barážovou příčku jeden bod, Freiburg je devátý.

Německá fotbalová liga - 32. kolo:

Kolín nad Rýnem - Freiburg 1:4 (50. Andersson - 18. Petersen, 20. Demirovič, 90.+3 Grifo, 90.+6 Schmid), Eintracht Frankfurt - Mohuč 1:1 (86. Hrustic - 11. Onisiwo),

18:00 Hertha Berlín - Bielefeld.

Tabulka:

1. Bayern Mnichov 32 23 5 4 92:40 74
2. Lipsko 32 19 7 6 57:28 64
3. Wolfsburg 32 17 9 6 57:32 60
4. Dortmund 32 18 4 10 69:44 58
5. Eintracht Frankfurt 32 15 12 5 63:48 57
6. Leverkusen 32 14 9 9 51:35 51
7. Mönchengladbach 32 12 10 10 59:52 46
8. Union Berlín 32 11 13 8 47:41 46
9. Freiburg 32 12 8 12 49:47 44
10. Stuttgart 32 11 9 12 54:52 42
11. Hoffenheim 32 10 9 13 49:52 39
12. Mohuč 32 9 9 14 35:51 36
13. Augsburg 32 9 6 17 32:49 33
14. Brémy 32 7 10 15 34:51 31
15. Hertha Berlín 30 7 9 14 38:49 30
16. Bielefeld 31 8 6 17 23:51 30
17. Kolín nad Rýnem 32 7 8 17 33:60 29
18. Schalke 31 2 7 22 20:80 13
Další zprávy