Vydávali Rotha, za Hrabaly dostali Literu. Slávu Mladé fronty chce oživit Albatros

ČTK Kultura ČTK, Kultura
9. 2. 2021 10:18
Za 14 milionů korun firma Albatros Media koupila knižní divizi vydavatelství Mladá fronta, které je v konkurzu. Smlouvu s insolvenční správkyní uzavřela v pondělí, cena je již zaplacená. Souhlas k prodeji dal věřitelský výbor, zajištěný největší věřitelskou skupinou Crane Constancy Investments. Námitky neměl ani soud.
Za komentované spisy Bohumila Hrabala (na snímku z roku 1984) získala Mladá fronta cenu Magnesia Litera za nakladatelský čin.
Za komentované spisy Bohumila Hrabala (na snímku z roku 1984) získala Mladá fronta cenu Magnesia Litera za nakladatelský čin. | Foto: ČTK

Nakladatelství Mladá fronta, které vzniklo roku 1945, v češtině vydávalo knihy Philipa Rotha, držitelky Nobelovy ceny za literaturu Herty Müllerové, izraelského prozaika Davida Grossmana či postmodernisty Claudia Magrise, který je laureátem Ceny Franze Kafka.

Firma dále publikovala tituly bývalého prezidenta Václava Klause, někdejšího ministra zahraničí a historika Jaroslava Šedivého, psychiatra Radkina Honzáka, spisovatele Martina Vopěnky nebo sedmisvazkové komentované Spisy Bohumila Hrabala, které edičně připravili Jiří Pelán a Václav Kadlec. Za tento projekt nakladatelství obdrželo cenu Magnesia Litera za nakladatelský čin.

Nově se Mladá fronta stane sedmnáctou značku nakladatelské skupiny Albatros Media. Ta podle své mluvčí Anety Stolzové se znepokojením sledovala postupný rozpad "dříve skvělého nakladatelství" a chtěla ho zachránit. "Máme radost, že se nám nakonec podařilo dosáhnout jednomyslného konsenzu všech účastníků insolvenčního řízení," doplňuje ředitel Albatrosu Václav Kadlec.

Divize mnoho měsíců nevydala novou knihu, odešla řada autorů i klíčových redaktorů jako germanista a překladatel Tomáš Dimter, jenž nyní působí v konkurenční Euromedii. Albratros Media nicméně věří, že bude možné značku obnovit. Prioritní je udržet klíčové autory a díla.

Zprávu o novém majiteli nakladatelství v úterý oznámily insolvenční správkyně Mladé fronty Petra Hýsková a vedoucí propagace Albatrosu Stolzová. Součástí transakce je právo dál využívat značku Mladá fronta na knižní produkci.

"Potvrzuji, že na základě přípisů, souhlasů soudu a všech dotčených subjektů jsme s nimi vstoupili v jednání a včera jsme uzavřeli smlouvu, na jejímž základě začneme předávat. Nejdřív musíme řádně předat a pak to bude definitivní, ale v zásadě je proces spuštěný. Doufáme, že se nám ho podaří úspěšně dokončit," řekla správkyně. Na transakci upozornil server Seznam Zprávy.

Divizi chtěla insolvenční správkyně prodat koncem ledna v dražbě, k tomu ale nedal souhlas soud. Pak Albatros nabídl 14 milionů, o čtyři miliony méně než v lednu. "Důvodem snížení ceny je pokračující rozpad závodu, pokračující výpovědi licencí a také uplynutí dalšího měsíce," uvedl předseda představenstva Albatrosu Václav Kadlec.

Produkce jeho skupiny pokrývá přes 17 procent nakladatelského trhu v Česku, každoročně vydá asi 2500 nových knih. Majiteli Albatros Media jsou manželé Silke a Jaroslav Horákovi, firmu koupili v roce 2008.

Provoz vydavatelství Mladá fronta loni před Vánoci ukončil soud. Věřitelé žádají asi 400 milionů korun. Kumulovaná ztráta Mladé fronty činí téměř 200 milionů, zaměstnancům dluží mzdy od října.

V lednu byla prodána on-line divize včetně ochranných známek tištěného časopisu Euro, koupila ji společnost Internet Info za 15,8 milionu korun. Zhruba týden poté byly vydraženy některé časopisy téměř za 4,2 milionu korun.

Z vydavatelství odešlo 98 procent zaměstnanců. Členství Mladé frontě ukončila Unie vydavatelů a organizace ABC ČR, která ověřuje náklad tisku.

Mladá fronta vydávala ekonomický týdeník Euro a další časopisy. On-line divize provozovala ekonomický web Finance.cz a dalších 12 titulů.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

V Barmě pokračují protesty proti převratu, mají už sedm obětí

Nejméně sedm lidí v neděli podle agentur zemřelo a řada dalších utrpěla zranění v Barmě, kde dál pokračují protesty proti nedávnému vojenskému převratu a s nimi i tvrdé represe vůči demonstrantům. Bezpečnostní složky je zatýkají po stovkách a manifestace rozhání vodními děly, slzným plynem, omračujícími granáty a zřejmě také střelbou.

Zásahy bezpečnostních složek proti shromážděním se podle agentury AP zdají být čím dál agresivnější, ovšem protestní hnutí dosud neztrácelo na síle.

V největším barmském městě Rangúnu v neděli násilnosti vypukly dopoledne při pochodu studentů medicíny. Záběry zveřejněné na sociálních sítích ukazovaly demonstranty prchající před policisty i to, jak lidé pomáhají zraněným. Co jim krvavá zranění způsobilo, nebylo jasné, některá média ale hlásila střelbu ostrými náboji. Desítky studentů a dalších lidí skončily ve vazbě, píše AP.

Jedna žena zemřela na infarkt poté, co policie zasáhla omračujícími granáty proti demonstraci učitelů v Rangúnu. O úmrtí informovala dcera oběti a kolegové učitelé, píše Reuters. Střílelo se také ve městě Dawei, jeden člověk tam zemřel. Podle listu Myanmar Now zemřeli dva lidé také ve druhém největším městě Mandalaj.

Zdroj: ČTK
Další zprávy