Do místnosti s černým klavírním křídlem, televizí, krbem a zapálenými svícemi přicházejí Pavel Šporcl s manželkou Barborou Kodetovou. "Nejste vidět. Nemáte tam hlavy," instruuje je zpoza telefonu dcera. Houslista to odchází zkontrolovat, zatímco jeho místo zabírá pitbul a druhý pes mimo záběr hlasitě chlemtá vodu. "Je to pro nás všechny opravdu velká novinka," vrací se do záběru omluvně manželka.
O chvíli později už dcera z reprobedny pouští předtočený základ Magical 24, prosincového singlu využívajícího motiv z 24. capriccia Niccoly Paganiniho. A Pavel Šporcl jej začíná hrát na svůj modrý nástroj, který si roku 2005 nechal vyrobit od houslaře Jana Baptisty Špidlena a jehož barva, zvolená jako "symbol jisté rebelie", teď v pokoji koresponduje se stejně modrou pohovkou a křeslem.
"Je to poprvé, co jsme někoho z veřejnosti pustili k nám domů. Nikdy tu nebyl jediný fotograf ani televizní štáb," vysvětluje později Šporcl, když už jej on-line sleduje 1300 lidí. "Doba je taková, že vyžaduje velké činy, a tohle je čin, který vám dávám jako svým fanouškům," říká, než zařadí Modlitbu z vánočního alba nebo gavotu z Bachovy Sonáty pro sólové housle. Po každé skladbě na pár vteřin následuje ticho, než se houslista ukloní. "Věřím, že tleskáte alespoň u vás doma," dodává.
Důvod zhruba půlhodinového koncertu je nasnadě. Pavlu Šporclovi, jenž měl ten den hrát v americké Kalifornii, stejně jako tisícům dalších hudebníků přerušila koncertní činnost nařízení české vlády, jež kvůli šíření nového typu koronaviru zakázala provoz hudebních sálů, cesty do zahraničí a nejnověji uvalila karanténu na celou republiku.
Od minulého úterý, kdy restrikce začaly, se tak český koncertní život přesouvá na síť. Nejrychleji se v nové situaci zorientovala kapela Kryštof, která na Facebooku streamovala koncert ještě týž den. Ve středu se přidala zpěvačka Lucie Bílá, ve čtvrtek Filharmonie Brno či Mňága a Žďorp, v pátek kromě Šporcla hiphopová skupina Prago Union, v sobotu pěvkyně Ewa Farna nebo písničkář Pokáč a v neděli Mirai, Vypsaná fiXa nebo Xindl X.
Alespoň na chvíli to lidem zpříjemnit
Dokud vládní nařízení nepoleví, Pavel Šporcl z obývacího pokoje svého domu v Říčanech u Prahy bude pravidelně vysílat dvakrát týdně. "Jsme ve společensky nesmírně složité situaci, a proto cítím potřebu to lidem alespoň na chvíli zpříjemnit," vysvětluje pro Aktuálně.cz. Páteční večer si pro stream vybral záměrně jako dobu, kdy lidé většinou chodí do společnosti.
První koncert byl na zkoušku, ten příští, ve středu 18. března, již Šporcl hodlá hrát zhruba tři čtvrtě hodiny, což je polovina jeho standardního vystoupení. A už to nebude zadarmo: lidé si za 150 korun musí koupit elektronickou vstupenku, za kterou dostanou odkaz na živý přenos. "I na venkově prodávám vstupenky za 400 korun, čili částka je spíš symbolická, na provoz," vysvětluje houslista, který je osobou samostatně výdělečně činnou a teď potřebuje nahradit ušlý zisk.
Kvůli koronaviru přišel o pětici koncertů v americké Kalifornii a zrušit bude muset i nejbližší česká vystoupení. "Nejde jenom o mě, třeba v mé agentuře zaměstnávám čtyři lidi," zmiňuje svou Šporcl Arts Agency, kterou založil v roce 2012 a kde vlastní 100 procent podílu.
Filharmonie to stihla na poslední chvíli
V jiné situaci než Pavel Šporcl začala streamovat Filharmonie Brno. Kvůli úternímu vládnímu nařízení musela zrušit dva vyprodané koncerty v Janáčkově divadle. Nakonec alespoň na šest kamer natočila zkoušku bez diváků v menším Besedním domě, a to na poslední chvíli.
"Dotočili jsme ve 14 hodin a ve 14.10 byl oznámen stav nouze se zákazem shromažďování nad 30 osob," popisuje pro Aktuálně.cz Marie Kučerová, ředitelka orchestru, který záznam zkoušky nakonec pro velký úspěch streamoval hned nadvakrát.
Ve čtvrtek a pátek jej na Facebooku a webu filharmonie dohromady vidělo téměř 28 tisíc lidí, včetně uživatelů z Japonska, Slovenska nebo Rakouska. Byli svědky náročného projektu: Obrázky z výstavy ruského skladatele Modesta Petroviče Musorgského, původně klavírní suitu hranou v orchestrální úpravě, a Fresky Piera della Francesca, třívětou suitu českého skladatele Bohuslava Martinů, doprovodila vizualizace rakouského umělce Coriho O’Lana, jež v reálném čase reaguje na podněty hudebníků.
Hned při prvních tónech se obraz rozdvojil a od té chvíle dvě třetiny zabírala počítačová grafika: v Obrázcích z výstavy to byly abstraktní obrazce, které vystřelovaly do stran, tvořily jakési digitální stromořadí nebo se seskupily do čtyřnohého objektu, jenž chvílemi cválal jako kůň nebo tančil jako krasobruslařka na ledu. Ve skladbě Martinů pak vizualizace pracovala s freskami renesančního malíře Piera della Francesca z chrámu v italském městě Arezzu, jimiž se Bohuslav Martinů inspiroval, když roku 1955 dílo komponoval.
Po celou dobu koncertu autor vizualizací Cori O’Lan seděl za šéfdirigentem a spouštěl jednotlivá videa. Technik vedle něj je spojoval se záběry na orchestr - před kamerou zvlášť zaujal houslista a koncertní mistr Pavel Wallinger, hrající s nasazeným respirátorem. A do toho všeho dramaturg Vítězslav Mikeš dle partitury instruoval kameramany, které nástroje mají zabírat. Až za skleněnými dveřmi pak seděl šéf zvuku.
Filharmonie Brno však podobný stream v dohledné době nezopakuje. Zatímco písničkářům ani v karanténě nic nebrání dál streamovat z domova, těleso čítající až 110 hudebníků se teď znovu sejít nesmí. "Hned po záznamu jsem se s orchestrem rozloučila a začal režim individuální přípravy," popisuje ředitelka Kučerová, jejíž hudebníci už teď cvičí doma. Stejně tak část managementu přešla na takzvaný home office.
Marie Kučerová nyní usilovně přemýšlí, jak posluchače v dalších týdnech neopustit. "Streaming a reakce na sociálních sítích byly neskutečně silné a podporující v tom smyslu, že to byla jediná světlá zpráva tohoto temného dne. Odpovídá to na otázku po smyslu kultury a také smyslu nových technologií," míní ředitelka Filharmonie Brno, která jen do konce března kvůli zrušeným koncertům a pronájmům přijde odhadem o milion korun.
"Je v tom ale hodně proměnných. Jednáme s pojišťovnou, snažíme se měnit termíny pronájmů. Na rozdíl od divadel bohužel nemůžeme koncerty přesouvat, na rok a víc dopředu je plno," dodává Marie Kučerová.
Ohrožený koncertní provoz
Streamy jsou dočasným řešením pro jednotlivé interprety. Celosvětový hudební průmysl, který měl dle nedávné analýzy poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers v roce 2022 narůst na 30 miliard dolarů, je však ohrožen. Už proto, že v novém tisíciletí muzikanti přestali žít z prodejů desek a dnes jsou závislí na koncertování. Potřebují, aby se na jednom místě sešlo hodně lidí - a přesně tomu se nyní snaží zabránit vlády po celém světě.
V Česku se momentálně přesouvají březnová či dubnová vystoupení zdejších i zahraničních interpretů. Podle Danyho Stejskala, vydavatele předního českého hudebního časopisu Headliner, však odstávka bude delší. "Podle mě jsou ohrožené i koncerty v červnu a červenci, kdy už naplno poběží festivalová sezona," říká Stejskal a upozorňuje, že nejznámější zahraniční kapely vyrážejí na celková evropská či světová turné. Stačí, aby jim v diáři vypadlo několik měst, a ekonomicky je pro ně výhodnější celou šňůru zrušit než navštívit jen pár zemí.
První vlna rušení už proběhla: část turné odřekly kapely The Who, Rage Against the Machine či Pearl Jam a zpěvačky Billie Eilish, Madonna, Céline Dion, Taylor Swift nebo Avril Lavigne, která již odsunula také pražský koncert. A například američtí rockeři Green Day mají na královéhradeckém festivalu Rock for People vystoupit až 19. června, avšak evropské turné jim začíná už 24. května v Moskvě. Aby se vyplatilo, počítají s koncerty v Německu, Itálii či Francii. Tedy zemích, které momentálně velké akce nepovolují.
Dany Stejskal si myslí, že tak rychle se věci do normálu nevrátí. "Lidé se zpočátku mohou bát chodit na davové akce, aby se znovu nenakazili. Kvůli zpomalení ekonomiky budou mít méně peněz, takže nebudou utrácet za drahé lístky. Momentálně se všechny koncerty přesouvají na podzim, ale nevíme, jestli se virus tou dobou nevrátí v další vlně. I kdyby se všechno jako zázrakem vyřešilo, už teď se v září a říjnu setkává tolik odložených koncertů, že se budou navzájem vybíjet, takže nás čeká minimálně další vlna odkladů," odhaduje Stejskal.
Podle něho nejohroženější nejsou ani kapely, ani koncertní agentury, jež mají nadnárodní vlastníky, ba možná ani čeští pořadatelé, z nichž někteří pobírají dotace od státu a mohou doufat v kompenzaci. "Naprosto zásadní jsou všichni ti lidi na volné noze, bez nichž koncertní průmysl nemůže existovat: technici, zvukaři, osvětlovači, bedňáci, malí dopravci, produkční a tak dále," vyjmenovává Stejskal. "Pokud bude epidemie trvat déle, nezbude jim než přejít do jiného oboru, aby se uživili. A protože to jsou z velké části odborné profese, bude těžké bez nich postavit ten provoz rychle zpět na nohy," dodává Dany Stejskal.
Sám bude muset řešit situaci časopisu Headliner, který na rozdíl od jiných hudebních magazínů nepobírá dotace, a tak je závislý na příjmech z reklamy nebo tržbách z koncertů. "Je jasné, že když nebudou koncerty, nebude se ani inzerovat, takže počítáme s problémy," říká muž, který nastálo zaměstnává tři redaktory a měsíčně platí zhruba dvacítku externích autorů či fotografů. "Pro mnohé z nich je to nezanedbatelná část jejich měsíčního příjmu. Všichni asi doufáme, že se to rychle přežene, ale dost možná také celosvětový hudební průmysl čeká propad, jaký si teď lidé ještě ani nepřiznávají," dodává.
Krajčův rekord
V tom všem se ale pořád dají najít dobré zprávy. Třeba že situace okolo koronaviru hudebníkům otvírá kontakt s ještě početnějším publikem než dřív. Takto "největší koncert" svého života uplynulý týden odehrál zpěvák Richard Krajčo, jehož sólové vystoupení s akustickou kytarou na Facebooku od čtvrtka zhlédlo téměř 450 tisíc lidí.
Krajčova kapela Kryštof musela kvůli vládnímu nařízení odložit akustické turné, a tak již minulé úterý streamovala zkoušku z ostravského nahrávacího studia Taurus Records. "Chtěli jsme vám přes všechny chmurné zprávy udělat trochu radost," vysvětlil v přenosu Krajčo, jehož sedmičlenná sestava se pokusila vypořádat s absencí publika. V jednu chvíli roztleskávala nepřítomné diváky. A když došlo na mexickou vlnu, místo lidí ji dělali sami muzikanti.
Od té doby zpěvák Kryštof streamoval ještě dvakrát, teď už sám z domova jen s akustickou kytarou. Dopředu se lidí na sociálních sítích zeptal, které písně chtějí slyšet, a stejně tak je nechal hlasovat, zda jim má něco přečíst. Nakonec fanouškům zpíval i četl: třeba z jednoslabičných slov složenou pohádku Jana Wericha z knihy Fimfárum.
Také Richard Krajčo hodlá s "již tradičním vysíláním v této netradiční době" pokračovat, a to každé dva dny. Že by stream zpoplatnil, zatím nezvažuje. "Myslím, že komedianti jsou tu teď od toho, aby pomohli. Aby zlepšovali náladu, rozesmáli, potěšili, povzbudili," vysvětluje zpěvák pro Aktuálně.cz. "Pro nikoho to není lehké. Lékaře, hasiče, policisty, prodavačky, všechny ty, co zůstali doma. Nechci však odsuzovat ani druhý způsob streamování. Třeba jsou ti kolegové v tíživé finanční situaci."
Tak vysoký zájem o své streamy nečekal. "Pozitivní na tom všem je, že mám opravdu tisíce a tisíce nádherných zpětných reakcí i zpráv a vidím, že to plní svůj účel: těší to lidi a dodává jim naději a úsměv na rty," věří Richard Krajčo.
