Foto: Paramount Pictures

Nejlepší zahraniční filmy roku podle Jana Gregora

1. Příchozí

Chápu ty, na které působí celá tahle story o mimozemské invazi a (ne)spolupráci mezi národy trochu naivně a béčkově. Ale sugestivní režie Denise Villeneuvea a precizně vystavěný scénář Erica Heisserera dělá z téhle sci-fi podívanou, která mě letos emotivně zasáhla nejvíc. Plusové body navíc za silnou ženskou hrdinku a nejlepší twist od Šestého smyslu.

2. Toni Erdmann

Tenhle hipík s podivnou parukou a zubní protézou právem nechybí téměř v žádném seznamu nejlepších filmů roku. Toni Erdmann je skoro tříhodinová německá komedie, která nenechá člověka vydechnout. Dobře, že Maren Ade nepodlehla svodům svůj opus magnum zkrátit. Díky celé plejádě sociologicky přesných postřehů nejde jen o intimní příběh otce a dcery, ale o velký společenský filmový román o době, v níž žijeme.

3. Požár na moři

Gianfranco Rosi je originál. Jeho poetika v sobě mísí prvky filmové eseje a dokumentu na pomezí hraného filmu. Požár na moři je to nejpronikavější, co zatím kdo kdy natočil o současné uprchlické krizi. Na ostrově Lampedusa, který je symbolem migrační vlny, existují dva světy, které se neprotínají. Syrově strohé záběry ze záchranných prací na bárkách se zuboženými utečenci kontrastují s banálními, často humornými výjevy ze života dvanáctiletého chlapce. Rosi nesoudí, nekomentuje a přesto vás nenechá chladným. Brilantní a stylisticky jedinečná filmařina.

4. Boj

Řekli byste, že mix válečného a soudního dramatu může být těžko něčím víc než snůškou klišé? Režisér Tobias Lindholm vás vyvede z omylu. Příběh o důstojníkovi, který je odvolán z mise v Afghánistánu a musí se doma zpovídat z údajných válečných zločinů, vás naplní celou snůškou pocitů. Těžko říci, jestli jsou drásavější sugestivní scény z bojiště nebo ze soudní síně. Ale tahle moralitka s ambivalentním vyzněním patří mezi to nejlepší, co v posledních letech vzešlo z kvalitní skandinávské líhně.

5. Naše malá sestra

Malý filmový skvost plný empatie. Poklidná zenová báseň o všedních věcech. Cokoli dalšího psát o jednom z nejlepších filmů japonského mistra Harokazua Koreedy by tu křehkou krásu jen rozmělnilo.