Recenze: Mela Gibsona válka fascinuje, Hacksaw Ridge je jeho velkým režijním comebackem

Jan Gregor Jan Gregor
12. 11. 2016 9:00
Celou dekádu se Mel Gibson vzpamatovával ze skandálů, které mu vytvořily mediální obraz opovržlivého alkoholika a antisemity. Deset let po svém posledním filmu Apocalypto se australský tvůrce vrací na scénu filmem Hacksaw Ridge: Zrození hrdiny.
Hacksaw Ridge: Zrození hrdiny | Video: Bioscop

Film o prvním a patrně jediném odpírači nošení zbraní, který se stal válečným hrdinou, rozhodně nezapře Gibsonův typický spektakulární rukopis. Film o vojínovi, který nade vše ctí přikázání nezabiješ, rozpoutá při svém popisu bitvy u Okinawy takový masakr, že kdysi průlomová sekvence ze Spielbergova Zachraňte vojína Ryana je proti tomu jen slabě vylouhovaný čajíček.

Peripetie příběhu Desmonda Dosse, jehož reálné zásluhy ocenil prezident Truman Medailí cti, jsou jen těžko uvěřitelné. V boji o útes Hacksaw Ridge se po japonské ofenzivě odmítl stáhnout a ze skály za stálého ostřelování pomohl spustit na lanech do bezpečí 75 spolubojovníků.

Gibson tenhle na skutečných událostech založený příběh hrdinství přetvořil na story s ježíšovskou symbolikou. Ze svého andělsky čistého hrdiny udělal Krista v maskáčích – se všemi svými vnitřními pochybami, ale neoblomnou vírou v boží ochranu, s původním nepochopením ze strany kolegů a jejich konečným obrácením na víru: v Desmonda Dosse a ve vítězství.

Gibsonova instinktivní naturščikovská režie byla vždycky zároveň efektivní a efektní. První půlka filmu šlape bez jakýchkoli hluchých míst. Úvod snímku o Desmondově dětství a mládí v předválečném americkém zapadákově připomíná svou záměrnou naivitou pohádku nebo legendu. Tenhle tón vyprávění padne jako ulitý k nekomplikovanému charakteru dobromyslného Desmonda (Andrew Garfield), který se v dětství po téměř nešťastně končící rvačce s bratrem zařekne, že nikdy nepoužije násilí.

A dodržuje to i ve chvílích, kdy se pasivně snaží chránit matku matku (Rachel Griffithsová) před opileckými útoky otce (Hugo Weaving), který utápí v alkoholu trauma ze své služby v první světové válce. Před útokem na Pearl Harbor se ještě stihne zamilovat do krásné sestřičky Dorothy (Teresa Palmerová) a naučit se základy první pomoci, takže mu po zákeřném útoku Japončíků, který si vezme jako věc osobní urážky, nic nebrání k tomu, aby narukoval do války jako ten nejpodivnější dobrovolný rekrut v historii armády.

Druhé dějství snímku zachycuje vojenský výcvik a je to paradoxně nejvtipnější pasáž filmu, i když v ní náš hrdina naráží na boj s armádní mašinérií a kolegy v jednotce. Nikdo nemá moc pochopení pro Desmondovo vyhýbání se nošení zbraní a hrdý odpírač je kvůli tomu vystaven všemožné šikaně.

Skoro až sitcomové odlehčení přináší do příběhu postava seržanta Howella (Vince Vaughn), který všechny nováčky nesnesitelně driluje a pomáhá si u toho zupáckým ostrovtipem. Gibson se ale na něj nedívá ani trochu kriticky. Vaughn stejně jako ostatní velitelé jsou do jednoho drsní chlapíci se srdcem na správném místě. Nejpozději tady pochopí každý divák, že navzdory zdánlivě pacifickému hrdinovi rozhodně nepřišel na film s antiválečným poselstvím.

Gibsona válka fascinuje. Přinejmenším esteticky. V druhé půlce snímku mu dovoluje mu vyřádit se v tak intenzivních obrazech zmaru, že to v mainstreamové kinematografii asi nemá obdoby. Mel Gibson se projevuje jako neobyčejně schopný organizátor neuspořádaného bitevního chaosu. Akce je natočena přehledně, divák má neustále jasno v tom, kde jsou, co a proč právě dělají postavy, kterým se v tom pekle daří nějakým zázrakem přežívat. To platí hlavně o Desmondovi, který si ve zkoušce ohněm získává respekt svých spolubojovníků.

Jenže ta přibližně hodina až surrealisticky přepálených bojových výjevů přináší s výjimkou několika malých okamžiků klidu před bouří takový goreový festival vyhřezlých střev, utržených končetin a všelijak vybuchujících a hořících těl, že po pár minutách člověk otupí a přestane se v té monotónní apokalypse nějak emotivně angažovat. Což je škoda, protože právě v té chvíli Desmondův heroický příběh vrcholí a měl by v divácích nejvíce rezonovat.

Méně by tady bylo určitě více. Ovšem vysvětlujte to režisérovi, který v sofistikovanosti zrovna nevyniká. Ale ve vší té hrubé energii, jež z filmu tryská, je jistá sympatická přímost a upřímnost, která z Hacksaw Ridge dělá pozoruhodný comeback jednoho z nejpodivínštějších autorů Hollywoodu.

Možná s jeho zvláštním vykupitelským pojetím víry, které tematizuje skoro v každém svém filmu, nebudete souhlasit, ale rozhodně by bylo škoda, kdybychom měli na jeho další film čekat dalších deset let.

Hodnocení: 75 %

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Polská PiS žádá přepočítání hlasů senátních v šesti obvodech, kde její kandidáti neuspěli

Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) v pondělí požádala polský nejvyšší soud o přepočítání hlasů v několika volebních obvodech, kde předminulou neděli neuspěli její kandidáti na senátory poměrně malým rozdílem hlasů. PiS podle televize TVN 24 zatím požádala o přepočítání hlasů v šesti obvodech, kde údajně byla jako neplatná vyřazena část hlasů. V Polsku o půlnoci vyprší čas na námitky stran vůči volbám. PiS si v parlamentních volbách 13. října udržela většinu v dolní komoře parlamentu, Sejmu, ale přišla o většinu právě v senátu, což jí může komplikovat další vládnutí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy