Nový krimiseriál Devadesátky se vrací k případům, které řešila pražská mordparta, když ještě jezdila ve starých oprýskaných škodovkách. První díl Česká televize uvedla v neděli večer.
Kriminalista Josef Mareš výrazně přispěl k tomu, že dřívější série Případy 1. oddělení vynikala věrným vykreslením postupů pražských policistů z oddělení vražd. Nyní se vyšetřovatel, který před dvěma lety odešel do civilu, opět vrací ke scenáristice. A také ke skutečným případům z doby, kdy na krajském ředitelství sám řešil nejzávažnější zločiny.
Četné autobiografické rysy tudíž nese mladý vyšetřovatel, kterému manželka v úvodu první epizody balí svačinu do pytlíku a mezi dveřmi mu s úsměvem říká "Colombo". K případu vraždy na ulici za bílého dne dorazí hned po červeném Favoritu dvou starých mazáků.
Především se ale Marešovi i režisérovi Peteru Bebjakovi daří zachovat celkový ráz doby, kdy se častěji střílelo na ulicích automatickými zbraněmi schovanými v igelitové tašce.
Po prvních dvou epizodách, které mohli novináři vidět s předstihem, nejsou Devadesátky tak ponurým a syrovým komentářem doby jako třeba minisérie Rédl. Ta se skutečností pouze inspirovala a snažila se vyobrazit lámání starých struktur i jejich infiltraci do těch nových kritičtěji, než jak se na počátky nového režimu běžně vzpomíná.
Přesto se novinka už úvodními archivními sestřihy, doprovázenými údernými dobovými hity, uštěpačně dívá na optimismus Václava Klause a dalších budovatelů českého kapitalismu. A jízlivého i realistického tónu se drží.
Ondřej Sokol a Martin Finger v rolích zkušených kriminalistů sotva vystoupí z vozidla budícího soucitné úsměvy majitelů mercedesů, jež často vyšetřují, a hned vypadají, jako by v těch umolousaných kostýmech ráno opravdu vyšli z domu. Podobně přirozeně působí Kryštof Bartoš, který ztvárnil Marešovo alterego.
Až později přichází skutečný test, zda se podařilo zachytit svět, jenž ve vzpomínkách pamětníků i při listovaní dobovými fotografiemi dnes působí jako z béčkového filmu. Návštěva mezi "galérkou", mezi těmi, kdo navzdory sakům a mercedesům stále zůstávají uvnitř veksláky, věrně ukazuje pravou povahu raných 90. let.
Michal Novotný coby podnikatel Ivan Jonák navzdory odulé vizáži a prostorám kolotočářského snu jménem Discoland, kam chodili mafiáni i Karel Gott, hraje jako nic. Jako by se právě nepřevtělil do člověka, který tehdy působil coby karikatura sebe sama.
Stejně jako romský král podsvětí Antonín Běla v podání Richarda Němce vyznívá i Jonák v seriálu hrozivěji než směšněji. Obzvláště ve druhém dílu, kdy dojde na vraždu Jonákovy manželky.
Podnikatel sedí v policejní kanceláři coby oběť i možný pachatel, ale ignoruje okolí, chová se, jako by mu to tam patřilo, zvedá jeden telefon za druhým, do médií slibuje statisícovou odměnu.
Spolumajitel nočního klubu Discoland je sám jedním z hlavních podezřelých, byť brzy vybuchne jeho auto a někdo se ho pokusí zabít. Ten výbuch možná narafičil sám, pachatele policie nikdy neodhalí.
V seriálu tak ožívá překotný ráz doby, kdy mnozí budovali podnikatelské sny navzdory zákonům, kdy se jeden případ prolínal do druhého. A kdy fakt, že Jonák - možná ze msty, možná zcela pragmaticky kvůli majetku - zavraždil manželku a snaží se to maskovat, neznamená, že paralelně někdo nejde po krku jemu.
Devadesátky nejsou jen přesvědčivým teleportem do éry nevkusných sak a hudby kapely 2Unlimited.
Fungují i jako svižná kriminálka, která udržuje napětí navzdory tomu, že výsledek mnohých případů zůstává dodnes v paměti. Například kauzy spojené s podnikatelem Františkem Mrázkem, kterého v dalších epizodách ztvární Albert Čuba.
Seriál je silný také v tom, že vyobrazené procedury nevykreslují pouze důslednou policejní práci, jež vede k vyřešení případu. Pomocí statistik i přesvědčivého herectví tvůrci lakonicky ukazují, že množství vražd zůstalo nevyšetřeno, znázorňují zmar z toho, kdy je třeba přejít na další případ, byť se řešení zdá být blízko. Jenže to už se zdálo několikrát.
Prozatím to vypadá, že Česká televize natočila další vydařenou krimisérii. Už proto, že na tři dekády staré časy nostalgicky nevzpomíná, spíše nutí o nich přemýšlet. Jako o době divokých rozporů, z níž lze snadno vyzobnout jak příběh o růstu a nadějích, tak i ten o frustraci a rozevírání společenských nůžek.
Devadesátky jsou v jádru hlavně solidní kriminálkou, nikoli dobovou polemikou. Mimoděk ale ukazují jak naděje, tak frustrace.
Devadesátky
Režie: Peter Bebjak
Všech šest dílů postupně vysílá ČT1 vždy v neděli večer.
