Cannes 2014: Odhodlání na Majdanu, černá, bílá a rudý hokej

Šimon Šafránek, Cannes
22. 5. 2014 15:18
Černobílý portrét od Wima Wenderse a barevný Majdan Sergeje Loznici jsou vrcholy dokumentární tvorby na festivalu v Cannes.
Dokument Red Army využívá animace, symboly rudých hvězd a folklórní hudbu.
Dokument Red Army využívá animace, symboly rudých hvězd a folklórní hudbu. | Foto: FDC

Cannes 2014 (od našeho spolupracovníka) - Přestože na Croisette kdysi zvítězil Michael Moore s dokumentem Fahrenheit 9/11, festival v Cannes obecně dokumentům příliš nefandí – nemá pro ně vlastní sekci, nerad je pouští do soutěže. Přesto se jich tu letos premiérovalo několik, a to velmi dobrých.

Beze slov, prosím

V Cannes je letos v módě pozorovací typ dokumentu, kdy režisér nechává mluvit kameru a čas. Takový je Majdan od Sergeje Loznici. Jde o fascinující dílo, chronologickou kroniku tří měsíců, které na přelomu roku otřásly kyjevským náměstím Majdan.

Podívejte se na ukázku z dokumentu Majdan.
Podívejte se na ukázku z dokumentu Majdan. | Video:

Sledujeme nejprve pokojné zimní protesty proti zkorumpované vládě, organizované i spontánní zpěvy národní hymny. Vidíme výjevy z organizačního štábu i z kantýny, kde ženy mažou chleby a rozlévají čaj. Postupně narůstá napětí, objevují se policejní kordony. A pak sledujeme boje. Mrtví. Večerní zádušní vzpomínka, kdy masa lidí drží v rukou rozzářené displeje telefonů. Jen jeden muž svítí svíčkou.

Loznica snímá Majdan v širších záběrech. Všímá si výhradně lidí na náměstí, a to i při střetech s policií, která tak často zůstává mimo výseč.

Pohledy režisér nevysvětluje, síla jednotlivých výjevů tkví v kompozici a v délce. Zhruba každých třicet minut se na černém plátně objeví jednoduchý titulek, který shrnuje dosavadní události. O další orientaci v ději se tak postará jenom zvukový záznam z majdanského pódia.

Majdan (Sergej Loznica).
Majdan (Sergej Loznica). | Foto: FDC

„Ti lidé mě překvapili,“ řekl mi Sergej Loznica. „Vyrůstal jsem v Kyjevě a měl jsem dojem, že to město a jeho lidi znám. Najednou ale ukázali ohromné odhodlání, a také schopnost organizace,“ vzpomínal na tříměsíční natáčení na Majdanu s tím, že po jednom ze střetů s policií se třeba na náměstí vypravily tisíce obyčejných lidí, aby plochu uklidily. „Nikdo je nevolal, přišli sami. Byli jako mravenci.“

Loznica mi zároveň potvrdil, že odmítá mluvit s ruským tiskem. „Mám těch lží dost,“ říká. Zároveň ale věří v pozitivní ukrajinskou budoucnost – majdanová zkušenost je prý tak sjednotila a nabila, že to nelze zapomenout.

Mistr černé a bílé

Tiché a dlouhé výjevy zvolil také Wim Wenders v portrétu světoznámého brazilského fotografa Sebastiaa Salgada The Salt of the Earth.

Wim Wenders a Sebastiao Salgado.
Wim Wenders a Sebastiao Salgado. | Foto: FDC

Salgado původně studoval ekonomii, chtěl pracovat pro Světovou banku. Díky přítelkyni se začal zajímat o fotografii a na cestách do rozvojových zemí pořizoval dechberoucí portréty: nejslavnější jsou jeho snímky ze zlatých dolů Serra Pelada z osmdesátých let.

Wenders posadil Salgada za polopropustné zrcadlo, na které promítá jeho fotografie: může tak plynule přeostřovat z fotografa na jeho dílo, případně mít na plátně obojí.

Sebastiao Salgado.
Sebastiao Salgado. | Foto: FDC

Pasáže, které Wenders natočil, jsou podobně ostře černobílé jako Salgadovy fotografie. Ukázal tak podmanivou směs stupňů šedi, jakou jsem snad v životě neviděl. Vždy jsem litoval, když se obraz obarvil: to v momentech, jež natáčel Wendersův spolurežisér a fotografův syn Juliano.

Pokud jde o film samotný, Wenders spíše rekapituluje Salgadův život, než aby šel do hloubky jeho tvůrčích metod: krásu tohohle filmu vidím v obrazovém zpracování.

Hvězdy na přilbách a válka v mobilu

Loznica i Wenders jsou pozoruhodně soustředění a řemeslně dokonalí, ovšem též vyžadují trpělivost. Zábavnější formu dokumentu představil Gabe Polsky v téměř hokejovém kusu Red Army o jednom z nejlepších hokejových obránců Vjačeslavu Fetisovovi a sovětské hokejové škole.

Podívejte se na ukázku z dokumentu Red Army.
Podívejte se na ukázku z dokumentu Red Army. | Video:

Ta na jedné straně produkovala nejlepší hru na světě, ale hráči trpěli pod drsným trenérem Viktorem Tichonovem. Zvrat v jejich životech přinesl pád železné opony a možnost hrát v americké NHL.

Polsky využívá animace, symboly rudých hvězd a folklórní hudbu. Působí to místy až komiksově a neučesaně, Polsky ale pořád působí upřímně, Red Army není žádný turistický výprodej.

Moderní technologie pak pomohly ke vzniku drsné filmové básně Silvered Water. Jde o kanonádu amatérských záběrů z války v Sýrii, pořízených na mobily a levné kamery.

Ossama Mohammed.
Ossama Mohammed. | Foto: FDC

Vidíme očekávatelné: mrtvé, zraněné, mučení, spoušť a zkázu. Film ale rozhodně nepůsobí jako náhodný YouTube playlist – už jenom díky tomu, že režiséři mezi sebou vedou pozoruhodný dialog: Ossama Mohammed žije v Paříži, Wiam Simav Bedirxan natáčí každodenní život v okupovaném Homsu. Výsledkem je nekompromisní obžaloba ozbrojeného konfliktu.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Chemičku Deza z holdingu Agrofert znovu prověřuje Česká inspekce životního prostředí, píše server

Podle serveru iRozhlas unikly z areálu chemičky začátkem letošního roku do ovzduší neznámé látky. "A v okolí závodu byl podle místních obyvatel cítit několik hodin silný zápach. Deza jakékoliv pochybení odmítá," píše server.

Jméno chemičky se v médiích objevilo i ve spojitosti s otravou řeky Bečvy, kdy do ní podle České inspekce životního prostředí unikly kyanidy, které poškodily vodní biotop asi na 40 kilometrech toku od Valašského Meziříčí po Přerov. Do kafilerie tehdy odvezli rybáři více než 40 tun ryb.

Viníka ekologické havárie úřady zatím nenašly, Deník Referendum ale v listopadu napsal, že se v den otravy se v Deze, která patří do holdingu Agrofert, stala havárie. Podle deníku se incident stal v kaustifikační jednotce, odkud unikla směs látek. Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka poté řekl ČTK, že šlo o provozní událost, která neměla charakter havárie a z podstaty nemohla být příčinou otravy.

Zdroj: Domácí , ČTK
Další zprávy