Jak píše agentura AP, Mijazaki byl už nejstarším nominovaným na cenu pro nejlepší animovaný snímek. Nyní se stal i nejstarším vítězem této kategorie. Žádné jeho fotky z červeného koberce nicméně po sociálních sítích nekolují - režisér se ceremoniálu v USA nezúčastnil. "Byl z toho velmi šťastný. Je nám velkou ctí," řekl agentuře Kjódó jeho nejbližší spolupracovník, producent a spoluzakladatel studia Tošio Suzuki. S umělcem zatím hovořil jen telefonicky.
Přestože slavný autor filmů Zámek v oblacích, Princezna Mononoke nebo Cesta do fantazie už několikrát oznámil odchod do důchodu, vždy se z něj vrátil, naposledy právě kvůli Chlapci a volavce. A byť i po dokončení tohoto svého dvanáctého příběhu Hajao Mijazaki naznačil, že tak završil celoživotní dílo, ještě stále do důchodu neodešel. Momentálně už má rozmyšlený další projekt, byť pouze krátkometrážní, nikoliv celovečerní.
Mijazaki s novináři hovoří zřídka a výjimku neudělal ani po obdržení Oscara. Veškerá jeho stanoviska médiím zprostředkovává kolega Suzuki.
Podle něj se režisér trochu stydí, že tolikrát oznamoval konec kariéry. "Zpětně lituje tvrzení, že už nenatočí další film," říká producent, podle nějž Mijazaki zisk ceny oslavil soukromě ve svém ateliéru. Nepřišel sledovat ceremoniál mezi zaměstnance a novináře, které Studio Ghibli hostilo ve svém sídle ve městě Koganei v prefektuře Tokio, ani se nepřidal k Japoncům, kteří se na přenos slavnostního galavečera dívali v tokijském multiplexu.
Podle producenta žije Mijazaki jako dřív, akorát si nedávno oholil vousy. "Nechce vypadat důležitě," zdůvodňuje to Suzuki. Ten podle agentury AP dlouho přemýšlel, proč americká akademie ocenila právě snímek Chlapec a volavka. Vypráví o dospívajícím chlapci, jemuž za druhé světové války zemře matka při bombardování Tokia. Hoch se na začátku příběhu stěhuje s otcem na venkov. Tam objevuje svéráznou volavku, jež ho láká k prozkoumání opuštěné věže skrývající magický svět.
Tošio Suzuki připouští, že akademiky mohla oslovit linie věnovaná chlapcovu vztahu s matkou, případně některé starozákonní motivy. Podle producenta ale hodně udělal také fakt, že Mijazaki film animoval ručně. Pracná technika podle Suzukiho dovedla lépe než počítač znázornit scény jako třeba kouzelnou transformaci volavky.
Dvouhodinový fantasy film, na němž Mijazaki pracoval od roku 2017, už získal Zlatý glóbus nebo britskou cenu Bafta. Studio Ghibli jej v Japonsku netradičně uvedlo jen s minimální propagací. Diváci dopředu neviděli trailer ani fotografie, aby měli nač se těšit. "Prostě jsme chtěli natočit něco, na čem nám opravdu záleží," krčí rameny Tošio Suzuki. Do mezinárodní distribuce už Chlapec a volavka zamířil v tradiční podobě a také česká kina z něj ukázku dopředu promítala.
Hajao Mijazaki poprvé získal Oscara v roce 2003 za film Cesta do fantazie.
Mijazakiho snímek však není jediným japonským úspěchem na letošních Oscarech. Cenu za nejlepší triky obdržela Godzilla Minus One. Nejnovější film o obřím netvorovi s radioaktivním dechem natočil Takaši Jamazaki.
"Pro někoho, kdo to má do Hollywoodu tak daleko jako já, je možnost stát na tomhle pódiu skoro neuvěřitelná," poděkoval režisér, když sošku v losangeleském Dolby Theatre přebíral. "Je to důkaz, že uspět může každý," dodal devětapadesátiletý tvůrce.
Podle něj snímek navazující na dlouhou ságu filmů o příšeře Godzille vypráví o snaze zkrotit monstrum, jež přeneseně symbolizuje válku a jaderné zbraně. "Možná úspěch filmu pramení právě ze skutečnosti, že lidé si přejí konec válek a jaderných zbraní," interpretuje Jamazaki ohlas novinky, která se podle distribuční společnosti Toho stala komerčně nejúspěšnějším hraným japonským titulem uplynulého roku.
Godzilla Minus One doma prodala 3,9 milionu lístků a celosvětově utržila přes 10 miliard jenů, v přepočtu asi 1,5 miliardy korun.
Pro zemi jde o významný okamžik. Dva Oscary získalo Japonsko naposledy v roce 2009, kdy uspěly celovečerní film Průvodce a krátkometrážní Dům z malých kostek. Komentář v úterním vydání deníku Jomiuri šimbun zvěstuje začátek "nové kapitoly japonské kinematografie".
Japonsko je nepřímo také tématem hlavního vítěze oscarového večera, filmu Oppenheimer, oceněného sedmi soškami. Vypráví o vývoji atomové bomby, kterou Spojenci v srpnu 1945 svrhli právě na japonská města Hirošimu a Nagasaki. V důsledku toho podle agentury Kjódó do konce téhož roku zemřelo odhadem 210 tisíc lidí. Americký snímek o Oppenheimerovi japonská kina teprve uvedou.
Japonskou stopu má i film německého režiséra Wima Wenderse nazvaný Dokonalé dny, který se odehrává v Tokiu a vypráví o prostém životě obyčejného uklízeče toalet. Snímek byl nominovaný na Oscara za nejlepší zahraniční film. Neuspěl, avšak představitel hlavní role, osmašedesátiletý Kódži Jakušo, vloni za výkon v hlavní roli přebral cenu na prestižním festivalu ve francouzském Cannes.
V neposlední řadě se na Oscarech toto pondělí radovali tvůrci filmu War is Over, který zvítězil v kategorii krátký animovaný snímek. Inspirovaly jej mírové apely japonské umělkyně Yoko Ono a jejího manžela, Johna Lennona z kapely Beatles. Jejich syn Sean, který se podílel na scénáři, při přebírání Oscara japonsky pozdravil matku, doplňuje agentura AP.
