Snímky pocházejí především z anglicky mluvících zemí, většina je jich z USA. V Evropě i v českých zemích, které se právě chystaly společně se Slovenskem vykročit k samostatnosti, to však vypadalo velmi podobně.
To, že z USA je dostupných tolik historických fotografií, souvisí s jejich přístupem k archivnictví. Většina státních institucí má své archivy zdigitalizované a nabízí je zcela zdarma a nebyrokraticky k využití veřejnosti. Snímky z doby před 100 lety už navíc nejsou chráněny autorským právem a archivy je zařazují do takzvané Public Domain. I díky tomu jsou velmi snadno dostupné.
Proč tak otevřený přístup? Tamní instituce věří, že je to prostředek, který posiluje povědomí o historii země. Postupují tak i proto, že jsou placeny z peněz občanů. Snaží se jim tedy poskytovat co nejvíce informací a pramenů co nejjednodušším způsobem.