Ve světě plném spěchu, notifikací, stresu a nekonečných podnětů je čím dál těžší zůstat v klidu a soustředit se. Možná právě proto stále více lidí objevuje jednoduchou, ale účinnou cestu, jak zpomalit – každodenní práci s dechem. Všímavost a vědomé žití není jen moderní trend, ale praktický návyk, který dokáže změnit způsob, jakým vnímáme sebe i svět kolem nás.
Představte si Prahu, kde ranní špička znamená nastoupit na parník a plout po Vltavě do práce. Tyto lodě kdysi patřily k běžnému životu města – den co den přepravovaly tisíce lidí a spojovaly vnitřní Prahu s jejím okolím. Dnes parník Vyšehrad z roku 1938 ožívá jako muzeum na vodě, které nejen vypráví historii, ale také naznačuje, jak by mohla vypadat budoucnost lodní dopravy.
Jen dvacet světelných let od Země obíhá planeta, která by mohla změnit náš pohled na vesmír. Skalnatý svět "GJ 251 c" leží v ideální vzdálenosti od své hvězdy – tam, kde by mohla existovat voda, a s ní i život. Astronomové proto věří, že právě tato "superzemě" je dosud nejlepším kandidátem na nalezení života mimo naši planetu.
Tu noc, kdy se vlak zastavil, se také navždy změnil obraz zločinu v moderní Británii. Den poté, ráno 8. srpna 1963, se pak svět probudil do zpráv znějících jako scénář hollywoodského filmu - poštovní vlak vezoucí miliony liber byl přepaden. Tím začal příběh nejslavnější vlakové loupeže 20. století, která se navždy zapsala do dějin zločinu - i popkultury.
Trendem posledních let ve vesnických zabijačkách jsou stále častěji různá šidítka - například zakoupení už poražených a napůlených prasat, ze kterých se pak dělají domácí zabijačkové výrobky. Šetří to tu nejhorší špinavou práci z celé akce, ale dá se tomu v takovém případě vůbec ještě říkat "zabijačka"? Aktuálně.cz přináší fotoreport z místa, kde se téměř vše dělá ještě postaru.
Zoo v dánském Aalborgu se obrátila na veřejnost s neobvyklou výzvou: majitelé králíků, morčat nebo slepic mohou své zdravé mazlíčky darovat jako krmení pro predátory. Zvířata by byla "šetrně usmrcena" vyškoleným personálem a poté nabídnuta šelmám jako přirozená kořist. O kontroverzní výzvě informoval britský server The Guardian.
Scéna z druhého dílu kultovní hororové franšízy Nezvratný osud podle mnoha publicistů a influencerů "traumatizovala celou jednu generaci". Na dopravní nehodu, kterou způsobí náklaďák vezoucí klády stromů, vznikla spousta memů. Využil ho i marketingový tým na propagaci nového dílu Nezvratného osudu: Pokrevní linie. Podívejte se na nový díl pořadu Historky z placu.
Kvalita vzduchu ovlivňuje miliony životů po celém světě. Mnoho zemí se potýká se znečištěním a každé nadechnutí tady představuje zdravotní riziko. Přesto ale existuje několik "vyvolených", kde je dýchání čistého vzduchu realitou.
Výhra v loterii představuje pro miliony lidí vysněný únik z každodenních starostí. Ukazuje se ovšem, že jackpot může být dvojsečnou zbraní. Náhlé bohatství často přináší nečekané problémy – rozpadlé vztahy, ztracené přátele, závislosti a v některých případech dokonce smrt. Seznamte se s příběhy lidí, kterým se splnil sen o bohatství, jen aby se proměnil v děsivou noční můru.
Připadala si jako houba, která do sebe natáhne jen to špatné. Proto opustila roky studovanou psychologii a místo toho ponořila ruce do těsta na perníčky. Mladá maminka na mateřské dovolené dnes tvoří tak precizní a krásné perníčky, že by se za ně nestyděl ani cukrářský mistr. Jak se z ní stala tvůrkyně s vizí a v čem tkví tajemství skvělé chuti jejího vyladěného sladkého pečiva?
Tisíce kilometrů po Česku i Evropě, bezpočet nocí ve stanu a sprcha jen každé tři dny – tak vypadá život třiasedmdesátiletého Břetislava Snášela z Třince, známého na internetu jako Děda na kolobrndě. Jeho nehasnoucí chuť jezdit pořád dál dokazuje, že životní dobrodružství důchodem nekončí – někdy může naopak teprve začít.
V Brazilském Riu v pátek začal tradiční karneval plný extravagantně oděných tanečníků a tanečnic pohybujících se v rytmu samby. Akce se koná každý rok na přelomu února a března. Denně ji navštíví okolo dvou milionů lidí a je prestižní přehlídkou škol tohoto latinskoamerického tance.
Komplex modernistických budov známý jako Pragerovy kostky, který je domovem Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR Praha) i Centra architektury a městského plánování (CAMP), se dočká zásadní proměny. Po více než padesáti letech od jeho dokončení začne jeho první rozsáhlá rekonstrukce.
Rodina Brownových objevila při úklidu pláže v Austrálii starou skleněnou lahev. Uvnitř se skrýval dávno zapomenutý příběh: dopisy dvou australských vojáků směřujících v roce 1916 do Evropy na západní frontu. Lahev k nim našla cestu po 109 letech.
Jedna z největších archeologických záhad padla. Nová americká studie potvrzuje, že český inženýr Pavel Pavel byl před čtyřiceti lety na správné stopě. Několik tun vážící sochy moai z Velikonočního ostrova opravdu "chodily". A to díky obyčejné fyzice a neuvěřitelné důmyslnosti domorodců.
Je to už víc než 700 let, kdy zanikl tajemný templářský řád. A přesto dodnes přitahuje pozornost, fascinuje historiky, dobrodruhy i milovníky záhad. Chudí rytíři Kristovi a chrámu Šalomounova, jak zněl jejich celý název, po sobě na jižní Moravě zanechali výrazné stopy, které i v současnosti dráždí fantazii. A to hlavně kvůli pověsti o ztraceném pokladu.
Necelý rok po maturitě si tehdy dvacetiletá Karolína Dvořáková sbalila batoh a vyrazila na jednu z nejtěžších dálkových tras světa – přes čtyři tisíce kilometrů dlouhou Pacifickou hřebenovku ve Spojených státech. Doma je to ani moc nepřekvapilo. „Oni asi tak nějak tušili, že jednou mě někde v lese sežere medvěd,“ směje se. S humorem, ale i neuvěřitelnou pokorou mluví o celé Pacifické hřebenovce.
Dnes se nám někde ztratí malý kousek času. Ani to nepostřehneme. Ale dost na to, aby vědcům nedal spát. Úterý 5. srpna se totiž může zapsat do historických tabulek jako jeden z nejkratších dnů za celou dobu měření. Trvat by měl o 1,25 milisekundy méně než standardních 24 hodin.
Když se setká láska k řemeslu, cit pro detail a odhodlání zachránit kus historie, vznikne místo, které má opravdového ducha. Ivana Schmidtová proměnila chátrající chalupu v milovaný domov plný života, kde se každý kout nese v duchu starých časů a každý drátek má své místo - pokud nespadne na zem a nezapíchne se jejímu manželovi přímo do nohy.
Dlouho očekávané železniční spojení mezi centrem Prahy a Letištěm Václava Havla se konečně začíná měnit ve skutečnost. Správa železnic získala pravomocné povolení pro výstavbu podzemního nádraží přímo pod terminály ruzyňského letiště. Jedná se o klíčovou součást projektu Praha – Letiště – Kladno, který má zásadně proměnit dopravu v metropoli i jejím okolí.
