Jak už bylo naznačeno, to, co dělá "GJ 251 c" tak výjimečnou, je její poloha.
Obíhá svou hvězdu, malého červeného trpaslíka typu M, ve vzdálenosti, kde by podle výpočtů mohly panovat podmínky pro existenci kapalné vody. Tato oblast se nazývá obyvatelná zóna, protože není ani příliš horká, ani příliš studená.
"Hledáme právě takové planety, protože představují naši nejlepší šanci nalézt život jinde. Pokud má GJ 251 c vhodnou atmosféru, mohla by na jejím povrchu existovat kapalná voda," vysvětluje profesor Suvrath Mahadevan, spoluautor studie z Penn State University.
Dvacet let trpělivého pátrání
Objev je výsledkem dvaceti let práce a vývoje nových technologií. Vědci využili přístroj Habitable-Zone Planet Finder (HPF) - mimořádně přesný spektrograf umístěný na dalekohledu Hobby-Eberly v texaské observatoři McDonald. Přístroj rozkládá světlo hvězdy na spektrum a sleduje její jemné chvění, které způsobují obíhající planety.
Díky této metodě, známé jako měření radiálních rychlostí, vědci nejprve zpřesnili údaje o dříve známé planetě "GJ 251 b", která hvězdu obíhá každých 14,2 dne. Poté si všimli dalšího, pomalejšího rytmu - 54denního kolísání, které naznačilo přítomnost druhé, vzdálenější planety "GJ 251 c".
Objev následně potvrdil spektrograf NEID z arizonské observatoře Kitt Peak. Kombinací dat z více přístrojů a observatoří se podařilo odstranit "šum" způsobený aktivitou samotné hvězdy a izolovat skutečný signál nové planety.
Super-Země s potenciálem života
Podle odhadů má "GJ 251 c" přibližně čtyřnásobek hmotnosti Země a pravděpodobně i pevný, skalnatý povrch. Její mateřská hvězda je menší a chladnější než naše Slunce, což znamená, že planeta dostává mírné množství světla - dost na to, aby mohla být teplá, ale nikoli přehřátá.
Mahadevan je přesvědčen, že jde o jednoho z nejlepších kandidátů pro budoucí hledání života: "Tento objev představuje jeden z nejlepších cílů pro zkoumání atmosférických známek života v příštích pěti až deseti letech."
Cesta k přímému pozorování
Současné technologie však zatím neumožňují planetu přímo vyfotografovat. K tomu bude potřeba nová generace teleskopů. Ty by mohly být schopné zachytit světlo z atmosféry planety a odhalit plyny jako kyslík, metan či oxid uhličitý - možné stopy biologických procesů.
"Jsme na hranici technologických možností i metod analýzy," říká hlavní autor studie Corey Beard. "Ale pokud má GJ 251 c atmosféru, budoucí teleskopy ji dokážou prozkoumat. A to by mohl být klíč k nalezení života mimo naši soustavu," říká.
Malý krok pro teleskop, velký pro lidstvo
Ačkoli vědci zatím nemohou potvrdit přítomnost atmosféry nebo života, tato planeta představuje nejbližší a nejslibnější cíl v našem vesmírném sousedství. V kombinaci s dříve objevenou "GJ 251 b" tvoří systém, který se může stát modelovým příkladem pro výzkum obyvatelných světů kolem červených trpaslíků.
"Udělali jsme vzrušující objev, ale o této planetě je stále mnoho co zjistit. GJ 251 c nám dává šanci - možná tu nejlepší dosud - zjistit, zda jsme ve vesmíru skutečně sami," uzavírá Mahadevan.
Každopádně na výpravu s lidskou posádkou přímo k planetě zatím můžeme zapomenout. Od Země ji dělí nepřekonatelná vzdálenost 1,89 bilionu kilometrů.
