


Téměř dvě století nás legenda o sněžném muži nutila vzhlížet k vrcholům Himálaje s posvátnou hrůzou. Pátrali po něm nacisté, vědci i Reinhold Messner, zatímco indická armáda ještě nedávno hlásila nález obřích stop. Jenže pak promluvila analýza DNA a ukázala pravdu, která je fascinující i trochu komická. Yetti existuje, ale ne jako primát.

V dubnu 2019 indická armáda na Twitteru odpálila bombu: „Našli jsme stopy yettiho!“ Fotky otisků o rozměrech 81 x 38 cm u hory Makalu obletěly svět rychleji než lavina. Je to konečně on? Ten vysoký, chlupatý soused, o kterém si Nepálci vyprávějí už staletí? Věda má bohužel pro milovníky záhad studenou sprchu. Genetička Charlotte Lindqvistová z univerzity v Buffalu v roce 2017 prozkoumala devět „zaručených“ vzorků yettiho. Výsledek? Jeden pes a osm medvědů.

V dubnu 2019 indická armáda na Twitteru odpálila bombu: „Našli jsme stopy yettiho!“ Fotky otisků o rozměrech 81 x 38 cm u hory Makalu obletěly svět rychleji než lavina. Je to konečně on? Ten vysoký, chlupatý soused, o kterém si Nepálci vyprávějí už staletí? Věda má bohužel pro milovníky záhad studenou sprchu. Genetička Charlotte Lindqvistová z univerzity v Buffalu v roce 2017 prozkoumala devět „zaručených“ vzorků yettiho. Výsledek? Jeden pes a osm medvědů.

Moderní legenda o „ohavném sněžném muži“ vznikla v roce 1921 díky novinářské kachně. Když Šerpové mluvili o metoh-kangmi (špinavý medvěd), britský novinář Henry Newman si to přeložil jako „Ohavný sněžný muž“. Zní to prostě líp. Korunu tomu nasadil renomovaný horolezec Eric Shipton v roce 1951 svou slavnou fotkou obří stopy. Dnes se vědci přiklánějí k tomu, že Shipton byl vtipálek a stopu si „přifoukl“ rukavicí. Nebo jen tál sníh.

V 50. letech přišli vědci s elegantní teorií: Yetti je Gigantopithecus! Třímetrová opice o váze půl tuny, která v Asii skutečně žila. Zní to skvěle, ale má to háček. Tenhle „drobeček“ vymřel před 300 tisíci lety, chodil po všech čtyřech jako orangutan a živil se bambusem. Takže potkat ho v Himálaji nepřipadá v úvahu.

Černobílá fotografie zachycuje údajnou stopu yettiho v měkkém bahně, kterou zdokumentoval britský důstojník C. Reginald Cooke spolu se svou manželkou Margaret a skupinou nosičů v červnu 1944. Snímek vznikl na hřebenu Singalila pod vrcholem v nadmořské výšce přibližně 4300 metrů na hranici Indie a Nepálu nedaleko Darjeelingu. Místní nosiči označovali tvora, jemuž stopa údajně náležela, jako Jungli Admi (divoký muž). Pro určení měřítka položili k otisku sluneční brýle Margaret. Stopa měřila 14 palců (360 mm) od paty ke špičce, s velkým palcem odkloněným stranou a třemi malými prsty těsně u sebe. Moderní výzkum interpretuje takové stopy jako otisk medvěda, především himálajského medvěda hnědého nebo černého.

V klášteře Pangboche opatrovali mniši údajně 350 let „skalp yettiho“. Sir Edmund Hillary ho v roce 1960 vyvezl na turné po světových laboratořích. Verdikt? Skalp je ušitý z kůže serau (horské kozy). A ta slavná „yettiho ruka“, kterou z Nepálu pašoval herec James Stewart v kufru své ženy? DNA v roce 2011 potvrdila, že šlo o ruku člověka. Kulturní hodnota obrovská, zoologická nula.
V roce 2014 genetik Bryan Sykes (na snímku) z Oxfordu šokoval prohlášením: „Yetti má DNA pravěkého ledního medvěda!“ Svět jásal, kryptozoologové otvírali šampaňské. Jenže pak přišla Charlotte Lindqvistová se silnějším mikroskopem. Zjistila, že Sykes analyzoval příliš krátký úsek DNA. Žádný pravěký hybrid se nekoná – šlo o obyčejného, i když vzácného, himalájského hnědého medvěda.
Když Reinhold Messner v roce 1986 v Tibetu spatřil dvoumetrovou vzpřímenou postavu, která šíleně páchla, nebyl to začátek hororu, ale jeho posedlosti. Nejslavnější horolezec světa pátral 12 let, mluvil s dalajlamou, prolezl každou jeskyni, kdejakou horu a na cestách za yettim ušel 20 tisíc kilometrů. Kniha Yetti, legenda a skutečnost vyšla i v češtině. Yetti se údajně dožívá 20 až 30 let, živí se ovcemi a je citlivý na hluk. A když to řekne chlap, co vylezl na Everest bez kyslíku, tak mu prostě věříte, ne?
„Yetti existuje dvojím způsobem – jako legenda v myslích himálajských lidí a jako bytost žijící v divoké přírodě,“ tvrdí slavný dobrodruh, který za yettim zorganizoval přes dvacet výprav. A došel k závěru, že ta bytost je sněžný medvěd.

I šéf SS Heinrich Himmler chtěl svého yettiho. V roce 1938 vyslal do Tibetu expedici SS pod vedením Ernsta Schäfera. Himmler věřil, že yetti je prapředek árijské rasy (ano, bylo to tak absurdní, jak to zní). Schäfer sice změřil tisíce lebek Tibeťanů, ale o yettim měl jasno: „Je to medvěd, pánové.“ Paradoxně tak nacisté podali jeden z prvních důkazů proti existenci nestvůry.
Věda v roce 2017 vynesla finální rozsudek. Tým z americké univerzity v Buffalu otestoval vše – kosti, zuby i trus. Výsledek byl neúprosný: 23 vzorků patřilo medvědům, jeden psovi. Yetti jako neznámý primát oficiálně přestal existovat. Ale vědci nebyli smutní – díky tomuto výzkumu totiž zmapovali evoluci vzácných himalájských medvědů.
Všechny tři druhy medvědů himalájský hnědý medvěd, tibetský hnědý medvěd a asijský černý medvěd mají schopnost chodit vzpřímeně na zadních nohou, často na překvapivě dlouhé vzdálenosti. Reinhold Messner to zdokumentoval. Když medvěd takhle kráčí přes zasněženou svažitou plochu, vytváří tím dojem bipedální chůze s velmi lidsky vypadajícími stopami. Do výčtu se připletl i lední medvěd vpravo nahoře, ačkoli ten není v podezření, že je yetti.
Proč legenda žije dál? Může za to naše hlava. Pareidolie nás nutí vidět obličeje i v mracích (nebo lidoopa v medvědovi). Potvrzovací zkreslení zase zajistí, že když yettiho hledáte, tak ho „uvidíte“ i v pařezu. A nesmíme zapomenout na peníze. Yetti Airlines, pivo Yetti, trička… Yetti je pro Nepál lepším vývozním artiklem než čaj.
Yetti je hvězda. V roce 1960 ho Tintin v Tibetu ukázal jako citlivého samotáře. Disney z něj udělal atrakci v Disneylandu a Pixar ho nechal v Příšerkách s.r.o. vyrábět citronovou zmrzlinu. Je to fascinující cesta: od děsivého démona po plyšovou hračku, která v Káthmándú živí polovinu trhu se suvenýry. První americký film o yettim z roku 1954 se jmenoval The Snow Creature.
Yetti sice jako lidoop neexistuje, ale jeho legenda zachraňuje životy. Díky němu vznikly v Bhútánu a Nepálu rezervace, které dnes chrání skutečné, kriticky ohrožené medvědy. Možná je to ten nejlepší konec příběhu: víra v neexistující příšeru pomohla přežít těm, kteří tu s námi skutečně jsou.









Má vlast Bedřicha Smetany v podání Symfonického orchestru Českého rozhlasu pod vedením dirigenta Petra Popelky v úterý večer v Obecním domě otevřela letošní 81. ročník Pražského jara. Stejný koncert se v Obecním domě odehraje i ve středu.



Neznámý pachatel v úterý vpodvečer odcizil z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku lebku svaté Zdislavy. Historicky je její hodnota zřejmě nevyčíslitelná, uvedla na webu policie její regionální mluvčí Dagmar Sochorová. Policie žádá veřejnost o pomoc při pátrání.



Na dva roky do vězení poslal v úterý americký soudce muže, který se loni v červenci vloupal do auta týmu zpěvačky Beyoncé a ukradl pevné disky s její nevydanou hudbou, píše web stanice BBC. Jedenačtyřicetiletý Kelvin Evans, který k trestu odnětí svobody dostal také tříletou podmínku, se k obviněním včetně neoprávněného vniknutí přiznal.



Francie navrhne v OSN vytvoření mise pro volnou plavbu v Hormuzském průlivu. V rozhovoru, který v úterý večer odvysílala francouzská média, to řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Mise má být podle něj zcela neutrální a mírová. "Musíme dosáhnout znovuotevření Hormuzského průlivu bez podmínek a mýtného," uvedl Macron



Mezi Spojenými státy a Ruskem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neexistuje shoda na tom, že by Rusko mělo získat celý ukrajinský Donbas. Trump to v úterý řekl novinářům ve Washingtonu před odletem na návštěvu Číny. Moskva si celý Donbas nárokuje, a to včetně oblastí, které se jí dosud nepodařilo dobýt. Americký prezident také řekl, že udělá všechno pro to, aby válka na Ukrajině skončila.