Na rohu pražského Karlova náměstí čeká kolemjdoucí netradiční zážitek. Na adrese Vyšehradská 53 totiž v červnu otevřel útulný krámek, jehož stěny zdobí vesmírné motivy a na podlaze nechybí stopy podobné těm, které zůstaly po kosmonautech na povrchu Měsíce. Pohled příchozích ale okamžitě upoutá taky vitrína plná domácích nanuků, z nichž některé svými odstíny připomínají barvy planet sluneční soustavy.
"Tak jakou zmrzlinu si dáte?" ptá se Jakub Hnidák, který společně se svou ženou Lenkou nanukovou značku Lunar založil a pozorní zákazníci si všimnou, že kosmonautem na fotce zdobící prodejnu je právě on. Volba padne na slaný karamel a duhovku složenou z jahody, manga a černého rybízu. Každý nanuk si pak lidé mohou nechat namočit do některé z polev, ať už čokoládové či jahodové, a přizdobit mrazem sušeným ovocem nebo mandlemi.
Příběh jedné z prvních malých českých nanukových firem se začal psát v roce 2016. Manželé Hnidákovi se svou tehdy tříletou dcerou Sárou vyráželi na výlety a zjišťovali, že jiné než průmyslové nanuky prakticky nejsou k sehnání. "Poctivá kopečková zmrzlina se už najít dala, jenomže si za ní člověk musel docela daleko dojet, protože nebyla jen tak někde. Děti ale v létě zmrzku chtějí pořád, takže jim často musíte koupit nanuk," říká Jakub.
"Ty průmyslové nám připadaly jednak hrozně přeslazené a taky nám vadilo, kolik v nich bylo éček a umělých barviv, aby firmy děti nalákaly na to, jak vypadají. Taky jsem je jako malá jedla, ale dneska už mi chutnají jako umělá hmota. Proto jsme chtěli zkusit přijít s nanuky, které by byly dobré, ale zároveň hezké, a zjistili jsme, že když dáte do zmrzliny hodně ovoce, vykouzlíte barvu přirozeně a vůbec ji nemusíte zvýrazňovat uměle," dodává Lenka.
První vzorky byly tvrdé jako beton
Testovací výrobu zahájili sympatičtí třicátníci doma v kuchyni. Představovali si, že stačí namíchat dobré ovocné smoothie, chvíli ho nechat odpočívat v mrazáku a nanuk bude na světě. "Pak jsme si ale skoro vylámali zuby. Z mrazničky jsme totiž vytáhli zmrzlinu, která byla tvrdá jako beton," směje se Jakub. "Na doma to stačilo, ale na prodej a distribuci rozhodně ne," připouští Lenka.
Jakub se ale nevzdal a seznámil se s technologem, který se výrobu zmrzliny učil v Itálii a byl ochotný mu předat své know-how. "Dostal jsem od něj skripta napsaná italskými zmrzlináři a rok jsem se učil technologii. Říkal mi, že když jsme se poprvé potkali, byl jsem z hlediska znalostí o zmrzlině jako prvák na základce a na konci školního roku už jsem skládal maturitu. Receptury, které jsme spolu za těch 12 měsíců vyladili, používáme doteď," pochvaluje si Jakub.
Součástí mise bylo také několik gastronomických výletů do Itálie, která má na světovém trhu se zmrzlinou bezkonkurenčně nejvýraznější podíl. Manželé Hnidákovi se podívali například i na největší zmrzlinářskou výstavu v Rimini, kde oblíbenou laskominu nejen ochutnávali, ale hlavně okukovali vybavení, které na její výrobu profesionálové používají. "V běžném mrazáku třeba není teplota pro výrobu zmrzliny dostatečně nízká. Musíte ji zmrazit šokově, takže jsme si pořídili takzvaný šoker," přibližuje Jakub.
V současnosti mají nanuky Lunar v nabídce celkem deset druhů, z nichž některé jsou pouze ovocné, některé napůl ovocné, napůl jogurtové a některé smetanové. V případě sorbetů stačí základní bázi umíchat z plodů jahody, manga, limetky nebo avokáda a dochutit ji dalšími ingrediencemi. U smetanových zmrzlin je naopak nutné hmotu nejprve uvařit, aby se mléčný základ spojil s vanilkou, pistácií nebo slaným karamelem.
Zmrzlině z práškových směsí už odzvonilo
První veřejnou ochutnávku svých nanuků Hnidákovi uspořádali v roce 2018, kdy je nabídli na prodejním festivalu Mini, který navštěvují především rodiče s dětmi. Nadělali jich tehdy 700 a mysleli si, že jim to vydrží na celou dvoudenní akci. Várka se však prodala za jedno odpoledne, a tak podnikatelé přes noc narychlo vyráběli další. Vřelé přijetí jim ukázalo, že by to po více než roce, co se jejich zmrzlina dostávala do formy, na prodej a distribuci už být mohlo.
Pro začátek se nanuky objevily v nabídce kamenné prodejny Lelí‘s Cupcakes, kterou Hnidákovi otevřeli už před pěti lety a která se specializuje na populární zdobené minidortíčky. Ty Lenka objevila na svatební cestě ve Spojených státech a natolik se jí zalíbily, že se po návratu hned pustila do pečení. Postupně s cupcakes udělala díru do světa, vydala o nich i kuchařskou knihu a vlastní provozovna byla už jen třešničkou na dortíčku.
Ke gastronomii se přitom dostala oklikou, až když se jí přejedla práce v marketingové agentuře. Jakubův příběh byl podobný. Dříve ho sice zaměstnávala německá firma se sladkostmi, ale řešil tam spíš finance než pamlsky jako takové. Profesní výhybku přehodil až v roce 2010, kdy otevřel bistro Famagusta s menu plným mexických tortill či salátů. I když už dnes podnik neexistuje, manželé ho vnímají jako první krok na cestě, která vedla až k jejich nanukům.
O ty se rok poté, co se zabydlely v Lelí’s Cupcakes, začali zajímat i majitelé restaurací v různých koutech Česka a brali si je do svých podniků, aby v mrazáku pro příznivce zmrzliny měli něco kvalitního a neokoukaného. Loni si je pak do nabídky zařadil internetový obchod Rohlík.cz. Obchodní řetězce naopak Lunar zatím spíš odmítají. Nevěří totiž, že by dal český spořivý zákazník nanukům za 59 korun přednost před levnějšími průmyslovými produkty.
"Pamatuju si, jak člověk ještě nedávno zaplatil třeba 12 korun za malý, ošmrdlaný kopeček zmrzliny, kterou si prodejci udělali z předpřipravené práškové směsi. Pak se ale trh během pár let úplně otočil, vznikly zmrzlinárny, které si všechno připravují samy, a kopeček u nich stojí kolem 50 korun. Objem je přitom srovnatelný s našimi nanuky, které mají 90 mililitrů a jejich výrobní proces je náročnější," upozorňuje Lenka.
Na zmrzlinový stroj přispěli fanoušci
Přestože se průměrný spotřebitel pravděpodobně zatím spokojí s levnějšími nanuky, okolo Lunaru se pomalu vytváří věrná fanouškovská komunita. Svědčí o tom fakt, že Hnidákovi letos v červnu pomocí crowdfundingové kampaně vybrali přes 350 tisíc korun na nákup vysněného zmrzlinového stroje. Odbyt totiž rychle roste a kapacita šokeru vzhledem k poptávce přestávala být dostačující.
"Doteď jsme byli schopní vyrábět tak čtyři sta až pět set nanuků denně. Zmrzlinový stroj by nám měl pomoct čas výroby zkrátit zhruba na polovinu. Je to taková vana plná nemrznoucí tekutiny, do které dáte formičky s nanuky zatuhnout. Cenově se ale pohybuje v řádech statisíců," zdůrazňuje Jakub, který během rozhovoru v jednom kuse odbíhá řešit s telefonem na uchu další zakázky.
Hnidákovi se přitom kromě dvou podniků musí starat taky o dvě děti, osmiletou Sáru a čtyřletého Jakuba. Nabízí se proto otázka, jak to všechno zvládají. "Blbě," odpovídá se smíchem hlava rodiny. "Dohromady vydáme za jednoho pracujícího člověka. O některé věci v podnikání se stará spíš manžel a o jiné zase já, takže si střídáme chvíle, kdy je jeden v práci a druhý se věnuje dětem. Zároveň se hezky doplňují naše povahy. Zatímco já jsem ta emotivní složka, která jde hlavou proti zdi, Kuba s vystudovanou ekonomkou zůstává nohama na zemi a snaží se mě trochu brzdit," vyzdvihuje Lenka.
Děti podle ní k rodinnému podnikání už neodmyslitelně patří taky, a to nejen jako ochutnávači. Dcera Sára se totiž ve škole mezi spolužáky chlubí, že značka Lunar je hlavně její nápad. "Název jsme vymysleli díky ní. Jak jsme nanuky chtěli mít hezké, pořád jsme je něčím zdobili a posypávali, takže vypadaly trochu jako vesmírná mlhovina. Dcera se v té době dívala na pohádku, která byla taky trochu vesmírná a dvojice hlavních hrdinů se v ní jmenovala Luna a Jupiter, tak se nám to celé spojilo a vznikl název Lunar. Nanuk nebesky dobrý a vesmírně krásný," nezapře v sobě Lenka na závěr bývalou markeťačku.
