Dokument Obchod se zdravím krátce po svém odvysílání 23. května vyvolal značný zájem veřejnosti. Diskutovalo se o něm na sociálních sítích, řešil se v médiích, a to i na Slovensku, reagovali na něj i lékaři a politici.
"Reakce podle mého názoru předčila naše očekávání. Rovněž se ukázalo, o jak velké společenské téma jde. Nejde zdaleka pouze o Aktip, podobných zařízení, která podivnými léčitelskými praktikami ubližují lidem a která by se měla pojmenovat, je víc," přibližuje pro Aktuálně.cz kreativní producentka Lenka Poláková.
Autorkám (režisérka Šárka Maixnerová, infiltrátorka Ivana Lokajová a kreativní producentka Lenka Poláková, pozn. red.) se rovněž ozvaly desítky dalších klientů centra Aktip, kteří se tentokrát neváhali svěřit se svými zkušenostmi na kameru. První vlna zpětných reakcí přišla po odvysílání dokumentu, další pak po prvním vyjádření šéfky a zakladatelky centra Jarmily Klímové.
"Neznám nikoho, kdo by chtěl mít rakovinu a kdo by si ji hýčkal, jak tvrdí paní doktorka Klímová nebo paní magistra Krutilová," zaznívá na začátku dalšího dílu. O svůj dojem z činnosti Aktipu se podělili i další onkologičtí pacienti, a dokonce muž, který onemocněl virem HIV, nebo novinářka Renata Kalenská, která hledala pomoc kvůli onemocnění ledvin a která kvůli terapii konzultantů v Aktipu skončila na pravidelné dialýze.
"Uvědomila jsem si, že doktorka Klímová je fantastická manipulátorka. Opravdu jsem si pak 'rvala vlasy', jak jsem mohla být tak blbá, protože se jí podařilo mě přesvědčit, že transplantace ne. Je tedy pravda, že jsem ten názor chtěla slyšet," vypráví v dokumentu Kalenská.
Ozvaly se i další bývalé klientky zmiňovaného centra, které měly, stejně jako infiltrátorka Ivana Lokajová, zkušenosti s terapií milencem, nebo ty, kterým byl kvůli různým zdravotním obtížím doporučen rozvod. "Po roce a půl terapie v Aktipu musím potvrdit, že to se skutečně podařilo. Tehdejší partner ode mě odešel," přibližuje další z žen.
Podobnou zkušenost má s praktikami Aktipu i herečka Petra Špalková. Té byl doktorkou Klímovou doporučen rozvod.
Veškerá vyjádření, která se sešla, považuje Poláková za stejně šokující. "Řada příběhů je skutečně velmi tragických. Ozvali se lidé, kteří v Aktipu nechali milion, jiní si na léčbu vzali půjčku a dodnes ji splácí a bohužel jsou i tací, kteří už nežijí," odkrývá Lenka Poláková.
Na praktiky a léčebné postupy Aktipu, které se podařilo odhalit díky skryté kameře, reagovali také lékaři, profesní komory a politici. Druhý den po odvysílání se vyjádřili také členové akademické obce katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Peticí se distancovali od postupů magistry Lenky Krutilové (bývalá zaměstnankyně centra Aktip, pozn. red.) a v písemném prohlášení zveřejněném na webu fakulty rovněž potvrdili, že jednooborovou psychologii na jejich fakultě nikdy nestudovala, a tedy ani neabsolvovala.
Činnost doktorky Jarmily Klímové začala prošetřovat i revizní komise České lékařské komory nebo Ministerstvo zdravotnictví ČR, které výsledek šetření očekává do dvou měsíců, tedy zhruba do 6. srpna.
Terapeutické centrum Aktip, ač ho založila a vede ho vystudovaná lékařka, není zdravotnickým zařízením. Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubeka se tak nachází v takzvané šedé zóně a nejvyšším trestem, který může Česká lékařská komora udělit, je vyloučení z komory, což prakticky znamená zákaz výkonu povolání.
Od léčebných postupů prezentovaných v dokumentu se postupně distancovala i Česká asociace pro psychoterapii nebo výbor odborné Společnosti psychosomatické medicíny, podle které doktorka Jarmila Klímová nemá odbornou způsobilost pro poskytování psychosomatické péče.
Pokračování dokumentu rovněž přináší další vyjádření zástupců onkologických svépomocných skupin. Ti se ohradili proti vyjádřením doktorky Klímové v médiích a zároveň upozornili na celou řadu stížností, které byly z jejich strany podávány dávno před odvysíláním Obchodu se zdravím. Například výtka na činnost Aktipu na ministerstvo zdravotnictví měla být odeslána už v roce 2014.
A právě tyto nevyslyšené výtky byly jedním z hlavních popudů, proč se trojice žen pustila do pokračování. "Nechtěly jsme, aby se zase téma nechalo ležet u ledu a nic se nedělo," přibližuje Poláková.
Jako příklad uvádí například snahu o urychlení legislativní úpravy léčitelských živností. Ministerstvo zdravotnictví avizovalo nový zákon o léčitelích, a i když se podle ní zákony dají obcházet všemi možnými způsoby, podstatné je, že Obchod se zdravím, stejně jako Šmejdi, rozvířil celospolečenskou debatu a dostal se do povědomí lidí. Věří, že lidé si budou v budoucnu mnohem více hlídat, kdo se stará o jejich zdraví.
"Rozhodně nejsme proti psychosomatické medicíně, právě naopak. Je ale třeba oddělit zrno od plev," uzavírá.
