* Interview je součástí seriálu, v němž zpovídáme kandidáty na post ředitele ČT * Dosud jsme publikovali rozhovory s Milanem Šímou a Petrem Dvořákem, zítra přineseme rozhovor s Romanem Prorokem.
Rozhovor - Jedním z kandidátů na nového generálního ředitele České televize je i filmař a producent Fero Fenič. Zakladatel Febia a Febiofestu v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že jeho největší předností je právě to, že "jako jeden z mála nejen u nás, ale v postkomunistických zemích vůbec, uspěl v činnosti, která je totožná s posláním veřejnoprávní televize".
A.cz: Jaká je vaše představa hospodaření ČT - tedy úspor, struktury managementu i případného propuštění?
Česká televize nemá v současnosti jiné možnosti získání prostředků pro rozšíření vlastní tvorby než ve vnitřních zdrojích.
Proto je musí nacházet v úsporách provozních i v osobních nákladech. Bude nevyhnutná restrukturalizace, efektivnější výroba, lepší využívání lidských zdrojů a tak dále. Rozsah změn se však dá určit až po detailnějším seznámení - k ekonomickým údajům zatím nemám přístup.
Čtěte také:
První kolo volby ředitele ČT začíná, kandidátů je 32
Odstupující Janeček posvětil v ČT nákupy za 300 milionů
Z kanálů ČT1 a ČT24 zmizí reklama, schválil Senát
A.cz: Jaký máte názor na současný systém prosazování scénářů a nápadů na pořady? Dlouho už se mluví se o neprůstřelných dramaturzích, kteří dávají zakázky spřízněným autorům.
Česká televize se musí uvnitř zeštíhlit a zefektivnit. Mluví se o tom od jejího vzniku, ale k zásadním změnám nikdy nedošlo. Oddělení výroby od vysílání by mělo zpřehlednit práci s náměty a scénáři, protože zabrání nejen osobnímu propojení autorů a dramaturgů, ale i prosazování jednoho vkusu. Rád bych vytvořil podmínky pro transparentní posouzení návrhů. Jejich součástí by měla být i možnost kontroly, největším problémem dnes zůstává to, že autoři nemají téměř žádnou zpětnou vazbu.
A.cz: Budete usilovat o zvýšení koncesionářského poplatku?
Zvýšení koncesionářského poplatku nepovažuji za aktuální. ČT musí nejdříve koncesionářům nabídnout obsah, který je o případné takové potřebě přesvědčí. Byl bych však rád, kdyby se v horizontu funkčního období podařilo zajistit u poplatků jejich inflační nárůst.
A.cz: Nakolik by měla ČT spoléhat na externí spolupracovníky?
Spolupráce s externisty je především v oblasti vlastní tvorby zásadní. Právě narušení důvěry mezi ČT a tvůrci vnímám jako jedno z kritických dědictví. S nápravou by mělo souviset i zprůhlednění obchodních vztahů s externími producenty a dodavateli.
A.cz: Jak chcete ČT změnit z pohledu diváka? Budete se víc soustředit na hranou tvorbu, či na zpravodajství - co je podle vás v současné situaci důležitější? Hodláte jinak strukturovat vysílací kanály?
Ve zpravodajství plní ČT nejvýznamnější roli, protože jako jediná nabízí zpravodajský kanál. Veřejná služba existuje kvůli obsahu - který by měl být obecně prioritní ve všech žánrech. Musí se rozvíjet především česká původní tvorba - ČT by měla být její výkladní skříní, laboratoří a jakousi národní audiovizuální institucí vytvářející a uchovávající tohle bohatství. To také divák asi nejvíce od ČT očekává. Celkové vysílací schéma má být koncipováno jako veřejné a oslovovat diváky primárně jako občany, ne jako konzumenty. Čtyři kanály by měly fungovat nikoli jako konkurenční, ale synergický systém. Součastná podoba nevyžaduje úplnou změnu, ale zkvalitnění, doprofilování a rozšíření onoho společného dopadu.
A.cz: Který pořad v ČT se Vám líbí, proč a jak byste ho ještě rozvinul?
Z periodických titulů se mi líbilo Uvolněte se, prosím. Žánr talk show je u nás stále méně rozvinutý. Oceňuji také investigativní publicistiku ČT ve všech jejich formátech, tedy i 168 hodin. Kvalitní zábavou je Všechnopárty. Právě v oblasti zábavy, která kdysi patřila k tradičným produktům Československé televize, jsou velké možnosti včetně společenské a politické satiry.
A.cz: Který pořad Vám naopak nesedí a nepatří na veřejnoprávní obrazovku?
Nepatří sem kostlivci z normalizačních let typu „zábavného" pořadu Noc plná šlágrů otřesného obsahem i formou. Nepatří sem ani bulvární publicistika typu Třinácté komnaty - nebo některé únavné magazíny několikanásobně suplující jedno téma nebo oslovující jednu cílovou skupinu. Za nimi se pod rouškou veřejné služby ukrývá jen výrobní kšeftaření pro menšiny, které je stejně nesledují.
Čtěte také:
Chci v ČT kanál pro děti. A méně ředitelů, říká Dvořák
Kandidát na šéfa ČT Šíma: Propustím čtvrtinu lidí
Televizi předělat, nebo prodat. Co vy na to?!
A.cz: Co z vašich profesních zkušeností se dá nejlépe využít na postu šéfa ČT?
Jsem jeden z mála kandidátů, který je úspěšným podnikatelem a manažerem v soukromé sféře. Navíc jsem - jako jeden z mála nejen u nás, ale v postkomunistických zemích vůbec - uspěl v činnosti, která je totožná s posláním veřejnoprávní televize.
To vše s vlastními prostředky i vlastními myšlenkami - a všechno jsem sám realizoval od jejich zrodu až k nadstandardním výsledkům. Vybudoval jsem největší dílnu české autorské tvorby Febio, od základů postavil a vybudoval největší audiovizuální akci v naši zemi Febiofest, získal licenci pro vlastní Febio TV, jejíž nástup zastavily jen právní obstrukce konkurence. Má vlastní tvorba je také respektována.
Vždy jsem dosahoval dobrých výsledků v hospodaření, nikdo mi nedokázal konkurovat a dodnes žádný obdobný úspěšný subjekt nevznikl. Nepůsobil jsem jen jako zaměstnanec, který naplňoval pokyny a cíle svých vlastníků. Myslím, že právě toto vizionářství by mohlo být pro ČT největším přínosem, protože manažerů i supermanažerů v ní působí desítky, možná i stovky a několik jich už ČT i měla v čele - ale vizionář tam dosud nepřišel žádný. A už vůbec ne někdo, kdo by vize mohl doložit výsledky.
A.cz: Máte už představu o spolupracovnících?
Samozřejmě, na českém mediálním a uměleckém trhu není nadbytek kvalitních lidí a ti, co jsou, už mají vytvořený svůj prostor. Bývalé vedení nezískalo žádnou významnou osobnost. Já to považuji za jeden ze svých velkých úkolů: přivést zase do ČT nejkvalitnější manažery, dramaturgy, autory, novináře a tvůrce, kteří jsou k dispozici. I v minulosti to mnozí kandidáti slíbili. Do projektů se dá napsat cokoliv, ale získat je nedokázali. Já však věřím, že mám k tomu větší předpoklady, protože v oblasti tvorby jsem v uplynulých dvaceti letech osobně spolupracoval téměř s každým, kdo měl za sebou nějaké zajímavé výsledky. A zcela neskromně si myslím, že mám důvěru většiny z nich.
A.cz: Jak chápete veřejnoprávní poslání ČT a jak ho chcete rozvinout? Čím přispěje ČT ke kultivaci mediální scény?
Posláním veřejné služby je program, tedy výroba a distribuce obsahu, pro který je nejdůležitější kvalita, ne komerční kritéria. To ale neznamená, že za veřejnoprávní se má považovat to, co je méně kvalitní, divácky neatraktivní, nevyvolává to žádné emoce a názory - a samozřejmě ani to, co se řídí jen procesem střetu vnitřních a politických elit prosazujících své zájmy. Je to služba veřejnosti, která má mít jasně vytyčenou strategii, jež může občany kultivovat (to neznamená vychovávat!) a probouzet v nich něco, o čem se jinak běžně nedozví. Rozvíjet jejich vzdělanost, vkus i cit. ČT by neměla podléhat politickým, ekonomickým, lobbyistickým ani jiným tlakům, protože je televizí všech. Měla by se stát stabilním prvkem v naší společnosti i v demokracii; tím může přispět ke kultivaci naší mediální scény.
A.cz: Nebojíte se, že jako nezávislý producent, který dříve dodával ČT své pořady, nebudete obviňovaný, že si teď jako ředitel bude přihřívat svou polívčičku (uvádět své pořady) a hojit dřívější bolístky (konflikty s dramaturgy)?
Od roku 2004 nevyrábím pro Českou televizi žádné pořady a žádný vztah s ní nemá ani festival Febiofest. Díky tomu, že ČT od mého studia získala veškerá práva k pořadům na neomezenou dobu, může je uvádět, jak a kdy chce, a já to nemohu nijak ovlivnit. Také toho využívá. Ovlivnit bych to mohl jedině tak, že bych nařídil, aby se už nikdy nereprízovaly České sody, neuváděl GEN u příležitosti úmrtí významných lidí nebo nezařazovaly jiné dokumenty Febia do tematicky koncipovaných večerů. To by se však ČT prodražilo.
Mimochodem, takový neoficiální zákaz už tu byl, ale stejně se nakonec ukázal nesmyslný a ekonomicky nevýhodný, protože některé tituly z Febia jsou nenahraditelné. Takže bych to raději ponechal na nezávislém rozhodnutí programových pracovníků. Také si nevzpomínám, že bych měl s nějakým dramaturgem ČT konflikt. Dokonce většina lidí, s kterými kdysi Febio přicházelo do styku, už tam nepracuje.
A.cz: Co byste v případě svého vítězství „udělal" s úspěšným Febiofestem i vaší společností?
Přiznávám, že to bylo pro mne nejtěžší při rozhodování o kandidatuře. Není lehké obětovat něco, čemu jste věnoval kus života a sám to vypiplal. Naštěstí, činnost studia Febio jsem ukončil už loni v červnu a dnes jen spravuje práva k některým pořadům. Takže bych ho bezbolestně odprodal.
U společnosti Febiofest také už několik let uvažuji o prodeji. Festival natolik zmohutněl, že pro rozvoj potřebuje silného finančního partnera; já už mu tyto podmínky nedokážu vytvořit. Od léta loňského roku jednám s mezinárodní společností, která sama projevila zájem, ale zatím jsme se zásadně neposunuli. Mé případné zvolení by však toto rozhodnutí urychlilo - mám i jiného, i když finančně ne tak významného zájemce.
Na každý pád podmínky výkonu funkce generálního ředitele ČT jsou jasně dané a já bych je odchodem ze svých společností důsledně respektoval.
| Fenič: Přednosti a slabiny ČT |
Silnou stránkou je nezávislost příjmů na tržním prostředí a ekonomických cyklech, technická a personální kapacita, technicky zdatní profesionálové, rozsáhlý archiv, cenná aktiva, tradice v původní tvorbě, institucionální stabilita umožňující rozvoj talentu a profesní rozvoj zaměstnanců, dostupnost signálu a velký zásah potenciálních diváků, regionální studia nebo možnost účasti v mezinárodních projektech a organizacích.
Slabou stránkou jsou neprofesionální pořady, absence jednoduše definované vize a nefunkčnost strategického rozvoje programu, nedostatečné řízení a nejasná organizační struktura, nedostatečná obměna, výchova a hodnocení zaměstnanců podle výkonu. Stejně tak chybějící výraz, nevhodná komunikace s divákem a špatný marketing, neprůhledné hospodaření a absence měřítka pro vytvářenou hodnotu ve vztahu k vynaloženým prostředkům. Slabinou je i klesající význam a dopad veřejnoprávního zpravodajství na hlavním kanále ČT1, slabá identifikace občanů s ČT, také neefektivita a byrokracie. Podzimní schéma pokračuje v dosavadních trendech a nejvíc na to doplácí ČT1, která je řízená nekvalifikovaně.
