Recenze - Osm let vysílala americká televizní stanice Fox seriál o geniálním diagnostikovi, pro kterého je nemoc obvykle důležitější než pacient. Proč dodnes není v televizi víc doktorů jako on?
Dr. House se začal vysílat v roce 2004 a nebyla to ze strany televize moc jistá sázka. Titul lidem nenapovídal, o čem seriál bude, a hlavní roli dostal v Americe málo známý britský herec Hugh Laurie. Celé pojetí doktora coby sarkastického Sherlocka Holmese bylo neprověřené a mohlo u diváků propadnout.
House se ovšem strefil do doby oslavující nový přístup ke starým žánrům a uspěl. Poprvé umístil do popředí epizod „doktorského seriálu" samotnou medicínu, ne osobní životy a vzájemné vztahy postav (což se trochu obrátilo v posledních sezónách). House se nenamáhá vyvolávat dojem doktora, který má pochopení. Dokonce vstřícnější kolegy usvědčuje z toho, že jsou milí jenom na oko nebo ze sobeckých důvodů. Pokud považujete mnoho sociálních norem za směšné nebo zbytečné, tady se můžete identifikovat s někým, kdo to cítí podobně, jenom to dokáže mnohem vtipněji říct.
Doktor jako empatický zachránce
Lékařské povolání se automaticky spojuje s altruismem, s pomocí lidem v nouzi. Lékař má znalosti o tom, jak ovlivnit, jestli vaše tělo pracuje dobře, špatně, nebo vůbec ne, takže jeho pomoc z praktického hlediska předčí cokoli, co pro vás může udělat někdo jiný. Proto je tolik lidí ochotných věřit člověku, který je na ně milý, vyslechne je a předepíše jim podle dávno zaběhnutého postupu přibližně se hodící prášky. Naopak arogantní doktoři vyvolávají svaté pohoršení, protože mají drzost se představě samaritána zpronevěřit.
Seriály z nemocničního prostředí jsou tedy dlouhodobě zabydleny nejrůznějšími variacemi na doktora - soucitného hrdinu. Ať se povzbudivě žulí od začátku, nebo je nemluvný morous, vždycky má dobré srdce a empatii. Jen tak bokem ještě často smíří rozhádané manžele nebo udělí radu do života dítěti, jehož mamince právě operoval krční mandle. Kdo na pacienty kašle, je víceméně záporná postava, doktor Cvach.
Gregory House od sebe ale medicínu a humanismus záměrně odděluje. Na rozdíl od většiny reálných arogantních doktorů to u něj dává smysl, protože je ve své profesi výjimečně schopný a rozkoš čerpá z řešení logického problému, ne z vědomí, že babička díky němu uvidí další vnoučky. House vcelku správně pochopil, že většina lidí je hloupějších než on, a nijak se nesnaží skrývat, jak se tím baví.
Kriminální případy
Kritičtější hlasy od začátku poukazovaly na stále opakovanou strukturu epizod: Do nemocnice přivezou pacienta s prasklým žaludečním vředem, ale při vyšetřování se ukáže, že nereaguje na standardní léčebné postupy a navíc přestal vidět žlutou barvu. Tím se případ stává hodným Housovy pozornosti. Následuje konverzace House a jeho týmu, ve které House všechny svoje podřízené postupně urazí, vy nebudete rozumět polovině slov a na tabuli se objeví několik latinských termínů. Jedna část týmu jde pacientovi provést testy, druhá se mu vláme do bytu. Pacient se buď pozvrací na magnetické rezonanci, nebo mu najdou doma pod umyvadlem dvacet let starou pastu na zubní protézy, ze které jdou toxické výpary.
House na základě toho stanoví diagnózu. Zprvu se zdá, že léčba funguje, pak ale pacient začne krvácet z něčeho, z čeho prve nekrvácel, a nevidí už ani zelenou a modrou. House jde a s pacientem na hraně smrti si potlachá o životě. Cestou zpátky potká na chodbě morálně pohoršeného Wilsona a společně minou sakrující uklízečku, která si právě upustila kbelík na nohu. House prozře, vrátí se do pokoje a podle skvrn na pacientově levé noze správně určí, že má na mozku nádor, kterého si nikdo nevšiml. Pacienta se ujmou jiní doktoři a House jde za odměnu na panáka/zavolá si eskort/sedne si k televizi a pustí si America's Next Top Model.
Je to pravda a seriál sám tohle schéma reflektuje a hraje si s ním. Ale není to nedostatek.
Inspirací pro základní myšlenku seriálu byly novinové sloupky v New York Times, kde autorka Lisa Sandersová pravidelně psala o diagnosticky nezvyklých případech. Vyjmenovala symptomy a postupně rozkrývala záhadu, jak se mohly najednou objevit v tom samém těle, i když se to běžně neděje. I její texty měly samozřejmě opakující se strukturu; od výčtu „podezřelých" (možných diagnóz) po závěrečnou obžalobu toho, kdo stiskl spoušť. Důležitý byl logický postup a konkrétní souvislosti. Stále stejně po sobě jdoucí fáze zdůrazňovaly, že tu existuje metoda, že se zvažují a vyhodnocují informace.
A právě to dělá House: Zdůrazňuje metodu, jejíž postupy jsou, na rozdíl od lidí, zajímavé vždycky. Hlavní hybnou silou je dedukce, čímž se House přibližuje detektivním sériím. Podstatné je, kdo vraždil, jak to provedl a jak bude usvědčen. Léčba samotná House nudí, protože nastává až poté, co byla záhada vyřešena. Podat pacientovi ten správný lék je jako vyměnit olej v autě - rutina pro průměrného mechanika. Stejně tak mluvit s pacienty nemá smysl, protože to jediné, co je na nich pozoruhodné, jsou jejich nestandardní symptomy. Housovy cynické předpoklady se většinou potvrzují. Všichni opravdu lžou, a pokud ne, i to je příznak.
Mezi doktory zůstane sám
Gregory House pořád zachraňuje životy, když to nikdo jiný nezvládne, a zůstává tak hrdinou. Zároveň ale typické rysy hrdinného televizního doktora zpochybňuje. Záhada je pro něj podstatnější než pacientovy city. Přes svou genialitu není dost dobře schopen pracovat sám, k diferenciální diagnóze potřebuje někoho, kdo mu bude oponovat (v nouzi bere zavděk i údržbářem nebo spolucestujícími v letadle).
Má podivnou specializaci, není chirurg, onkolog ani doktor na pohotovosti. Není ani mladý, ani zdravý, a navzdory tomu se odmítá chovat jako důstojná, zmoudřelá autorita. A samozřejmě je závislý na drogách.
Televizní doktoři opravdu nejsou a nebyli jako on. Přinejmenším v sarkastickém humoru a dětinské škodolibosti má něco společného s Hawkeym Piercem z M*A*S*H, ale Pierce je přiznaný humanista a drží se svých ideálů. House také často srovnávají s doktorem Perrym Coxem z komediálního seriálu Scrubs, jenomže ten skrývá citlivější duši a navenek se paradoxně chová jako větší narcis.
Ve světě televizní medicíny pravděpodobně House zůstane ojedinělým exotem, protože jen stěží vytvoříte postavu, která by skutečně byla jako on, a přitom nepůsobila jako nápodoba. Mnohem víc příbuzných měl a zřejmě ještě bude mít v krimiseriálech, kde je jeho typ tradičně ve svém prostředí.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Které seriály budou v televizi? TV program napoví.
