Odplata může přinášet libé pocity, ale v mozku funguje jako nebezpečná droga. James Kimmel jr. ve své druhé česky vydané knize Věda o pomstě řeší, proč nás přitahuje touha po odvetě, jak ovládala dějiny od biblického Kaina až po Stalina a proč moderní neurověda stejně jako stará moudrost akcentuje sílu odpuštění. Je msta nezvladatelnou závislostí, kterou by měla medicína oficiálně diagnostikovat?
Klam, předstírání a manipulace nejsou jen výsadou lidské civilizace, najdeme je i v přírodě, kde slouží k přežití či rozmnožování. Člověk je však dovedl k dokonalosti: Od mýtů legitimizujících moc přes válečnou propagandu až po dnešní digitální algoritmy, jež dokážou ovlivňovat naše emoce i vnímání reality. Kniha Klamy a manipulace napříč staletími ukazuje principy těchto nikoli nových jevů.
Skutečně se stáváme společností unavených a osamělých lidí, kteří v každé konvenci vidí nepřiměřený nátlak a v každém odlišném názoru osobní útok? Proč je někdy lehčí žít v mantinelech společenských pravidel a proč jsou „zkostnatělé“ instituce pro naše přežití důležitější, než si často chceme připustit? Na to se snaží odpovědět nová kniha sociologa Pavla Pospěcha Osamělí hrdinové.
Po francouzském, anglickém a slovenském vydání se kniha historika Michala Kšiňana o dobrodruhovi, spoluzakladateli Československa a někdejším ministrovi vojenství Milanu Rastislavu Štefánikovi dostává také ke zdejším čtenářům. Nejde o životopis v klasickém slova smyslu, ale o soubor studií, které jsou upravenou verzí autorovy francouzské disertační práce.
„Já jsem věděl, že kradete. Ale že tolik?“ diví se jedna postava ve filmové pohádce Anděl Páně. Po přečtení nedávno vydané knihy historika Petra Blažka a filozofa Miroslava Vodrážky by šlo hlášku použít i na básníka a filozofa píšícího pod pseudonymem Egon Bondy. Že za komunismu donášel tajné službě StB, se už roky vědělo. Ale že tolik?
Pílí, talentem a srozumitelností byl kreslíř Jiří Winter Neprakta zásadní postavou 60. až 90. let minulého století u nás. Svého času nepřehlédnutelného humoristu, tvůrce kreslených vtipů a ilustrátora představuje „skoro monografie“, kterou u příležitosti jeho loňského 100. výročí narození připravil editor Jaroslav Kopecký. Zasmějeme se nad knihou? Pokud ano, pak hodně i ironii moderních dějin.
Temnou stránkou básníka Egona Bondyho, duchovního otce českého undergroundu a spolupracovníka komunistické zpravodajské služby, se zabývá nová kniha nazvaná Zbyněk Fišer - Egon Bondy a Státní bezpečnost. Její autoři, ředitel Muzea paměti XX. století Petr Blažek a undergroundový filozof Miroslav Vodrážka, ji toto pondělí představili ve zcela zaplněné pražské Knihovně Václava Havla.
V knize George Voskovec & John Werich – Americká cesta se hudební novinář Michal Bystrov zaměřuje na roky 1939 až 1945, kdy protagonisté pražského Osvobozeného divadla za oceánem našli ochranu před nacismem. Kdyby z rodné země neodešli, vzhledem ke svým protinacistickým vystoupením by bezpochyby skončili v koncentráku nebo na popravišti. Letos v červnu uplynulo 120 let od narození Jiřího Voskovce.
„Nedopustím, abych jednou zchátral do takového slizounství,“ rozhodne se dospívající Kamil Fila poté, co zhlédne snímek Faunovo velmi pozdní odpoledne z roku 1983. Režisérka Věra Chytilová tehdy natočila ironický portrét muže, který úzkost ze stárnutí plaší snahou být neodolatelným sukničkářem.
Letošní široce připomínané 100. výročí narození spisovatele Josefa Škvoreckého ukázalo, že dílo autora románů Zbabělci, Tankový prapor či Mirákl přinejmenším ve starší a střední generaci stále silně rezonuje. Krátce poté literární historik Michal Přibáň zveřejnil první část jeho rozsáhlé biografie. Nazval ji podle přezdívky Errol, kterou autora oslovovali přátelé.
Salman Rushdie říká, že to stále vidí před očima. V srpnu 2022 světoznámý spisovatel besedoval v USA, když na pódium zničehonic vtrhnul muž s černou kuklou přes hlavu. Vytasil nůž, vrhl se na autora a začal ho bodat. „Zvednu levou ruku v sebeobranném gestu. Muž do ní zaboří nůž. Následuje sprška bodných ran, do krku, do hrudníku, do oka, všude,“ popisuje Rushdie.
Letadlo s šéfem americké zpravodajské služby CIA Billem Burnsem dvě hodiny krouží nad Moskvou. Metropoli svírá mlha tak hustá, že stroj nemůže přistát ani na jednom ze tří letišť. I když tajné misi hrozí prozrazení, vládní speciál USA nakonec dosedne v 900 kilometrů vzdálené lotyšské Rize. Burns se na jednání se špičkami kremelského režimu dostaví až další den ráno. Unavený a nevyspalý.
Do kriminálu se poprvé dostala jako šestnáctiletá. Naštěstí ne v roli odsouzené, ale praktikantky. Žalář má prý v rodině - pracovali tam její děda i otec, sama žije s dozorcem. Seznámila se s ním, když se stala vězeňskou vychovatelkou. Vzpomínky na toto období Kateřina Míková sepsala v právě vydané knize nazvané Za katrem. "Pokud jdete do vězení s tím, že napravíte svět, vyhoříte," říká.
Mírovou cenu německých knihkupců v nedělní závěrečný den Frankfurtského knižního veletrhu převzala americko-polská novinářka a spisovatelka Anne Applebaumová, která se zabývá moderními dějinami východní Evropy. Nová držitelka mírové ceny vyzvala k dodávkám zbraní Ukrajině a pomoci zemi, jež od roku 2022 čelí ruské invazi, píše agentura DPA.
Jako součást projektu Identita vychází kniha Identita – příběh českého grafického designu. Obsáhlá monografie vznikala sedm let, vytvořil ji kolektiv okolo teoretičky designu a editorky Lindy Kudrnovské. Pro více než pětisetstránkovou publikaci oslovila desítky odborníků a institucí z oboru grafického designu, stejně jako sociologů nebo kulturních antropologů z Čech i zahraničí.
Válečné praktiky okupantů na Ukrajině v mnohém připomínají válku v Čečensku z 90. let minulého století, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz švýcarská spisovatelka a novinářka slovenského původu Irena Brežná. "Cíl se nezměnil. Rusové chtějí zlomit morální sílu Ukrajinců a připravit je o to nejdražší," popisuje autorka, jejíž zápisky z čečenské války nedávno knižně znovu vydalo nakladatelství Absynt.
Pro vydání publikace nazvané Mašinérie lží si nakladatelství Kalich nemohlo vybrat vhodnější dobu. Kniha izraelského novináře Ben-Drora Jeminiho popisuje, jak si západní média a akademický svět převypravují složitou realitu na Blízkém východě.
Knihovna Milana Kundery v Brně v září dvakrát připomene slavného spisovatele, po němž je pojmenovaná. Podvečer věnovaný jeho románu Totožnost, který nedávno poprvé vyšel česky, se uskuteční 9. září. Dva týdny nato do Brna přijede francouzská spisovatelka Florence Noiville, aby pokřtila český překlad svého kunderovského životopisu.
Za projev pošetilosti, mistrovské dílo i pohromu bývá označováno výpravné sci-fi Megalopolis, které režisér Francis Ford Coppola připravoval čtyři dekády. Světovou premiéru mělo na festivalu v Cannes, do českých kin zamíří na podzim. Čekání si lze zkrátit knihou Cesta do ráje. Barvitě popisuje, že riskantní podniky, při nichž jde o peníze i zdraví, byly vždy doménou pětaosmdesátiletého filmaře.
To, jakou člověk poslouchá hudbu a co nosí za oblečení, není jen věc osobních preferencí. Na gusto mají vliv společenské postavení, vzdělávací instituce nebo třeba influenceři. Čtyři výzkumníci se v nové knize nazvané Pravidla vkusu snaží ukázat, co vše dnes hraje roli v tom, jaké věci považujeme za estetické – a že to zdaleka není jen individuální otázka.
Ještě v roce 200. výročí narození skladatele Bedřicha Smetany často zaznívají fráze, které jako by vypadly z obrozeneckého slovníku: zakladatel české národní hudby, velikán naší opery a tak dále. Smetanův nový životopis, jejž právě vydal Pavel Kosatík, je pozoruhodný nejen tím, že ukazuje, jak tyto konstrukty vznikaly, ale také nakolik je utvářel sám umělec.
