Letošní, v pořadí již 43. Letní filmovou školu v Uherském Hradišti navštívilo i přes velká horka 6000 lidí, což je od loňského roku mírný nárůst. Na ročník věnovaný švédské kinematografii naváže v roce 2018 pocta Ingmaru Bergmanovi, jenž by oslavil 100 let. Připomínat se bude také výročí založení Československa.
V pátek začíná v Uherském Hradišti 43. Letní filmová škola. Hlavním tématem je letos švédská kinematografie. Nabídne však také novinky ze sousedních států a české snímky uplynulého roku. Festival pak završí předpremiéra nového filmu režiséra Jana Svěráka Po strništi bos.
Po strništi bos Jana a Zdeňka Svěrákových uzavře tematickou čtveřici filmů o jedné generaci. Snímek, který doplní Obecnou školu, Kolju a Vratné lahve, půjde do kin 17. srpna. Nyní autoři představili filmový plakát, na němž je vyfocený hlavní hrdina, osmiletý Eda.
Tvůrci filmu Po strništi bos, syn Jan Svěrák a otec Zdeněk Svěrák, zveřejnili novou ukázku. Provází ji hlas Svěráka staršího. „Chtěl jsem, aby se do traileru dostal pocit, jaký jsem měl při čtení tátovy předmluvy ke knížce Po strništi bos. Popisuje v ní, jak se jako starý muž pokouší vzpomínat na dětství. Je to upřímné, prosté a nesmírně dojemné. Chtěl bych, aby takovou emocí dýchal i náš film. Trailer je jeho předmluvou," říká Jan Svěrák. Film s Terezou Voříškovou a Ondřejem Vetchým v hlavní roli dějově předchází Obecné škole a vypráví příběh malého Edy (Alois Gréc) v době Protektorátu. Do kin jde 17. srpna.
Diváky čeká už jen poslední epizoda Světa pod hlavou, seriálu, v němž režiséři Radim Špaček a Marek Najbrt předvedli odvážnou českou verzi kultovního britského seriálu Život na Marsu. Nejzajímavější změnou je posun z "cool" prostředí Velké Británie do nepříjemné normalizace. A právě reflexe normalizace a obecně minulosti je tématem rozhovoru s Radimem Špačkem.
Režisér Jan Svěrák sice dotočil film Po strništi bos začátkem letošního roku, ale už teď se do jeho zrodu zapojilo několik zemí. Rachot vlaků a bombardérů vzniká v Dánsku, kroky a cinkot sklenic v Německu. Společnost Bioscop zveřejnila trailer filmu. Diváci v něm mohou vidět kromě hlavních hrdinů i vlasteneckého ředitele a sokola Zdeňka Svěráka nebo podivínského dědečka Jana Třísku.
Pohádka Anděl Páně 2 režiséra Jiřího Stracha vydělala na tržbách 127,1 milionu korun a po deseti týdnech v distribuci se tak stala komerčně nejúspěšnějším českým filmem promítaným v tuzemských kinech. Dosud nejvíce za český film v kinech diváci utratili za Vratné lahve režiséra Jana Svěráka. Návštěvnosti kin o uplynulém víkendu ale kraloval americký horor Kruhy. Anděl Páně 2 vstoupil do kin loni 30. listopadu. Zájem diváků o pokračování pohádky byl od počátku veliký. První tři po sobě jdoucí víkendy po premiéře její návštěvnost překročila 100 tisíc diváků a Anděl Páně 2 byl nejnavštěvovanějším snímkem roku 2016 v českých kinech. Milion diváků překonal Strachův film v půlce ledna.
Režisér Jan Svěrák dokončil svůj nový film, který bude mít premiéru 17. srpna. Filmaři čekali na sníh, protože se část děje odehrává i v zimě. Snímek Po strništi bos volně předchází divácky úspěšné Obecné škole. Ve filmu se představí Zdeněk Svěrák, Ondřej Vetchý nebo Jan Tříska.
Jan a Zdeněk Svěrákovi chystají další společný snímek, adaptaci knihy Po strništi bos Svěráka seniora. Navazuje na Obecnou školu, ale dějově se vrací do stále probíhající druhé světové války, kdy je malý hrdina, inspirovaný životem autora, ukryt na vesnici u svých prarodičů.
Režisér Jan Svěrák natáčí ve Slavonicích na Jindřichohradecku film Po strništi bos. Scénář napsal jeho otec Zdeněk Svěrák. Dějově volně předchází jejich první společné práci, Obecné škole z roku 1991. Film by měl mít premiéru přesně za rok, tedy 17. srpna 2017.
Na pražských Slatinách se v roce 1991 natáčel film Obecná škola. Snímek režíroval Jan Svěrák, scénář k němu napsal jeho otec Zdeněk Svěrák. Ten přitom do zdejší školy v dětství sám chodil.
Scénář na další společný film dokončují Zdeněk Svěrák a jeho syn Jan. Film Po strništi bos bude adaptací úspěšné knihy. V ní své vzpomínky Zdeněk Svěrák převyprávěl optikou sedmiletého chlapce přesazeného z města na venkov. Dějově předchází jejich první společné práci, Obecné škole z roku 1991. Do filmu rodinný tandem musí připsat postavu pro Zdeňka Svěráka, protože zatím ve všech šesti filmech, na kterých se synem dělali, se byť na okamžik objevil na plátně. "To je další můj úkol, který teď řešíme," dodal s úsměvem spoluzakladatel Divadla Járy Cimrmana.
Zdeněk Svěrák oslaví 28. března osmdesátiny a společně s jeho jubileem bude k vidění remasterovaná verze Obecné školy od Austrálie až po USA. „Po celém světě žijí desetitisíce českých krajanů, kteří mají rádi domácí kinematografii, ale nemají k ní přístup,“ říká Jan Svěrák, který oslovil české komunity v zahraničí. S nápadem souhlasily, a „novou“ Obecnou školu tak uvidí diváci ve více než 100 kinech po celém světě, jen v Česku se připojilo na 60 biografů. Film poběží například v Argentině, Austrálii, Spojených státech, Izraeli nebo na Bali. "Čeští diváci tak oslaví napříč poledníky a rovnoběžkami tátovy narozeniny," plánuje strůjce oslavy Svěrák ml.
Pohádka Tři bratři režiséra Jana Svěráka, kterou uvede Nova 24. prosince večer v televizní premiéře, vyšla i jako audiokniha s hudbou a písněmi ze stejnojmenné filmové pohádky. Načetl ji Zdeněk Svěrák, který byl autorem scénáře k pohádkovému filmu. "Nejprve jsem z něj udělal tištěnou knihu, kterou jsem přečetl. Ale přitom jsme si uvědomili, že bych mohl využít svých zkušeností z rozhlasové vinárny U Pavouka, kde jsme kolikrát reportážně líčili, co se v ní právě děje," řekl Zdeněk Svěrák. Tři bratři byli nejnavštěvovanějším snímkem loňského roku, film zhlédlo téměř 670 tisíc diváků a získal tři České lvy.
Jan Svěrák připravuje se svým otcem celovečerní film. Vznikne podle úspěšné knihy Zdeňka Svěráka Po strništi bos, v níž své vzpomínky převyprávěl optikou sedmiletého chlapce přesazeného z města na venkov.
Kameňák patří mezi to nejhorší, co tuzemská kinematografie vyprodukovala. Přejedl se dokonce i Zdeňku Troškovi a čtvrtého dílu se musel chopit neznámý Jan Novák, aby ukázal, že jediné, co může překonat špatnost Troškovy režie, je snaha Troškovu režii imitovat. Tím ale série neřekla poslední slovo. "Ocitáme se opět v prostoru bez hodnot, bez kontinuity, kde se k sobě všichni lidé chovají co nejohavněji, a k tomu navíc v každé scéně úplně jiným způsobem. A my se máme smát," píše v recenzi Martin Svoboda.
České filmové a televizní akademie (ČFTA) na 23. ročníku výročních cen Český lev 5. března příštího roku poprvé ocení tři soutěžní kategorie v oblasti televizní tvorby. Tvůrci mají nově možnost získat ocenění za nejlepší televizní film nebo minisérii, nejlepší dramatický televizní seriál a nejlepší dokumentární televizní film nebo seriál. "Úroveň české televizní tvorby je na velmi vysoká. Rozhodně si zaslouží být oceněná nejen diváckými cenami, ale také odborníky z řad filmových a televizních profesionálů," uvedla Tereza Rychnovská, výkonná ředitelka ČFTA. Vyhlášení výsledků 23. ročník Českého lva se uskuteční 5. března opět v pražském Rudolfinu. Galavečer bude moderovat Lucie Výborná.
Moderátor Kazma, alias Kamil Bartošek, po tři čtvrtě roce ukázal, jak to bylo s falešným Jimem Carreym na předávání letošních Českých lvů. Stalo se tak v jeho pořadu One Man Show, který vysílá internetová televize Stream.cz. Za celým podvodem stojí skutečně Kazma, jenž pomocí nejrůznějších kontaktů a intrik dokázal protlačit na pódium do přímého přenosu České televize srbského mladíka z Prahy, jenž neuměl slovo anglicky a připomínal Jima Carreyho. Mělo to háček – téměř nikdo tenkrát z krátkého vystoupení s konfetami nepoznal, že mělo jít o slavného herce. Velkolepý podvod nicméně obletěl celý svět, na Twitteru si ho vystavil i opravdový Carrey.
Rozhovor s islandským režisérem Grímurem Hákonarsonem o jeho dramatu Berani a srovnání islandské a české kinematografie.
Letos uplyne 150 let od vynálezu medometu, se kterým přišel Čecho-Italo-Rakušan Franz Hruschka. Při této příležitosti vznikl "cimrmanovský" spot se Zdeňkem Svěrákem.
