reklama
 
 

Recenze: U Brabcova "vkusného" Kameňáku si budete stýskat po Troškovi

4. 12. 2015 8:57
Kameňák patří mezi to nejhorší, co tuzemská kinematografie vyprodukovala. Přejedl se dokonce i Zdeňku Troškovi a čtvrtého dílu se musel chopit neznámý Jan Novák, aby ukázal, že jediné, co může překonat špatnost Troškovy režie, je snaha Troškovu režii imitovat. Tím ale série neřekla poslední slovo. "Ocitáme se opět v prostoru bez hodnot, bez kontinuity, kde se k sobě všichni lidé chovají co nejohavněji, a k tomu navíc v každé scéně úplně jiným způsobem. A my se máme smát," píše v recenzi Martin Svoboda.

Recenze - Z Kameňáku se s odchodem otce zakladatele stala okrajová značka nebudící příliš divácké pozornosti, tu si získaly spíš Babovřesky a zdálo se, že od něj budeme mít již navěky pokoj. Jak jsme se pletli!

Snímek složený výhradně z lidových anekdot se vrací, a jakkoliv to zní skoro nemožně, nový díl ve své úmornosti překonává jak Troškovu trilogii, tak Novákovo bezpohlavní navázání.

Nenahraditelný Troška

Nejbolestnější na pátém Kameňáku s podtitulem Vánoční je rozhodně angažmá F. A. Brabce. Coby režisér měl vždy sklony ke kýči a jeho muzikálové V peřině Troškovu tvorbu evokovalo, jako kameraman ale vždy patřil k nejlepším řemeslníkům v zemi. Když mu Jan Svěrák u Obecné školy zadal rozumné instrukce, dokázal obstarat nejen na naše poměry skvělý obraz.

Pátý díl tedy nepřekvapivě vypadá na pohled lépe než kterýkoliv z předchozích, jde však o jediné a vlastně kontraproduktivní pozitivum. Pokud si totiž Brabec myslel, že když Troškův koncept opatří filmařsky hodnotným audiovizuálem, bude mít čisté svědomí, nejspíš neodhadl, co má vlastně před sebou za materiál.

Ukazuje se nenahraditelnost Trošky v konstrukci troškovin. Jeho Kameňáky, tristní a ostudné filmy, byly svým způsobem „autentické“. Byly naplněním autorské vize režiséra, jež byla sice nevkusná podle snad všech estetických rámců, ale dalo se k ní nějak přistoupit. Troška zkrátka věděl, co dělá, a jednotlivé složky jeho špatnosti dávaly dohromady smysluplně špatný celek.

V Brabcově neautorském podání úmorný svět pokusů o vtip tak nevtipných, že musí být doplňovány hlasitými zvukovými efekty, aby divák vůbec pochopil, které části filmu mají být humorné, ztrácí i původní foremnost a osobitost, stává se něčím mrtvým, nepůvodním.

Vkus je málo

Film se sotva detekovatelným dějem, jehož principem je shromáždit zapomenuté estrádní komiky devadesátých let a vyhaslé herce telenovel, aby se v nekonečné křeči pokoušeli předstírat, jak jsou v pohodě, nemůžete prostě kvalitně nasnímat a ozvučit. Uřvanost dodala Kameňákům alespoň iluzi vnitřní energie a vyvolala dojem tempa. Jejich absence nyní bolí tím víc, když už od nich není odvedena pozornost.

Nahradit odpudivé přepaly a vysoké kontrasty jemnou paletou barev tu nemůže vést k vyšší umělecké hodnotě, ale jen k tomu, že bude výsledek nevýrazný a monotónní. Když hudba nebude hlasitě řvát, ale o řád umírněněji znít z pozadí, neudělá to snímek příjemnějším, ale opět jen šedivějším a úmornějším. Protože nehledě na řemeslo, stále tu sledujeme příšerný scénář Marcela Bystroně, odpovědného i za minulý díl.

„Vkusné“ podání zobrazované utrpení ještě umocňuje, působí tíživěji, depresivněji. Ocitáme se opět v prostoru bez hodnot, bez kontinuity, kde se k sobě všichni lidé chovají co nejohavněji, a k tomu navíc v každé scéně úplně jiným způsobem. A my se máme smát!

Opakovat popáté, čím vším jsou Kameňáky špatné, ale nemá smysl, mnoho se nezměnilo. Svět Zdeňka Trošky, udržovaný jeho nástupci, snažícími se obnovit základní standardy uprostřed pekla, vyvolává dojem filmové normalizace, v níž se mírně nažehlí kabát, ale s prohnilým jádrem se nic nezmůže.

Hodnocení: 5 %

Vánoční Kameňák trailer

autor: Martin Svoboda | 4. 12. 2015 8:57

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama