Tvůrčí tandem Jan a Zdeněk Svěrákovi připravuje na příští rok nový film. Snímek Po strništi bos, který je adaptací stejnojmenné knihy, navazuje na slavnou Obecnou školu.
Zdeněk Svěrák v něm opět vzpomíná na dětství, protože jak zmínil na vánočním setkání společnosti Innogy, která snímek finančně podporuje: "Čím jsem starší, tím dávnější vzpomínky si vybavuju. Stupňuje se to rok od roku." A místo aby nabídl klasické pokračování, vrátil se proto ještě o kus dál do minulosti.
Zas jednou nasadí růžové brýle
Jan Svěrák vysvětlil, že další spolupráci s otcem neplánoval, nicméně svoje předsevzetí opět porušil, protože látku považuje za velmi nosnou. Snímek by měl být dramatičtější než Obecná škola, ale stále má nabídnout dostatek typického humoru.
Tisková zpráva přímo uvádí, že hrdina stráví u prarodičů "nádherný rok s novými kamarády, přičemž očima malého chlapce zprostředkovává nejen válku, ale i temnou rodinnou historii." Právě to, že rok naplněný válkou a temnotou jde nazvat "nádherný", je nejspíš základním principem svěrákovského pojetí vyprávění.
Tento přístup jedni vyhledávají, jiní kritizují. Předně proto, že Obecná škola spolu s prvními počiny Jana Hřebejka rozpoutala vlnu nekritické nostalgie po minulých dobách. Filmaři se od té doby rádi dívají na minulost skrz silné růžové brýle a ukazují ji jako něco krásnějšího než dnešek, což může být vzhledem k realitě české minulosti nebezpečné.
Na druhou stranu v případě Obecné školy a nyní Po strništi bos, jejichž hrdina je malý chlapec, toto zkreslení dává smysl a vybírání příjemných vzpomínek z takto rané fáze života lze přijmout jako rozumný koncept. Vzhledem k tomu, že v ději najdeme i scénu, v níž vidí chlapec poprvé mrtvolu, by navíc mohl Svěrák budovat působivé kontrasty.
Není, co bývalo
Kopidlno, v němž se děj odehrává, se už změnilo natolik, že musel Jan Svěrák hledat nové místo. "Předpokládal jsem, že se bude točit tam, myslím, že i Kopidlnští se těšili," zmínil Zdeněk. "Jenže Honza s kameramanem udělali obhlídky lokací a zjistili, že už jde o příliš moderní město a protektorát tam nedáme dohromady. Trochu jsem to oplakal, ale musím říct, že Slavonice jsou nakonec opravdu fotogeničtější."
Vzhledem k časovému posunu v ději a v realitě bylo potřeba najít pro Zdeňka Svěráka novou roli. Podle Jana by dávalo smysl, kdyby se místo hrdinova otce chopil jeho dědečka. Jenže tato postava je spíš nepříjemná až zlá a Zdeněk měl pocit, že diváci by mu negativní roli neuvěřili. Chopil se jí tedy Jan Tříska, který hrál v Obecné škole Igora Hnízda, a Zdeňku Svěrákovi byla připsána přímo na tělo role ředitele školy, vlastence a sokola.
"Při psaní o sobě se dá i hodně odkrýt. Já třeba odhalil minulost ohledně vztahu rodiny ke strýčku 'Vlkovi'. S tím jsme jako děti měli zakázáno mluvit, jeho obličej byl na fotkách vyškrtaný, a důvod byl, že škrtil babičku. Podařilo se mi konečně zjistit, proč to dělal, ale to vám teď nemůžu říct," rozmluvil se Svěrák k ději.
Bude zajímavé sledovat, jak si s tímto tématem poradí, protože už nějakou dobu je jeho tvorbě zpětně vytýkána jistá úroveň mizogynie. Nyní se v jeho textu přímo objevuje násilí na ženách, takže se třeba ukáže, jestli dosavadní výtky byly přehnané, nebo ne.
"Natáčení nebylo snadné a říkal jsem si, že půjde o můj poslední film. Doma mi ale manželka připomněla, že to samé tvrdím pokaždé – už od Vratných lahví," zakončil Jan Svěrák. Snímek je dotočen, prochází si právě fází střihu, aby měl místo současných dvou hodin o asi dvacet minut méně. Do kin vstoupí v srpnu příštího roku.
