Více než sedm tisíc korun utratí podle agentury Nielsen Admosphere v průměru každý Čech za vánoční dárky, dalších více než pět tisíc pak dá ještě za další vánoční nákupy. V Česku však žijí stovky tisíc lidí, pro které jsou takové částky jen těžko představitelné. Kupují jen drobné dárky, protože si více dovolit nemohou. Přečtěte si, jak vypadají vánoční svátky u nich.
Lidé bez domova se snaží přežít zimu. V téhle době jezdí celou noc v tramvaji a ze starších typů mají popáleniny, říká Přemysl Kramerius, mluvčí Armády spásy, která nabízí lidem bez střechy nad hlavou nocleh. Službu hradí z projektu Nocleženka, na který může přispět každý. Čechům na lidech bez domova záleží, noclehárna je jen začátek, nabízíme lidem i službu sociálního pracovníka, líčí Kramerius.
Streetartový umělec Banksy po sobě o víkendu zanechal v anglickém městě Birmingham nástěnnou malbu, upozorňující v adventní době na problém bezdomovectví. Na zeď za městskou lavičku často používanou bezdomovci k přenocování přimaloval dva vánoční soby, kteří ji jakoby táhnou vzhůru k hvězdné obloze. Vandalové už ke graffiti v noci na pondělí domalovali červené nosy.
Americká ekonomika se po první světové válce roztáčela na plné obrátky a spolu s ní rostly i ceny akcií. Vidina snadného zisku přilákala i širokou veřejnost, která neznala rizika investování. Když v říjnu 1929 celý systém zkolaboval, zůstaly po světě miliony zchudlých. Mezi nimi i ti, kteří si po ztrátě úspor sáhli na život.
V Česku žilo na jaře letošního roku 23 830 bezdomovců, z toho 2600 bylo mladších 18 let. Nejvíce lidí bez domova je v Moravskoslezském kraji a v Praze. Výrazně převažují muži. Zhruba polovina bezdomovců žije venku nebo využívá přechodné noclehárny pro lidi bez přístřeší. Vyplývá to ze sčítání a odhadu Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.
Osm let žili spokojeně na ubytovně kousek od Kladna. Pak ji ale majitel náhle zavřel a nakonec skončili na ulici. Teď se snaží najít práci a bydlení, ale oboje neúspěšně. Kritizují stát, že jim nedokáže pomoct. Deník Aktuálně.cz hovořil s muži, jejichž situace ukazuje, jak nebezpečná může být frustrace lidí, kteří se octnou na okraji společnosti. Stát tvrdí, že pomoc nabízí. Jen si o ni musí říct.
Kriminalisté vyšetřují případ osmapadesátiletého bezdomovce, kterého ve spánku v křoví na pražském Proseku zřejmě někdo zapálil. Muž spal v křoví mezi Harrachovskou a Cvikovskou ulicí. Několik minut po půlnoci přišel do kasina v Harrachovské ulici, doutnalo na něm oblečení a prosil obsluhu o pomoc. Těsně před odvozem do nemocnice záchranářům řekl, že ho někdo zapálil. Muž je popálený na více než 40 procentech těla a zůstává v nemocnici. Policie případ vyšetřuje pro podezření z těžkého ublížení na zdraví a hledá svědky, kteří by jí události z noci na 8. července pomohli objasnit.
Mají problémy s bydlením, s dluhy i dalšími věcmi. Ovšem, pokud projeví zájem pracovat v městské odpadové společnosti Čistá Plzeň, a skutečně pracují, tato firma jim pomůže víc, než je mnohdy obvyklé. Alespoň to tvrdí ředitel Otakar Horák.
Ve zdevastovaném objektu po bývalém stacionáři v pražské čtvrti Podolí došlo v dubnu k letos nejvážnějšímu excesu při zásahu městské policie. Strážník při vyklízení stavby těžce zranil dva squatery, kvůli tomu ho policie obvinila ze dvou trestných činů. Objekt patří k nejproblémovějším v Praze 4. Podle zjištění Aktuálně.cz patří někdejšímu vlivnému zákulisnímu hráči ODS Tomáši Hrdličkovi. Podnikatel argumentuje, že proti pronikání bezdomovců do objektu je bezmocný.
V České republice nemají domov desítky tisíc lidí a další stovce tisíc hrozí, že přijde o střechu nad hlavou. Nejhorším obdobím jsou přitom zimy, kdy teploty klesají hluboko pod nulu a lidem bez domova tak hrozí smrt umrznutím. Ne všichni přitom mohou využívat nocleháren nebo služeb azylových domů. Dva Ostravané proto před dvěma lety přišli s nápadem na sezonní nouzové přístřešky ve tvaru iglú. Místo plánovaných deseti kusů jich nakonec vyrobili šestkrát víc a zájem projevily už i města a organizace v zahraničí. Nyní vyvíjejí iglú pro dvojice.
Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Pavla Machaty, kterého justice poslala na 12 let do vězení za pokus o vraždu v pražské zahrádkářské kolonii Višňovka. Majitele chatky, ve které bydlel, bodl v roce 2016 bajonetem do hrudníku. Pak ho podle svědeckých výpovědí ještě kopal a mlátil větví.
Šen Wei pochází ze Šanghaje a dříve pracoval jako úředník v auditorské společnosti. Před více než dvaceti lety však podle Čínské informační agentury odešel na nemocenskou a nyní již 17 let žije na ulici. Nedávné video, na kterém cituje Konfucia a rozebírá význam knihy Čtyři lekce Liao Fana, mu ale získalo slávu. Šen Wei však popularitu odmítá a tvrdí, že chce žít v klidu.
Příběh s podvodníky z americké Filadelfie, kteří přes internetovou sbírku vybrali miliony pro bezdomovce, má soudní dohru. Všichni aktéři falešného dobrého skutku teď čelí obvinění z podvodu a předem domluvené krádeže.
Psal se rok 2007, olomouckému praktickému lékaři a skautovi Liboru Kvapilovi bylo sedmdesát let, končil coby praktický lékař v olomoucké poliklinice a odcházel do důchodu. Jenže přišla prosba, zda by nechtěl v rámci Charity Olomouc rozjet první ordinaci pro lidi bez domova v Česku. Řekl si, že by jako správný skaut měl pomáhat bližnímu svému, a souhlasil. To ještě netušil, že si tímto rozhodnutím oddálí důchod o dalších dvanáct let.
Britský princ William podával jídlo bezdomovcům v charitativním centru The Passage. Poprvé londýnskou organizaci navštívil jako 11letý chlapec se svým bratrem a matkou - princeznou Dianou. Dnes se sem vrátil jako 36letý otec tří dětí a stal se oficiálním patronem služeb pro bezdomovce. Po počáteční prohlídce prostor si vévoda zavázal zástěru a pustil se do práce, aby připravil oběd pro místní klienty. Krájel sice mrkev nožem na chléb, i tak byl ale užitečným pomocníkem. Sledujte jeho práci v reportáži.
Když se někdo smíří s tím, že je na ulici, jen těžko hledá cestu ven, někoho to zlomí, v někom to ale probudí touhu vyhrabat se z toho, u mě ta touha byla silná, říká bývalý bezdomovec Václav Bural. Čtyři roky strávil v pražských ulicích, nakonec si ale našel práci, vrátil se do normálního života a založil rodinu. Teď v dokumentární sérii televize Stream radí lidem, jak na ulici přežít. Když dneska vidím žebráka, dvacku mu nehodím, radši ho zvednu a koupím mu jídlo, tvrdí Bural.
"Žiju tady sám, kamarádi mi umřeli před dvěma lety. Jeden umřel ve spánku, druhého ten samý rok zabili," popisuje Michal, celé jméno si uvést nepřál. Dny i noci tráví na ulici v Praze, stejně jako bezmála deset tisíc dalších lidí. Celorepublikově pak žije podobně jako on sedmdesát tisíc lidí a dalším 120 tisícům lidí ztráta bydlení hrozí, alespoň dle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí. Michal a několik dalších lidí na ulici nebo pod ní nám umožnilo nahlédnout, jak takové bytí a každodenní život bez domova vypadá. Zvlášť, když udeří mrazy.
Jiří, kterému je 69 let, žije v chatrči ze dřeva rovných deset let. Jeho obydlí je ve zlínské čtvrti Příluky ve východní části města, u „domu“ mu jezdí vlak, kousek nad tím autobusy a auta na frekventované silnici Zlín-Vsetín, pod ním teče řeka Dřevnice, která často zamrzá. Původně byl stavební dělník, pracoval víceméně načerno, důchod má 4600 korun.
Seděl ve vězení, má za sebou závislost na drogách a ještě před 17 měsíci neměl ani práci, ani domov. Díky pomoci neziskové organizace se rekvalifikoval na řidiče autobusu a cestující na každé zastávce linky 26 vítá srdečným úsměvem. I za něj si teď vysloužil titul nejveselejšího šoféra v Londýně.
